Tuberkulóza (běžně používaná zkratka TBC, dříve také souchotiny či úbytě) je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny Mycobacterium tuberculosis, které se šíří vzduchem a většinou napadají plíce. Předpokládá se, že je infikována třetina světové populace, nicméně u většiny napadených je nemoc asymptomatická (neprojevuje se), což je mimo jiné důsledkem hromadné vakcinace, která začala po druhé světové válce.
Bílý mor
TBC provází lidstvo odnepaměti a vždy představovala jednu z nejčastějších příčin předčasných úmrtí na celém světě, kvůli čemuž se jí dokonce dostalo odstrašující přezdívky bílý mor (bílý proto, že jedním z průvodních symptomů je výrazné blednutí pacientů).
Ještě než dokázali lékaři a vědci popsat příčinu, šíření a průběh onemocnění, byla TBC považována za boží trest či činy nadpřirozených bytostí. Na východním pobřeží Spojených států amerických existuje mnoho archeologických dokladů toho, že ji obyvatelé až do konce 19. století dávali do souvislosti s existencí upírů: kvůli rychlému šíření infekce zejména mezi rodinnými příslušníky se lidé domnívali, že se jim za něco mstí vlastní předci, kteří se vrátili z hrobu a snaží se zabít celou rodinu.
Díky vědeckým a medicínským objevům v průběhu 20. století se podařilo nejen vysvětlit původ a šíření nemoci, ale také výrazně redukovat počet jak nakažených, tak nemocných, kteří by v důsledku onemocnění zemřeli.
Konopné semeno obsahující edestin se československým lékařům jevilo jako ideální potrava pro potřebné posílení nemocného.
Vyspělé a bohaté státy již několik desetiletí nepovažují TBC za primární zdravotní hrozbu, nicméně v zemích třetího světa a všude tam, kde lidé žijí v chudobě a nemají přístup k základní zdravotní péči, představuje i dnes velký problém.
Česká konopná stopa
V relativně klidném období mezi dvěma světovými válkami proběhl v Československu zajímavý lékařský experiment, který se zabýval léčbou malých dětí s TBC pomocí konopí. V nemocnici v městečku Jince na jihovýchod od Prahy bylo shromážděno několik desítek dětských pacientů, jimž bylo denně podáváno konopné mléko.
Tento přípravek obsahoval 50 až 80 gramů nadrcených konopných semen smíchaných s horkým mlékem (60 až 80 stupňů Celsia) a pacientům byl podáván společně s ovesnými vločkami. Podle vedoucích lékařů Josefa Šírka a Jana Kabelíka měla tato kombinace výrazně pomoci s léčbou, přičemž jak konopí, tak ovesné vločky byly v tehdejším Československu (v době meziválečné ekonomické krize) běžně dostupné i chudším vrstvám.
Výsledkem této terapie bylo zastavení kritického úbytku na váze, navrácení chuti k jídlu a celkové zlepšení zdravotního stavu, díky čemuž měli malí pacienti dostatek sil a dokázali se z infekce vyléčit. V roce 1954 byly výsledky pokusu publikovány na dnes již legendární konferenci o konopí na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde autoři mimo jiné uvedli, že „důležitost takto modifikované a konopným edestinem doplněné léčebné výživy vynikne tím více, když si uvědomíme, že právě ona byla jedinou podstatou celé léčby.“
Léčba hodná následování
Jednalo se o jasný koncept vycházející z jednoduchého předpokladu – k léčbě TBC je potřeba, aby byl organismus silný a odolný a mohl bojovat s infekcí. Konopné semeno obsahující edestin (a mnoho dalších zdraví prospěšných látek, o nichž se tehdy ještě nevědělo – například esenciální aminokyseliny) se československým lékařům jevilo jako ideální potrava pro potřebné posílení nemocného, což výsledky jejich práce jednoznačně potvrdily.
V podobném duchu se neslo i svědectví Kanaďana Garneta Kranze z města Killaloe v provinci Ontário, které bylo nedávno zveřejněno na internetu.
Kranz v něm popisuje život své babičky, jež strávila mládí jako ošetřovatelka na jedné jihoamerické klinice ve třicátých letech 20. století (tedy zhruba ve stejnou dobu, kdy v Československu probíhala studie profesorů Šírka a Kabelíka).
Klinika byla vedená místním knězem–lékařem, který pacientům podával konopné mléko, jež údajně bylo tak husté, že se muselo pít brčkem. Bohužel další detaily léčebné terapie ani přesný recept se nedochovaly.
Přípravek obsahoval 50 až 80 gramů nadrcených konopných semen smíchaných s horkým mlékem (60 až 80 stupňů Celsia) a pacientům byl podáván společně s ovesnými vločkami.
V dnešní době se TBC předchází a léčí například očkováním, silnými antibiotiky či chirurgickými zákroky, ale nemělo by se zapomínat na preventivní úpravy stravy a léčebný účinek různých „superpotravin“ (z anglického superfoods), mezi něž zcela jednoznačně patří i konopné semeno a rostlina konopí jako celek.
Semínko je dnes v různých formách (loupané, se slupkou, nadrcené, jako mouka a tak dále) běžně dostupné v každém druhém obchodě s potravinami, takže příprava konopných pokrmů nemusí být výsadou pouze konopných nadšenců.
Zdroje:
Kabelík, Jan, ed: „Konopí jako lék.“ Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, 1955.
