Věk: 51 let
Povolání: Je hlavní koordinátorkou rozsáhlého instruktážního programu organizovaného Centrem distribuce léčebného konopí (Medical Cannabis Distribution Center) v izraelském městě Bat Jam. Hlavní náplní její práce je instruktáž pacientů, kteří začínají užívat konopí. Mimoto se věnuje výzkumu léčebného potenciálu MDMA (aktivní látka drogy extáze) v rámci mezinárodního projektu MAPS.
Aktivity: Ve volném čase se věnuje devítiletému synovi, cestuje po světě a pracuje na psychologicko-poradenském projektu BeShalom, který lidem v tíživých situacích pomáhá hledat vnitřní klid.
Pokud se nepletu, pocházíš ze Spojených států a v Izraeli jsi začala žít a pracovat teprve nedávno?
Ano, narodila jsem se a vyrůstala v rurálních, nábožensky konzervativních a xenofobních částech Ameriky: v Ohiu, Indianě a ve Virginii. Jako Židovka jsem měla bohaté zkušenosti s rasismem, jako dívka se sexuálním obtěžováním a jako uživatel konopí jsem neustále porušovala přísné zákony, takže jsem po dokončení střední školy plánovala co nejrychleji zmizet.
Konkrétně se mi v osmnácti letech podařilo odjet až do Kalifornie, kde jsem vystudovala obor sociální vědy na prestižní univerzitě v Berkeley a také jsem v té době začala pravidelně navštěvovat Izrael. S manželkou Danou jsme se „domů“ přestěhovaly natrvalo až v době, kdy náš syn začínal chodit do školy – tedy začátkem roku 2009. Šťastnou shodou okolností docházelo právě v té době v Izraeli k výrazné popularizaci konopné problematiky a byl spuštěn státem řízený léčebný program.
Jak ses ke konopí dostala poprvé? Považuješ se za rekreační uživatelku, anebo si připadáš spíše jako pacientka?
Poprvé jsem konopí vyzkoušela jako teenager a brzy jsem zjistila, že mi pomáhá lépe zvládat posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) z dětství způsobenou sexuálním zneužíváním. Na základě její léčby jsem se v Kalifornii stala registrovanou pacientkou. Kromě toho mi před pár lety na onkologii operativně odstranili nádor a po operaci jsem na tlumení bolestí inhalovala přímo v nemocnici konopí z vaporizéru, místo abych do sebe cpala morfium.
Nicméně je zajímavé, že teprve nedávno jsem si všimla, jak je pro mě osobně na zvládání PTSD lepší užívat konopný extrakt (ve formě spreje) bohatý na CBD a s nižším obsahem THC. Tento poměr mi na úzkost pomáhá účinněji než extrakty obsahující převážně THC, které jsem brávala proto, aby mě „uzemnily“. Stále se máme co učit, co se týče ideálního dávkování konopí.
Co tě čeká po návratu do Izraele a jaké jsou tvé pracovní plány pro nejbližší týdny a měsíce?
Budu pokračovat v tom, na čem v poslední době pracuji dlouhodobě: pomáhám se spouštěním programů léčby konopím v různých zemích, spolupracuji s lékaři a vědci na hledání ideálního dávkování kanabinoidů a samozřejmě hodlám nadále dělat to, co mě baví nejvíc – učit legálně registrované pacienty v Izraeli, jak správně užívat konopí při léčbě.
Jaké byly začátky v prvním výdejním a instruktážním centru pro pacienty v Abarbanelově nemocnici ve městě Bat Jam?
V roce 2009 tam bylo pod pečlivým dohledem státních orgánů otevřeno první distribuční místo pro nově registrované pacienty. Dostali jsme s kolegou k dispozici malou místnost bez klimatizace a se spoustou lékařského vybavení, které jsme k ničemu nepotřebovali, ale i za tyto podmínky jsme byli vděční. Prvních několik dní jsme si říkali, že nás stejně musí každou chvíli přijít zatknout policie… Nic takového se ale nestalo a distribuce i výuka pacientů, jak správně užívat konopí k medikaci, mohla začít.
S pomocí mnoha dobrovolníků jsme zpočátku měli otevřeno čtyři hodiny denně a za tu dobu jsme zvládali převzít od pěstitelů konopí, roztřídit ho a rozdistribuovat jednotlivým pacientům, jichž jsme zpočátku měli kolem čtyřiceti. Po roce a půl jsme měli více než tisíc pacientů a ředitel nemocnice Yehuda Baruch, který celý projekt konopné léčby zaštítil, nám muset zajistit větší prostory. V současné době se věnujeme zhruba třetině všech registrovaných pacientů v Izraeli, což je více než čtyři tisíce nemocných.
Jak probíhá taková instruktáž? Kdybych k vám přišel jako nový pacient, co bych se dověděl jako první? Vydali jste nějakou oficiální příručku, kterou by si eventuálně mohli přečíst i čeští pacienti?
Nově příchozím nejdříve vysvětlím, jak konopí účinkuje v lidském těle, protože naprostá většina začínajících pacientů o konopí takřka nic neví, nemá s ním osobní zkušenost a z užívání má obavy. Proto jim popíšu, jak léčivé kanabinoidy obsažené v konopí pomáhají našemu vlastnímu endokanabinoidnímu systému zvládat různé nemoci a potíže.
Lékaři v naší zemi pacientům pouze předepisují měsíční dávky (velikost dávky se odvíjí od diagnózy), takže mým úkolem je pomoci pacientům přijít na to, v jakém množství, jak často a v jaké formě (koláčky, olej, vaporizace, kouření) jim bude konopí nejvíce vyhovovat a prospívat. Co se týče příručky, máme jednu brožuru schválenou Ministerstvem zdravotnictví, kterou si pacient může odnést domů. Zatím je ale bohužel k dispozici pouze v hebrejštině.
Nebylo by lepší, kdyby tyto věci řešili s pacienty právě jejich lékaři? Neškolíte i je? Jaké je obecné povědomí o konopí v Izraeli jak mezi lékaři, tak mezi veřejností?
Lékaře zatím žádné neškolíme, tedy kromě těch, kteří přijdou sami buď jako pacienti, nebo jako příbuzní nemocných. Povědomí lékařů o konopí je pravděpodobně stejné jako v jiných zemích, záleží na konkrétních jednotlivcích, ale obecně se celý národ v poslední době začíná k této bylině stavět velmi pozitivně.
Jak bude podle tebe vypadat budoucnost léčby konopím v Izraeli? A co je podle tebe vhodnější: zákon omezující přístup ke konopí na několik závažných diagnóz, nebo možnost získat legálně toto léčivo i na méně vážné obtíže – například jako v Kalifornii?
Osobně věřím tomu, že každý pacient by měl mít právo volby, takže ano – seznam povolených diagnóz by měl být mnohem širší, než v současnosti v Izraeli máme. Nynějších 14 000 pacientů není zase tolik, srovnáme-li toto číslo například s více než 100 000 pacienty v americkém Coloradu, které má zhruba stejně obyvatel jako my. I podle oficiálních odhadů Ministerstva zdravotnictví bychom mohli mít 40 000 až 100 000 pacientů.
V souvislosti se zákonem o léčebném konopí v České republice by čtenáře Legalizace mohl zajímat seznam diagnóz povolených v Izraeli: chronická bolest, rakovina, chronická zánětlivá střevní onemocnění, PTSD, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, AIDS, astma, fibromyalgie a různá neurologická a revmatická onemocnění. Jak je vidět, i současný celkem striktní seznam je delší než ten váš, a navíc není v několika místech tak specifický, takže dává lékařům určitou volnost v rozhodování. V některých amerických státech je například možné předepsat léčebné konopí na Crohnovu chorobu, ale na příbuznou a velmi podobnou ulcerózní kolitidu již ne, zatímco v Izraeli lze konopí předepsat na jakoukoli chronickou zánětlivou střevní chorobu.
Jak je to u vás s kontroverzním tématem, jež vyvolává mnoho bouřlivých reakcí – léčebným konopím pro děti?
K dnešnímu dni máme zhruba sto dětských pacientů, kteří užívají konopí v různých formách. Většinou se jedná o tinktury s vysokým obsahem CBD. Musím se přiznat, že mě tato oblast konopné léčby fascinuje. Ti, kdo a priori odmítají léčení nemocných dětí netoxickými kanabinoidy ve formě olejů, sušenek nebo bonbónů, by se měli nejprve zamyslet nad tím, jaké nebezpečné látky mohou obsahovat běžně dostupná syntetická léčiva – a jaké mohou mít nežádoucí účinky.
Jaké jsou nejnovější trendy v kanabinoidní léčbě a co si myslíš o probíhající diskuzi o ideálním poměru dvou hlavních kanabinoidů THC a CBD?
Před pěti lety jsme všichni řešili, zda je ta či ona rostlina indica nebo sativa. Dnes se lékařský a vědecký svět víceméně shoduje v tom, že pro cílenou léčbu je nejdůležitější správné dávkování jednotlivých kanabinoidů v řádu miligramů a jejich vzájemná synergie.
Dá se podle tebe konopí využívat pouze k paliativní léčbě, nebo i ke kurativní – jinými slovy, léčí i příčiny nemocí? Zejména v případě nádorových onemocnění…
Podle mého názoru by se nemělo zapomínat na další důležitou oblast péče o lidské zdraví, kdy nám konopí může pomoci – a tou je prevence. Kanabinoidy totiž chrání tělo před rozvojem všemožných nemocí, a proto se mi jako ideální jeví užívat je preventivně.
Co se týče odpovědi na tvou otázku – ano, věřím tomu, že konopí dokáže opravdu uzdravovat, ale osobně toto slovo používám nerada. I většina lékařů se mu vyhýbá, obzvláště ve spojení s rakovinou, kdy o uzdravení nelze oficiálně mluvit, dokud neuběhne pět let od vyléčení. Nicméně z odborných zdrojů vím i o tom, že konopí dokáže ovlivňovat rakovinné procesy ve prospěch pacienta a že má potenciál zastavovat růst nádorů a vyvolávat jejich „sebevraždu“.
To všechno bylo potvrzeno i v mnohem menších dávkách, než tvrdí někteří aktivisté. Nikdy nebylo prokázáno, že extrémně vysoké dávky kanabinoidů jsou účinnější než dávky řekněme průměrné, přičemž lékařské testování jejich účinnosti většinou začíná na co nejnižším možném množství. Kdybych to měla říct jednoduše: nemyslím si, že je nutné, aby se pacientovi dělalo při konopné léčbě zle z toho, jak moc je zkouřený z psychoaktivního THC.
Kromě kanabinoidů se věnuješ i výzkumu léčebného potenciálu další pozoruhodné substance – MDMA, což je aktivní látka ve známé taneční droze extázi.
Již několik let jsem součástí jednoho fascinujícího projektu zkoumajícího terapeutické vlastnosti MDMA, jenž je sponzorován mezinárodní vědeckou organizací MAPS (Multidiciplinary Association for Psychedelic Studies – Multidisiplinární společnost pro výzkum psychedelik).
Mým úkolem je kontrolovat, že výzkum probíhá podle zadání a nedochází k porušování daných pravidel. Cílem této klinické studie je analyzovat účinky MDMA v kombinaci s psychoterapií a průběžné výsledky jsou opravdu velmi nadějné.
Mimi, děkuji za zajímavý a přínosný rozhovor a na úplný závěr mi dovol zeptat se, zda bys chtěla něco vzkázat našim čtenářům?
Českou republiku jsem díky mé nejoblíbenější konopné konferenci na světě měla možnost navštívit již dvakrát. Letošní návštěva mě tak nadchla, že jsem se rozhodla zůstat o pár dní déle a setkat se s několika důležitými postavami konopného hnutí – kromě tebe se mi podařilo navštívit i jednoho z největších českých odborníků na šlechtění a konopnou genetiku Vojtěcha Karbana.
Z celého pobytu mi ale bylo docela smutno, když jsem viděla, jak se lidé v konopné komunitě po listopadové policejní razii v growshopech bojí, co bude dál. Přesto pevně věřím tomu, že tento boj nakonec vyhrajete a každý občan vaší země bude jednou mít svobodný přístup ke konopí, pokud o to bude mít zájem. Proto se nevzdávejte a pamatujte na to, že konopí budou k léčbě jednou potřebovat s velmi velkou pravděpodobností i ti, kdo nyní stojí proti vám – jenom o tom ještě nevědí.
