*20. 5. 1935, Uruguay; prezident
Současný prezident malé jihoamerické země s pouhými 3,4 miliony obyvatel sice není žádný hulič a trávu rozhodně nevychvaluje jako doporučitelnou drogu, čestné místo v našem seriálu o přátelích konopí si však díky svým činům zcela jistě zaslouží. Pod jeho vedením se totiž Uruguay stala první zemí na světě (nepočítáme-li americké Colorado a Washington), která legalizovala pěstování a prodej konopí k rekreačním účelům.
Prezident Mujica je ostatně velmi svérázný týpek, ve světě vysoké politiky působící jako zjevení. Bývalý bojovník levicové guerilly Tupamaros strávil celkem čtrnáct let života ve vězení, kde byl v sedmdesátých a osmdesátých let držen totalitním vojenským režimem, z toho dokonce více než dva roky na dně prázdné studny. Při opakovaných útěcích z vězení a opětovných zadrženích byl navíc celkem šestkrát postřelen policií.
Všechny tyto útrapy však přečkal ve zdraví a po obnovení demokracie a následné amnestii se aktivně zapojil do reálné politiky. Postupně se stal poslancem, senátorem, ministrem zemědělství a od roku 2010 je prezidentem Uruguaye. Velké oblibě se nejen mezi obyvateli své země těší díky svému značně nekonformnímu stylu – hovoří na rovinu a lidem srozumitelným jazykem, obléká se velmi neformálně (když už musí nasadit oblek, tak zásadně bez kravaty), ze svého platu 12 000 amerických dolarů měsíčně dává devadesát procent na charitu a místo drahých limuzín se vozí stařičkým Volkswagen Broukem z roku 1987.
Před luxusem prezidentského paláce dává přednost životu na skromném statku za městem, kde se společně s manželkou věnují pěstování květin – prozatím hlavně chryzantém, ale kdo ví, třeba po vstupu legalizačního zákona v platnost letos v dubnu zasadí i nějaké to konopí. Jím prosazený zákon totiž počítá s umožněním samopěstování (maximálně šest rostlin), státem kontrolovaným prodejem (maximálně čtyřicet gramů měsíčně na osobu) a zakládáním konopných klubů.
Cílem opatření podle Mujicy rozhodně není podporovat užívání konopí, které obecně považuje za stejně škodlivé jako všechny ostatní závislosti, kromě závislosti na lásce. „Nikdo neříká, že kouření nebo pití je zdravé, ale stejně kouříme a pijeme. Stejně tak marihuana tady je a bude. Ale naším hlavním nepřítelem jsou narkomafie. V loňském roce u nás zemřelo osmdesát lidí při vyřizování účtů mezi obchodníky s drogami a tři nebo čtyři osoby na předávkování. Takže co je horší – drogy, nebo narkomafie?“ ptá se sympatický uruguayský lídr.
„Represe neuspěla nikde na světě, podívejte se, jak dopadly USA s prohibicí alkoholu. Takže chceme vyzkoušet jinou cestu. Nechceme naši mládež nechat napospas narkotrafikantům,“ dodává. Za svůj odvážný přístup k tomuto i jiným tématům (Uruguay nedávno legalizovala i potraty či svazky mezi stejnými pohlavími) si Pepe Mujica kromě očekávané kritiky represionistů vysloužil i četná uznání a také nominaci na Nobelovu cenu míru pro rok 2013. Inu, možná by neškodilo i u nás některé politiky poslat na pár let do chládku, aby dostali konečně rozum…
