Podle policejního zdroje, který média na Hoffmanovo úmrtí upozornil, byly poblíž jeho těla nalezeny sáčky s neznámou látkou, pravděpodobně heroinem, a v předloktí měl zapíchnutou injekční stříkačku.
Samotný heroin většinou nezabíjí
Přesnou příčinu budeme znát teprve po soudní pitvě, už teď ale mainstreamová média viní z jeho smrti závislost na heroinu. Přitom naprostá většina úmrtí na předávkování heroinem je v důsledku nečistot a příměsí v látce, kterou si uživatelé vpravují injekčně do těla. Jednou z nejčastějších je fentanyl, který má ve směsi s heroinem za loňský rok jen v Pensylvánii na svědomí dvaadvacet lidských životů. Podle prvních rozborů však heroin nalezený v Hoffmanově bytě tuto příměs neobsahoval, a tudíž herce pravděpodobně nezabil fentanyl, ale spíše kombinace heroinu s dalšími drogami.
Přestože Hoffmanův heroin zřejmě neobsahoval nežádoucí příměsi, které by vedly k jeho úmrtí, z řad veřejnosti se ozývá volání po přísném potrestání pouličních dealerů zadržených v této souvislosti. Podle některých jsou za jeho smrt přímo zodpovědní právě tito prodejci, jiní naopak tvrdí, že si ji Hoffman zavinil sám.
Mýlí se všichni. Ať už jeho smrt způsobila neznámá látka přimíchaná do heroinu, anebo předávkování v důsledku kombinace více drog (jedna z těchto možností se nejspíše ukáže jako pravdivá), není heroin hlavní příčinou úmrtí známého herce. Nejsou to ani dealeři, kteří ho zásobovali – ti byli, stejně jako Hoffman, pouze jednou stranou obchodní transakce, jež pro ně osobně měla přijatelnou mírou rizika.
Na vině je prohibice
Komoditu černého trhu koneckonců dělá z heroinu právě prohibice, respektive jeho nelegálnost. Ta je pravou příčinou toho, že heroin běžně dostupný na ulici není nijak kontrolován ani testován. Nikdo nemá představu o tom, zda a jaké nebezpečné látky byly použity k jeho naředění. Čistota každé jednotlivé dávky drogy může kolísat a k náhodnému předávkování dochází velmi snadno. Uživatelé navíc potřebují stále větší množství drogy, takže neúmyslných užití smrtelné dávky rychle přibývá.
Heroin byl původně vyvinut jako bezpečnější alternativa k morfinu, neboť se předpokládalo, že má méně nežádoucích účinků. Bohužel se brzy ukázalo, že je stejně návykový jako jiné opiáty. Riziko zneužití heroinu se tedy ukázalo být vyšší než přínosy, které mohla jeho výroba a užívání přinést, a látka byla z kategorie léčiv přeřazena mezi nejnebezpečnější narkotika s největším potenciálem zneužití (takzvaná „Schedule 1 Substance“).
Společenské stigma ve spojení s kriminalizací samotné závislosti vyhání narkomany na okraj společnosti, což se v důsledku stává hnacím motorem jejich závislosti.
Drogy v této kategorii jsou definovány jako látky, které jsou vysoce nebezpečné, návykové a jejichž užívání nemá z hlediska medicíny žádný pozitivní přínos. Nicméně samotné přeřazení do jiné skupiny nesníží poptávku po dané droze a pouze vytlačuje uživatele i prodejce na černý trh. Výroba a přeprava drog se přesune do rukou nebezpečných zločinců, kteří mají zároveň pod kontrolou i distribuci, čímž jsou koncoví uživatelé (zoufalí z nedostatku prostředků k uspokojení své závislosti) vháněni přímo do náruče zločinu.
Bezpečný svět pro všechny
Některá média poukazují na to, že Hoffman v den své smrti vybral z různých bankomatů celkem 1 200 dolarů. Taková částka ukazuje na obrovskou inflaci cen heroinu na černém trhu.
Zkusme si nyní na chvíli představit, že heroin je legální: Jedná se o kontrolovanou látku, poradny pro závislé jsou zdarma a samotná vláda zřizuje kliniky, kde mohou závislí (i na jiných drogách) získávat svou dávku anonymně v kontrolovaném množství a kvalitě, dokud se sami nerozhodnou se závislostí skoncovat. Jaké důsledky by taková opatření přinesla?
Začněme například tím, že počet drobných pouličních krádeží i domovních loupeží by znatelně klesl, neboť drogově závislí by nemuseli denně shánět peníze na svoji dávku. Jelikož by existovaly prostory, kde je možné drogu užít legálně a pod dozorem zdravotnického personálu, odpadl by také problém s používáním nesterilních jehel, pokoutnou aplikací drog a potulováním omámených narkomanů v parcích větších měst.
Za druhé, zkušenosti z Portugalska potvrzují, že drogově závislí mají po zmírnění perzekuce větší zájem o léčbu a také že její úspěšnost je vyšší. Společenské stigma ve spojení s kriminalizací samotné závislosti vyhání narkomany na okraj společnosti, což se v důsledku stává hnacím motorem jejich závislosti. Případný záznam v rejstříku trestů znemožňuje bývalým uživatelům drog získat vzdělání nebo zaměstnání, což mnoho z nich od snahy změnit svůj život k lepšímu odradí.
Není pochyb o tom, že zodpovědnost za předčasné úmrtí Philipa Seymoura Hoffmana leží na americké vládě a její – i přes všechna selhání stále platné – protidrogové legislativě.
A kolik by to vlastně stálo? Pokud z rovnice odstraníme zisky černého trhu, je výroba drog až překvapivě levná. Přesná čísla sice neznáme, ale pravděpodobnost, že by cena za výrobu drog, zařízení nemocnic a jejich personál přesáhla náklady na vymáhání nesmyslných protidrogových zákonů, je velmi nízká. Místo abychom investovali do zbytečné perzekuce a útlaku drogově závislých, mohli bychom stejné prostředky investovat do prevence, léčby a bezpečnosti.
Pouze další zbytečná smrt
Kdyby se Hoffmanovi v době, kdy se k heroinu po období abstinence vrátil, dostala do rukou čistá droga s kontrolovaným množstvím účinné látky, byl by dnes s největší pravděpodobností stále naživu. Někteří státní úředníci a stále více odborníků už dnes připouští, že by se k závislosti (kterou je zatím možné pouze potlačit, nikoli vyléčit) mělo přistupovat spíše jako k problému zdravotnímu než jako ke zločinu, zatím ale zůstává pouze u slov. Hoffman a mnoho jemu podobných, včetně dvaadvaceti obětí fentanylu v Pensylvánii, mohli být mezi námi, kdyby se od těchto slov přikročilo k činům.
O životě oblíbeného herce si můžete přečíst v novém vydání magazínu Legalizace č. 22.
Federální vláda Spojených států by si konečně měla připustit, že válka proti drogám se již dávno změnila ve válku proti samotným Američanům, a upustit od politiky prohibice a perzekuce. Než se tak stane, nese svůj díl odpovědnosti na každé smrti předávkováním, na neštěstí všech rodin z chudinských čtvrtí ovládaných drogovými gangy a na každém zbytečném utrpení, které s sebou přináší její neefektivní protidrogová politika.
Zdroj: www.ladybud.cz
Překlad: Michael Třebavý
