ARGENTINA
Držení kontrolovaných látek pro osobní potřebu bylo dekriminalizováno rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2009. V tom je uvedeno, že věznění osob za držení malého množství drog odporuje argentinské ústavě, která skutky nepoškozující a neomezující jiné osoby netrestá. Zákonodárci od té doby připravují dodatek, který by dekriminalizaci zakotvil v protidrogových zákonech. Škála návrhů je poměrně pestrá, od prosté dekriminalizace v mezích současné legislativy až po úplné přepracování celého zákona. Katolický kněz Juan Carlos Molina se v prosinci loňského roku setkal s jedním z hlavních drogových bossů v zemi a po schůzce prohlásil, že by Argentina měla následovat příkladu Uruguaye a legalizovat konopí.
BRAZÍLIE
Samotné užívání drog není v Brazílii trestným činem, nezákonné je ale převážení a přechovávání i malého množství kontrolovaných látek. Trestem jsou buď veřejně prospěšné práce, nebo povinné kurzy drogové prevence. Někteří právníci poukazují na to, že není dostatečně přesně definováno, jaké množství je možné držet pro osobní potřebu, a rozhodnutí je ponecháno čistě v rukou soudce. Bývalý brazilský premiér se v listopadu loňského roku připojil k bývalému tajemníkovi OSN Kofi Annanovi a podpořil úplnou dekriminalizaci všech drog, přičemž způsob a míra regulace by záležela na každé jednotlivé zemi.
GUATEMALA
Prezident Otto Pérez Molina se přidal ke státníkům označujícím současnou protidrogovou politiku za selhání. Guatemala, oblíbená tranzitní země pašeráků kokainu, se podle něj bude inspirovat zákony jiných zemí. Za vizionářský přitom označil postoj amerických států Washington a Colorado a ocenil skutečnost, že jim prezident Barack Obama ponechal při řešení drogové problematiky volnou ruku. Nicméně zatím je držení drog pro osobní potřebu v Guatemale trestáno odnětím svobody na čtyři měsíce až dva roky.
Na válce proti drogám se pod pohrůžkou ukončení americké vojenské či hospodářské podpory po dlouhá desetiletí podílely i další země.
JAMAJKA
Jamajka je největším producentem konopí v Karibiku. Oficiálně je její držení sice nezákonné a hrozí za něj soudem nařízená léčba, v praxi ale viník většinou zaplatí drobnou pokutu a zadržení se vyhne. Mnoho mladých má přesto v rejstříku trestů záznam za držení drog, což je na pracovním trhu bezpochyby diskriminuje. Zastánci legalizace doufají, že změny, které proběhly v Coloradu, Washingtonu a Uruguayi, ovlivní také politiku na Jamajce.
MEXIKO
Držení malého množství konopí a některých dalších drog je v Mexiku legální od roku 2009. Země, kde byly jen v uplynulých sedmi letech v drogových válkách mezi kartely zabity desetitisíce lidí, zatím o žádné další formě legalizace konopí neuvažuje. Osmimilionové hlavní město Mexiko je v tomto směru výrazně liberálnější, protože místní zákonodárci navrhují upravit zákon a povolit prodej až pěti gramů konopí. Starosta města tento návrh podporuje, bojí se ale konfliktu s federální vládou, která je sama pod tlakem americké federální vlády, jež u zemí Latinské Ameriky prosazuje prohibiční přístup a pokračování ve válce proti drogám.
MAROKO
Maroko je jedním z největších světových výrobců a vývozců hašiše, přičemž většina ho směřuje do zemí Evropské unie. Až do padesátých let dvacátého století bylo pěstování konopí legální a zástupci dvou největších politických stran dnes uvažují o opětovném povolení pěstování konopí pro lékařské a průmyslové účely. Zároveň by tím podpořili drobné farmáře, kteří jsou na sklizni existenčně závislí, ale v současnosti mohou výsledný produkt dodávat pouze na černý trh. Šance, že by v této konzervativní zemi bylo povoleno rekreační užívání konopí, je ovšem malá.
Bývalý brazilský premiér se v listopadu loňského roku připojil k bývalému tajemníkovi OSN Kofi Annanovi a podpořil úplnou dekriminalizaci všech drog.
NIZOZEMSKO
Postoj Nizozemska ke konopí je už dlouhou dobu velmi benevolentní. Parlament v sedmdesátých letech minulého století povolil prodej konopí v coffeeshopech z toho důvodu, aby od sebe oddělil bezproblémové rekreační uživatele konopí a nebezpečné dealery tvrdých drog. V roce 2012 byl ale zakázán prodej konopí turistům a místní museli k jeho nákupu vlastnit takzvaný konopný pas. Některá města se rozhodla postavit proti tomuto zákazu a starostové pětatřiceti z nich se spojili, aby vyjádřili podporu legalizaci pěstování konopí.
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
Od roku 1961, kdy se Spojené státy rozhodující měrou podílely na vzniku Jednotné úmluvy o omamných látkách v OSN, stojí v čele války proti drogám. Pod pohrůžkou ukončení americké vojenské či hospodářské podpory se na této válce po dlouhá desetiletí podílely i další země. Některé latinskoamerické země, kde probíhaly krvavé boje drogových kartelů, přitom kritizovaly Spojené státy za to, že samy nemají pod kontrolou poptávku svých občanů po drogách. Více než dvacet amerických států povolilo od roku 1996 užívání konopí pro lékařské účely a některé z nich chtějí legalizovat i rekreační konzumaci, jako to prostřednictvím referend udělal Washington nebo Colorado.
URUGUAY
Uruguay se v prosinci 2013 stala vůbec první zemí, kde došlo k úplné legalizaci konopí. Prezident José Mujica si dal za cíl zbavit zemi pašeráků a omezit konzumaci drog tím, že výrobu, prodej a konzumaci konopí jasně vymezí zákony, aby je stát mohl lépe regulovat a kontrolovat. Od dubna si tak bude každý dospělý Uruguayec, který se oficiálně zaregistruje, moci vybrat ze tří možností: pěstovat si marihuanu pro vlastní potřebu, zapojit se do pěstitelského spolku nebo si koupit hotové zboží ke kouření přímo ve státem zásobovaných lékárnách.
Zdroj: www.theguardian.com
Překlad: Michael Třebavý
