V interview s Jakem Tapperem z televizní stanice CNN se Obama pokoušel vysvětlit, že v jeho kompetenci není měnit klasifikaci konopí jako „jedné z nejnebezpečnějších drog bez jakéhokoli lékařského využití“ (takzvané „Schedule 1 Substance“), ale že se jedná o úkol pro Kongres:
Tapper: Před několika dny jste prohlásil, že kouření marihuany je zlozvyk, ale pro člověka nepředstavuje větší riziko než alkohol nebo cigarety. Tím ale odporujete politice vaší vlastní administrativy, kdy federální úřady zabývající se drogami srovnávají marihuanu například s heroinem a řadí ji mezi ty nejškodlivější substance. Zajímalo by mě, zda jste v New Yorkeru hovořil spíše obecně, nebo hodláte současnou klasifikaci konopí skutečně změnit?
Obama: Nejprve je důležité říci, že o klasifikaci jednotlivých substancí rozhoduje Kongres.
Tapper: Myslím, že to je spíše DEA (Národní protidrogový úřad – obdoba české NPC – pozn. red.).
Obama: Nejedná se o záležitost, kterou bychom mohli jen tak změnit. Souvisí to s rozsáhlou legislativou.
Tapper: A podpořil byste takovou změnu?
Místo odpovědi na tuto otázku začal Obama rozvíjet vcelku zajímavou myšlenku o „veřejném zdraví a přístupu k marihuaně“, nicméně je důležité upozornit na skutečnost, že hned v první odpovědi prezident nemluvil pravdu.
Já nic, já prezident
Kongres sice může změnit Zákon o kontrolovaných látkách (Controlled Substances Act – CSA), ale stejně tak ho může změnit i ministr vnitra prostřednictvím zmiňované DEA. A ministrovi to může doporučit nebo nařídit prezident. Přitom DEA opakovaně zamítla petice a požadavky různých organizací a občanských sdružení na změnu klasifikace konopí – naposledy to bylo v roce 2011. Že bychom si už nepamatovali, kdo byl v té době prezidentem?
Nepamatuje si to zřejmě ani Barack Obama. Prezident se vůbec často vyjadřuje o své administrativě jako nezúčastněný pozorovatel, který například kritizuje drakonické tresty za nenásilné drogové delikty a jejich rasový podtext (ale dosud neudělal nic konkrétního, aby je změnil), případně varuje před zneužíváním soukromých informací a údajů ze strany (jím řízených) zpravodajských služeb v rámci boje proti terorismu. A nyní se snaží distancovat od opakovaného odmítání požadavku na reklasifikaci konopí ze strany jeho vlastních úřadů.
DEA neuznává, že marihuanu je možné užívat bezpečně, ačkoli i sám prezident nyní zastává názor, že užívání legálního alkoholu je nebezpečnější.
Když Tapper upozornil, že nejen Kongres má pravomoci změnit zařazení konopí do první skupiny nejnebezpečnějších substancí, prezident zmínil jako další výmluvu jakési legislativní záležitosti, čímž naznačoval, že z definice CSA není možné marihuanu přesunout. Přitom jediná kritéria jsou tyto:
A) U drogy nebo substance je vysoká pravděpodobnost, že bude zneužívána.
B) Droga nebo substance nemá v současnosti ve Spojených státech amerických žádné akceptovatelné lékařské využití.
C) Drogu nebo substanci nelze užívat bezpečně ani pod lékařským dohledem.
Pohádky americké protidrogovky
Podle DEA je první bod opodstatněn tím, že lidé mají tendenci užívat konopí kromě léčby i rekreačně, což údajně znamená zneužívání – přece jenom se jedná o ilegální substanci.
DEA svou pokřivenou definicí „zneužívání“ ospravedlňuje samotnou existenci prohibice, což není ani logické, ani správné. Jiná, realitě o něco bližší definice zní: „zdraví škodlivé, nadměrné a osobní problémy způsobující užívání dané substance“.
Ať už si vybereme jakoukoli definici, těžko si lze představit, že u konopí je vyšší „pravděpodobnost zneužití“ než například u barbiturátů a benzodiazepanů, které jsou klasifikovány jako mnohem bezpečnější látky ve třetí skupině „Schedule 3 Substances“. Absurditu celé věci pak podtrhuje fakt, že podle DEA je dokonce i Marinol bezpečnější a má menší potenciál zneužití než konopí, přitom Marinol není nic jiného syntetická forma THC – hlavní psychoaktivní složky v rostlině.
DEA tvrdí, že marihuana splňuje i druhý bod, protože nemá v současnosti žádné akceptovatelné lékařské využití. Ne proto, že by konopí nebylo účinným prostředkem na zmírnění symptomů jako například bolestí, nevolností a svalových křečí (léčebné vlastnosti kanabinoidů Obamova administrativa ve skutečnosti uznala), ale proto, že toto využití není údajně akceptovatelné mezi členy lékařské profese.
Jedná o zcela subjektivní názor řídících orgánů DEA, z něhož lze vyčíst, že konopí nemá žádné akceptovatelné lékařské využití právě proto, že DEA považuje využití konopí k léčbě za neakceptovatelné.
Podobná situace je i kolem třetího bodu, kdy DEA neuznává, že marihuanu je možné užívat bezpečně, ačkoli i sám prezident nyní zastává názor, že užívání legálního alkoholu je nebezpečnější.
Sbohem, prohibiční bojovníci!
Shrnuto a podtrženo: DEA dělá vše pro to, aby zachovala konopí v první skupině nejškodlivějších látek, přitom z definice CSA k tomu neexistuje žádný opodstatněný důvod. Kdyby restrikce a omezení aplikovala na základě vědeckých poznatků, musela by konopí okamžitě přeřadit do druhé nebo třetí skupiny.
Zodpovědnost za současný stav má v konečném důsledku právě prezident, i když se nás snaží přesvědčit o opaku. Byl to nakonec on, kdo do čela DEA jmenoval ortodoxní prohibicionistku Michele Leonhartovou, která je zapáleným protidrogovým bojovníkem již z éry George W. Bushe. Tak zapáleným, že kritizovala svého nadřízeného Obamu za jeho vědecky nesčetněkrát ověřené tvrzení, že konopí není nebezpečnější než alkohol (stejně jako vyjadřovala naprosté znechucení a zahanbení ve chvíli, kdy nad Kapitolem loni zavlála americká vlajka vyrobená z konopí).
Není proto divu, že se stále častěji ozývají hlasy odborníků i veřejnosti, že prezident by měl Leonhartovou odvolat, přičemž lednovou petici s tímto požadavkem podepsalo během prvních dvou týdnů více než dvacet tisíc Američanů.
Těžko si lze představit, že u konopí je vyšší „pravděpodobnost zneužití“ než například u barbiturátů a benzodiazepanů, které jsou klasifikovány jako mnohem bezpečnější látky.
Přesto je prezident Obama tím, kdo mohl situaci kolem klasifikace konopí dávno změnit. Neučinil tak i přesto, že svá rozhodnutí a prohlášení údajně zakládá na ověřených vědeckých závěrech. Přesto nechává volné ruce DEA, aby mohla nadále tvrdit, že restrikce ohledně marihuany musí být tvrdší než restrikce kokainu, morfia, oxycodonu a metamfetaminu.
Podle významného proreformního aktivisty Toma Angella je „velmi nešťastné, když se prezident snaží přenést zodpovědnost na Kongres, co se týče prohibičních konopných zákonů. Pokud opravdu věří tomu, co nedávno prohlásil, měl by z morálního hlediska zasáhnout a bez otálení změnit zákon tak, aby odpovídal jeho vlastnímu tvrzení a tomu, co chce většina obyvatel Spojených států. Měl by iniciovat legislativní procesy vedoucí k přeřazení konopí mezi méně nebezpečné drogy, a to okamžitě.“
Zdroj: www.forbes.com
Překlad: Lukáš Hurýsek
