Izrael svou prohibičně nastavenou politikou vůči všem ilegálním drogám vždy víceméně kopíroval přístup dalších zemí v čele se Spojenými státy americkými. Dnes již dávno přežité represivní zákony se v posledních letech dostávají po celém světě do stále výraznějšího konfliktu s vědeckými poznatky o pouze relativní škodlivosti a o léčebném potenciálu především jedné drogy – konopí.
Izrael přitom hraje zásadní roli jak v oblasti vědeckého výzkumu, tak v oblasti aplikace těchto nových poznatků do lékařské praxe. Výsledkem je sílící tlak na ukončení konopné prohibice, což by v důsledku mohlo vést k fundamentálním změnám v pohledu obyvatel tohoto poměrně konzervativního státu na celou drogovou problematiku. Ale začněme pěkně od začátku.
Historické zkušenosti s konopím
Četné archeologické nálezy a původní literatura dokazují, že konopí bylo na území dnešního Izraele hojně využíváno již v době před příchodem Ježíše Krista. Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že slovo cannabis pochází z hebrejského základu kanehbosem a bylo několikrát zmíněno i ve Starém a Novém zákoně (více se o této problematice můžete dočíst v článku „Role konopí v životě Ježíše Krista“ v magazínu Legalizace číslo 15).
Ve 12. století našeho letopočtu žil a působil slavný židovský lékař a filozof Maimonides, který úspěšně využíval konopí k léčbě různých bolestí a tvrdil, že olej z konopných semen podporuje růst vlasů.
V devadesátých letech 20. století objevil archeolog Joseph Zias u města Bejt Šemeš skrytou hrobku ze 4. století před naším letopočtem, v níž se nacházely ostatky mladé ženy. Ta zemřela při porodu a měla vedle sebe sedm gramů organického materiálu, o němž se archeologové původně domnívali, že se jedná o kadidlo, ale laboratorní rozbory ukázaly, že materiál obsahoval tetrahydrokanabinol (THC). Je pravděpodobné, že na území dnešního izraelského státu bylo konopí po dlouhé tisíce let běžnou součástí života tamějších obyvatel.
Od prohibice k prevenci
V oblasti drogové politiky Izrael od svého vzniku v roce 1948 věrně kopíroval svého nejbližšího vojenského, politického a ekonomického spojence, tedy Spojené státy americké, a v roce 1962 se připojil k Jednotné úmluvě OSN o omamných látkách, která byla mezinárodním společenstvím schválena o rok předtím.
Na základě této úmluvy vznikla poté v Izraeli velmi přísná legislativa, která užívání, výrobu a prodej jakýchkoli ilegálních látek postihovala odnětím svobody a peněžitými tresty (dodnes je pouhé držení množství do patnácti gramů konopí postižitelné odnětím svobody až na tři roky a pokutou do výše 25 000 amerických dolarů).
Začala tedy izraelská verze války proti drogám, která si svou přísností vůči uživatelům nezadala s tou americkou.
Před přísnými postihy za veškeré drogové delikty varoval několikrát českou veřejnost vědec působící v Izraeli od začátku devadesátých let – chemik Lumír Hanuš, který celý život zkoumá kanabinoidy obsažené v konopí a je ve svém oboru světově uznávanou kapacitou. Do českých médií opakovaně prohlásil, že v Izraeli má sice léčebné konopí pro nemocné širokou podporu veřejnosti i politiků, nicméně kdyby při návratu z Prahy zapomněl v kapse třeba jen desetinu gramu sušených palic, hrozilo by mu okamžitě několik let vězení a vysoká pokuta. Není totiž registrovaným pacientem, takže nemá právo užívat a přechovávat konopí.
I přes silně represivní zákony počet uživatelů populárních drog v Izraeli až do konce sedmdesátých let pomalu, ale vytrvale narůstal. Od počátku let osmdesátých začal tento nárůst zrychlovat, na což politická reprezentace zareagovala v roce 1988, kdy vznikla polovládní organizace IADA (The Israeli Anti-Drug Authority – volně přeloženo jako Izraelský protidrogový úřad).
Její činnost spadá přímo pod ministerstvo vnitra a jejím oficiálním (a zcela záslužným) úkolem je boj proti drogám mírumilovnou cestou pomocí prevence, vzdělávání, léčby a rehabilitačních programů. V roce 2004 rozšířila IADA tento boj i na legální drogu alkohol, což lze bezpochyby považovat za další krok správným směrem.
Nicméně kromě této prevence u mládeže a rehabilitace uživatelů má IADA také „za úkol spolupracovat s policejními složkami při jejich snaze snížit množství drog pašovaných do Izraele, identifikovat dealery, bránit praní špinavých peněz a obecně napomáhat snížení počtu uživatelů v zemi“ (citováno z oficiálního dokumentu na webových stránkách této organizace).
Jak je tedy vidět i na tomto příkladu, kontroverzí v izraelské válce proti drogám není málo – jak by to asi vypadalo, kdyby například český Drop-In měl za úkol aktivně pomáhat policistům v boji proti pašování drog, předávat informace o potenciálních dealerech (tedy vlastně o uživatelích) nebo dokonce bránit praní špinavých peněz z obchodu s drogami.
Změny přicházejí s léčebným konopím
V roce 1999 vznikla liberální politická strana Ale Yarok (Zelený List), jejímž cílem bylo zpřístupnění konopí nemocným, dekriminalizace užívání a postupné zavedení regulovaného trhu. Stranu prvních sedm let vedl jeden z nejdůležitějších izraelských aktivistů a dlouhodobých odborníků na drogovou problematiku Boaz Wachtel.
Zelený list se od svého vzniku zúčastnil čtyř voleb, v nichž získával stále větší podporu, ale počet hlasů potřebný pro vstup do Knesetu nikdy neobdržel, přičemž před volbami v roce 2009 došlo k vnitřním rozporům, odchodu několika zakládajících členů a následnému propadu ve volbách.
Jednalo se o důsledek toho, že v roce 2008 byl zahájen program legální léčby konopím a někteří prominentní členové, jako například Shlomi Sendak, došli k závěru, že jejich politická kariéra je s legalizací léčebného konopí u konce, a přešli do lékařského sektoru.
Izraelskému programu léčby konopím se podrobně věnujeme v rozhovoru s ředitelkou tréninkového a distribučního centra pro pacienty Mimi Peleg v tomto vydání (s. 54). Toto centrum, známé jako MECHKAR (hebrejsky „výzkum“), otevírala Pelegová společně s Wachtelem a několika lékaři v roce 2008 pro pár desítek pacientů. Ti byli zpočátku zásobeni několika málo pěstiteli, od nichž konopí až do roku 2010 vykupovala vláda a pacienti ho dostávali zdarma.
V témže roce byla ale kvůli rychle rostoucímu počtu pacientů stanovena jednotná cena 100 dolarů pro nemocného na měsíc, v níž ovšem nebylo zahrnuto konkrétní množství přiděleného konopí. Pacienti od té doby dostávají obvykle mezi dvaceti až třiceti gramy podle vážnosti diagnózy a doporučení lékaře, přičemž vážně nemocným či sociálně slabším lze na náklady státu vydávat množství větší a dokonce si mohou zažádat i o proplacení kvalitního vaporizéru.
Od zahájení programu se také výrazně rozšířil seznam povolených diagnóz, jak popisuje ředitel nemocnice, kde MECHKAR sídlí, Dr. Yehuda Baruch: „Pacienti mohli původně získat konopí pouze na léčbu astmatu, později bylo přidáno zvládání bolestí a nevolností u onkologických pacientů podstupujících chemoterapii, přičemž všechny další žádosti musely být posuzovány speciální komisí. Dnes je možné předepisovat konopí na širokou řadu diagnóz včetně chronické bolesti, posttraumatické stresové poruchy, chronických zánětlivých onemocnění střev, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a dalších.“
Všechny tyto změny v programu vedly k obrovskému nárůstuacientů, kterých bylo ke konci roku 2013 již zhruba 13 000 a podle oficiálních odhadů Ministerstva zdravotnictví bude toto číslo během následujících let mnohonásobně vyšší – léčebné konopí by mohlo užívat až 100 000 Izraelců.
Další expanze je proto nutná i mezi pěstiteli a lékařskou obcí, protože oněch 13 000 pacientů v současnosti „obstarává“ pouze osm velkopěstitelů a tři desítky lékařů. Ministryně zdravotnictví Yael Germanová se loni na podzim vyjádřila ve smyslu, že „všichni obyvatelé Izraele, jimž léčebné konopí pomáhá, by k němu měli mít přístup“.
Z toho důvodu se na konci roku 2013 sešli ministři vnitra, zdravotnictví a zemědělství a výsledkem jednání byl návrh na centralizaci systému produkce a distribuce, který byl krátce nato schválen Knesetem. Konopí k léčbě bude od pěstitelů shromažďovat jedna společnost, jež ho poté bude distribuovat do předem určených lékáren. Počet lékařů, kteří mohou konopí předepisovat, stoupne ze současných dvou desítek na jednatřicet.
Další cíl – regulace rekreačního užívání?
Vedlejším produktem všeobecné politické podpory léčebného konopí a neuvěřitelně rychlé expanze programu ve spojení s novými studiemi potvrzujícími léčebné účinky kanabinoidů (z nichž desítky pocházejí právě z izraelských univerzit a dalších tamějších vědeckých pracovišť), je rozvíření debaty o dekriminalizaci či dokonce úplné legalizaci konopí.
Na konci roku 2013 proběhla v Tel Avivu největší demonstrace za poslední dekády, která požadovala ukončení kriminalizace uživatelů konopí. Ještě důležitější jsou ale nejnovější hlasy přímo z Knesetu, kde se například levicová poslankyně Dr. Tamar Zandbergová snaží prosadit návrh na dekriminalizaci konopí: „Kriminalizace konopí je nejen hloupá a nespravedlivá, ale stojí také spoustu peněz na vymáhání zákonů, které vůbec nepotřebujeme.“
Nečekaným spojencem Zandbergové by mohl být člen ultrakonzervativní a pravicové strany Likud Moše Feiglin (navíc současný místopředseda Knesetu), který spojil současnou zkušenost s tradicí a historií židovské národa, když nedávno prohlásil, že prohibice konopí nedává smysl: „Judaismus je o svobodě, o možnosti svobodné volby. Nedokážu pochopit, že máme k dispozici tak účinné léčivo, jako je konopí, a nevyužíváme ho. To prostě není správné. Nepochybuji ovšem o tom, že se prohibiční zákony v celém světě i v Izraeli změní, i když určité zájmové skupiny se tomu snaží zabránit. Každý z nás má přece právo cítit se dobře a mít k dispozici účinnou úlevu od bolesti a dalších, ještě závažnějších zdravotních potíží!“
Podle studie Jeruzalémského institutu pro výzkum trhu z konce roku 2013 by regulace konopí stejně jako alkoholu a cigaret přinesla státní pokladně kolem 1,6 miliardy šekelů ročně (více než 9 miliard korun).
Jak je vidno, politikům, odborníkům i veřejnosti v Izraeli dochází, jak moc by celá společnost mohla profitovat z dekriminalizace a regulace konopí, a můžeme tak snad doufat v další postupné kroky vedoucí k úplnému ukončení nesmyslné války proti této rostlině i dalším zakázaným drogám a jejich uživatelům.
Zdroje:
• tikkun.org
• antidrugs.org.il
• timesofisrael.com
• haaretz.com
• Boaz Wachtel: „Cannabis in Israel: history, legislative, medicine & activism“
(www.hempyreum.org)
