Zdravím Legalizaci.cz a její přívržence. Rád bych se s vámi podělil o svůj pěstitelský úspěch. Nejsem žádný zkušený grower, mám za sebou pět sklizní různých odrůd, všechny pod 600W lampou. Konopí pěstuju pro sebe, svoje kamarády a taky kvůli léčebnému využití. Nějaký čas před tím, než jsem poprvé začal, jsem koukal, jak to dělají kamarádi, a řekl jsem si, že je čas zkusit to sám. Pořídil jsem homebox (80x80x160 cm), do toho 400W sodíkovou lampu (na 600W bohužel nemám prostor), malý pachový filtr, odtah 280 m³/h, triakový regulátor a další věci a mohl jsem začít se svým prvním 400W growem. Kluci sice říkali, že 400 W je na ten menší prostor celkem dost síla, ale co už.
První věc, co jsem řešil, byla, kde sehnat nějaký řízky. Měl jsem slíbenou dodávku od známých jednoho kamaráda, ale to se tolikrát odložilo a pak zkomplikovalo, že bylo nutno najít nový zdroj. Bohužel v okolí nikdo nic neměl, od nákupu ve Vídni mě hodně lidí zrazovalo, takže jsem se rozhodnul zkusit štěstí na netu. Domluvil jsem se s borcem na jihu Moravy a vzal od něj Pure Power Plant (PPP) a TOP 44. Vypadalo to dobře, ale po převozu jich pár umřelo, pár nebylo vůbec zakořeněno, takže jsem si ve výsledku dost naběhl. Rozběhlo se tak další kolo hledání. Po cca měsíci jsem se konečně dostal k poměrně kvalitním klonům Jack Herrer (JH), který byly téměř ready k přepnutí na periodu 12/12. Do toho se konečně na balkóně zmátořil zbytek přeživších PPP a TOP 44 (něco umřelo, něco jsem rozdal na outdoor, zbyly celkem 4 kytky). Finálně teda do boxu šlo 10 klonů JH, 3 klony PPP a jedna TOP 44. Celkem zvláštní sestava, co?
Samozřejmě že jsem řešil, na čem budu pěstovat. Hodně jsem váhal mezi zeminou a kokosem, ale nakonec jsem se rozhodl pro kokos. Lépe vysychá, je lepší pro kořeny, ale zároveň je zrádnější – když uděláte chybu, projeví se rychle. Osobně jsem měl větší zkušenost se zeminou, ale výsledek nebyl zrovna podle mých představ. Kamarádi taky zkoušeli několik akcí na zemině, ale nebylo to úplně ono, což byl i jeden z důvodů, proč jsem nakonec vybral kokos. Koupil jsem 50 litrů Plagron Cocos s trichodermou, která by měla lépe chránit kořeny a podporovat jejich rozvoj, a k tomu jsem rovnou přikoupil 14 truhlíků cca 4,5 litru – úplně jsem tak zaplnil prostor v boxu.
Otázka hnojiv je asi vždy věcí osobního vkusu. Kamarádi i já jsme zkoušeli několik různých hnojiv, vždy minerální. Podle mého se liší akorát komplikovaností – míchají se ze dvou či tří složek. Jelikož jsem nechtěl trávit zbytečně moc času u kyblíku s vodou a mixováním správné zálivky z několika lahviček, vybral jsem pro mě nejjednodušší cestu a poprvé jsem zkusil Hesi. V growshopu, kam chodím pro rady, mají sice větší zkušenosti s jinýma hnojkama, ale tyto mi taky doporučili. Koupil jsem si Hesi start kit pro kokos, všechno, co člověk a kytky potřebují, v jednom balíku, a měl jsem vystaráno. Chvilku jsem řešil, jestli taky poprvé nevyzkoušet organiku, ale jelikož míchám zálivku na několik dní dopředu, zůstal jsem u minerálů. Je fakt, že spousta lidí tvrdí, že organika je lepší, nemusí se extra dávkovat a chuťově je pak výstup naší snahy lepší. Určitě to někdy zkusím, zatím však zůstávám u toho, s čím mám alespoň nějaký zkušenosti.
Fáze růstu
Na růst jsem používal to, co bylo v balíku. Na tuhle fázi mi stačil TNT Complex a Root Complex, Jack Herrer si jich vlastně ani moc neužil, řízky byly poměrně velký. Bohatě si ale užily klony PPP a TOP 44, které byly v opravdu špatném stavu a k nějakému růstu jim pomohl až přesun na balkon. (Už jsem je odepsal, takže jsem to zkusil, jestli se něco nestane a nezaberou. Nakonec se podařilo část zachránit.)
U balíčku hnojiv je návod, snažil jsem se ho držet. Už se mi stalo, že jsem fázi růstu nezvládl, a tak jsem nechtěl riskovat svou blbostí a držel se manuálu.
Zálivku pro růst jsem dělal do 10litrovýho kýble, vodu jsem nechal minimálně 24 hodin odstát. Upravil jsem pH na něco lehce pod 6. Tady jsem se poučil z minulé grow akce. Sice jsem měl elektronický pH měřák, ale byl špatně zkalibrovaný, takže jsem minule trvale lil zálivku s PH okolo 4,5, někdy nižší. Byl to dost problém a hlavně jsem vůbec netušil, co se děje, a když jsem na to přišel, bylo už pozdě. Každá taková chyba v dlouhém projektu pěstování dost bolí. Teď měřím pH dvakrát. Poprvé orientačně kapalným pH metrem a podruhé přesně upravuju dle výsledků elektronického metru. EC zálivky jsem taky měřil, ale když jedete podle tabulky od výrobce, není problém s tím, že byste EC nějak výrazně přepálili. Spíš naopak.
V růstu (18 hodin světla, 6 hodin tmy) jsem zaléval každý třetí den nebo podle toho, jak byl kokos proschlý. Teplotu ve skříni jsem se při růstu snažil držet okolo 25°C, což při použití 200W úsporné lampy není zas tak velký problém. Odtah byl tak na 30 % výkonu, což se mi zdálo OK, zapnutý byl i větrák na ofuk, který pěkně rozháněl vzduch a vlhkost. Vlhkost vzduchu byla díky zvlhčovači konečně taková, jakou jsem potřeboval, tedy okolo 80 %, což je optimální. Už jsem konečně nemusel dávat do skříně mokrý ručníky, misky s vodou a nemusel jsem na kytky a stěny skříně stříkat z rozprašovače. Fakt doporučuji tuto věc koupit, šetří dost čas, stačí tak jednou za tři dny doplnit vodu a je to. Vlhkost jde pak celkem dobře regulovat podle síly odtahu a výkonu zvlhčovače. Klony Jack Herrer (JH) jsem takto nechal jen asi pět dnů, přepínal jsem je na květ kvůli prostoru a výšce ve skříni při 17 cm jejich vzrůstu. Klony PPP a TOP 44 jsem předtím měl cca 10 dnů na balkoně, kde jsem se je snažil rosit, a jinak se o ně, kromě pravidelné zálivky, nestaral. Když se vzpamatovaly, přidal jsem je do boxu, kde dostaly stejnou péči jako JH.
Fáze květu
Na květovou fázi jsem opět použil hnojiva, co byla v balíku. S Hesi to je opravdu snadné. Po dobu prvních 3 týdnů se vlastně používá jen základní květové hnojivo Hesi Coco a od čtvrtého týdne se začne postupně přidávat PK 13/14. Do zálivky se také kápne trošičku Supervitu, což má být mix vitamínů a podpůrných látek. Občas jsem taky přidal PowerZyme, směs enzymů podporující růst palic a zdraví rostliny. Celkově jsem s tímto hnojivem dost spokojen, vyhovuje mi hlavně jednoduchost a tím daná rychlost přípravy zálivky. Je dobré kontrolovat EC, protože doporučené hodnoty hnojiv dané výrobcem jsou orientační a dělané tak, aby je bylo možno použít s různou kvalitou vody. První tři týdny květu jsem EC neměřil, jel jsem prostě pouze podle návodu. Od čtvrtého týdne jsem se ale na EC zálivky zaměřil a začal zvyšovat doporučené dávky, v průměru o více než třetinu. Ve čtvrtém týdnu květu jsem EC držel na 1,6 a každý týden zvyšoval až na konečných 2,2–2,3.
Zálivku jsem opět dělal do vody odstáté minimálně 24 hodin a vypozoroval jsem, že i když dávám pořád stejný díl kyseliny na snížení pH, úroveň pH se i tak mění v závislosti na teplotě vody a vzduchu okolo. Zaléval jsem tak jednou za tři dny. Kytky jsem prolil a nechal je tak cca dva dny vysychat. Ze začátku jsem dával necelého půl litru, časem se potřeba zálivky zvyšovala a někdy okolo šestého týdne květu jsem 1x za 2 dny vylil do každé kytky přes litr zálivky. Ke konci byl opět pokles spotřeby zálivky, ale to už jsem kytky proléval vodou a final solution, takže prosychaly další 3 dny.
Teplota při květu (12 hodin světlo a 12 hodin tma) se pohybovala okolo 27–28°C. Občas se samozřejmě stalo, hlavně během veder v červenci, že to odtah nezvládl a ve skříni bylo okolo 30–32°C, což není moc dobrý. Až bude odtah dosluhovat, koupím silnější, aby zvládl i rozmary počasí. Vlhkost vzduchu byla při startu cca 55 %, pak se dostala i ke 45 %, ale poslední dva týdny, hlavně kvůli srpnovým lijákům, se zase vrátila k 55–60 % a nemohl jsem ji nijak snížit. Klimatizaci pro 400W box fakt kupovat nebudu.
Rozhodl jsem se, že kytky nebudu zaštipovat. Vzhledem k tomu, že se jich na prostoru 0,64 m2 tísnilo 14 (což je fakt hodně, ale nebylo kam dát zbytek už původně odepsaných klonů), jsem došel k závěru, že hlavní pálky budou stačit. Kdybych kytky zaštípl a ony by se začaly větvit, asi by si hodně stínily. Vzhledem k třem různým odrůdám a jiným výškám jsem ani neuvažoval o nějakém SoG. Během květu jsem 2x všechny kytky vyndal a provedl zastřihnutí zbytečných spodních listů. Oproti minulé zkušenosti jsem nic neuštipoval, pouze jsem zastřihl čepele listů a patra, kam se nedostalo světlo, stejně časem odpadla. Nechtěl jsem kytky zbytečně stresovat tím, že je budu připravovat o větší části. Pochytil jsem, že v téhle oblasti existují dva tábory – jedni stříhají, druzí ne – a oba mají dobré argumenty. Ať si každý vybere podle zkušeností a podmínek.
Jelikož jsem měl v boxu 3 různé odrůdy, byl lehce problém, jak s tím naložit. TOP 44 jsem nechal prostě přezrát, stejně se moc nepovedla a měl jsem ji tam jako kuriozitu. PPP a TOP 44 jsem přestal hnojit v sedmém týdnu a 10 dnů proléval čistou vodou s přidaným final solution. Jelikož jsem zralé kytky neměl kde sušit, pokosil jsem je, ostříhal listy a očištěné palice dal do papírových pytlů a plastové schránky a uložil jsem je do mrazáku na tu dobu, než bude hotový JH. Jack Herrer kvetl dlouhých 70 dnů, z toho posledních deset dnů jsem ho také proléval čistou vodou s přidaným final solution.
Na poslední dva dny jsem zhasnul a nechal jsem JH 48 hodin potmě. Následně jsem vše sklidil, očistil a zavěsil do sušící sítě. Jako sušící síť používám děrované látkové poličky z IKEA, které se dají zavěsit na tyčku. Efekt je stejný, cena o 400 % nižší. Odtah jsem dal na minimální výkon, za 6 dnů jsem byl hotov a držel jsem v ruce výsledek své skoro čtyřměsíční snahy. Celkově jsem sklidil z 10 kytek Jack Herer 220 g suchého materiálu, 3 kytky PPP a 1 TOP 44 udělaly dohromady 47 gramů. Suma sumárum byl výsledek mé snahy pod 400W lampu 267 g suchého konopí. Musím říct, že jsem čekal více. Podle toho, jak JH vypadal, jsem doufal v 300–330 g. Jack Herrer udělal krásné, kompaktní a tvrdé palice s výraznou vůní, chuť je hutná, kořeněná a pryskyřicová. Účinek je velmi kvalitní. 😉
Já zas tak moc nehulím, takže podělím kamarády a zkusíme udělat taky nějaké mastičky. Všem pěstitelům přeji pěknou úrodu a doufám, že se zde zlepší kvalita dostupných řízků a spolehlivost lidí, kteří se tomuto věnují. Někdy je to opravdu peklo.
