Tipy a triky: BOJ PROTI ŠKŮDCŮM BEZ CHEMIE

Profilový obrázek
  • Konopí ohrožuje řada škůdců, jejichž přítomnost na rostlinách negativně ovlivňuje rychlost růstu i objem květenství. Proto je potřeba bojovat proti nim ohněm a mečem.

Nastává další sezóna a pěstitel se opět strachuje, kolik kytek mu sežerou srnky, kolik slimáci, jak velké bude zamoření hmyzem a která políčka najdou zloději. Je tomu právě rok, co v tomto seriálu vyšel článek, který se zabýval ochranou rostlin především z pohledu prevence a obecných rad, jak se vyvarovat problémů – z něj jsem si dovolil citovat jeden odstavec (viz box). Letos se zaměříme na jednu skupinu problémů, tedy různé hmyzí potvory. V první části článku najdete popisy jednotlivých druhů nepřátel, ve druhé pak různé postupy, jak se s nimi vypořádat.


Škůdci

Mšice

Mšice jsou až půl centimetru velké a vyskytují se vždy v koloniích. Sají mízu z listů, které se pak různě deformují, podle čehož také na první pohled poznáme, že konopí napadly. Větším nebezpečím než samotné sání mízy je přenos virů a plísní, které dohromady rostlinu výrazně oslabí. Mšice se obvykle na konopí neživí. To se naopak často používá k jejich odpuzování, přesto k invazi občas dojde a ta může být docela destruktivní. Naštěstí je boj proti nim vcelku snadný a plně postačí týden aplikovat tabákový postřik nebo nasadit slunéčka.


Molice

Molice jsou létavým savým hmyzem z čeledi půlkřídlých. Vypadají jako zmenšené verze molů šatních. U nás obvykle působí větší škody jen ve sklenících a vnitřních pěstírnách, protože venkovní teploty jim po většinu roku příliš nesvědčí. V ostatních ohledech žijí stejně jako mšice a působí obdobné škody. Při jejich likvidaci se kromě tabákového vývaru a mýdlového postřiku dá využít i parazitická vosička Encarsia formosa.

Svilušky

Svilušky nejlépe poznáme díky typickým pavučinkám, které tvoří okolo svých kolonií. Ty se ale objevují, až když máte skutečně problém. Do té doby se na listech vyskytují jen malé flíčky, které jsou zaměnitelné s působením jakéhokoli jiného savého hmyzu. Samotné svilušky většinou nejsou pouhým okem viditelné. Jedná se jedny z nejhůře likvidovatelných cizopasníků na konopí. Pokud nechcete sáhnout k chemii, nezbude vám, než alespoň dva týdny stříkat každý den rostliny tabákovým a mýdlovým postřikem. Venku se obvykle nejedná o velký problém, ale ve skleníku nebo ve skříni dokážou svilušky nadělat velkou škodu a po sklizni je třeba pěstební prostor důkladně vyčistit, aby se situace neopakovala.

Třásněnky

Třásněnky jsou drobné potvůrky na hranici viditelnosti pouhým okem. Jejich řádění poznáte podle vybělených a vysušených plošek na listech v doprovodu tmavých teček, což jsou jejich výkaly. Působí na ně tabák i mýdlová voda. Velice rychle se ale množí, takže pokud rostliny neošetříte dostatečně důkladně, zanedlouho obnoví původní počty. Alternativním řešením je ve sklenících a vnitřních pěstírnách nasazení parazitických roztočů, kteří populaci po pár týdnech silně zredukují.

Smutnice

Smutnice žijí pod zemí, kde se živí odumřelou organickou hmotou. Pokud se ovšem přemnoží, začnou požírat tenké vlásečnicové kořínky a rostlina uvadá bez zjevné příčiny. Jen občas uvidíte na stonku nebo na povrchu substrátu sedět drobnou půlcentimetrovou mušku. Na smutnice výborně zabírá prevence. Přežívají totiž jen ve vlhkém prostředí, takže když necháte rostliny mezi zálivkami vždy pořádně vyschnout, riziko invaze je zanedbatelné. Když už k ní přesto dojde, nesázejte na lepové desky, které se běžně doporučují. Vytvořte na povrchu květináče asi půlcentimetrovou vrstvu jemného křemičitého písku, který znemožní dospělcům klást nové larvy.

Puklice

Puklice, jinak také štítenky nebo červci, jsou drobní paraziti z řádu stejnokřídlých, kteří dorůstají velikosti až pět milimetrů. V mládí se jim vytvoří z jednoho páru přeměněných křídel pevný štít pokrytý voskovou látkou, která ztěžuje jejich likvidaci. V pozdější fázi života žijí samičky přisedle a jsou nepohyblivé. Obvykle sají na stoncích, méně obvykle na žilnatině listů. V tomto stadiu už je prakticky nelze zlikvidovat. Je potřeba dlouhodobě postřikovat rostliny střídavě mýdlovou vodou a tabákovým odvarem a likvidovat mladší a zranitelnější kusy, dokud nezahyne rodičovská generace. Alternativou je nasazení slunéček, která si ale také ráda dávají na čas. Puklice nebývají problém při pěstování venku, kde mají spoustu přirozených nepřátel, kteří jejich počty dostatečně regulují. V indooru naopak znamenají těžko překonatelnou komplikaci, protože životní cyklus puklic trvá asi 45 dní, takže by rostliny do jejich vyhubení nejspíše ani nedozrály.

Housenky

Na našem území se vyskytuje mnoho druhů motýlů, jejichž housenky někdy nemají problém ožrat listy konopí až na řapíky. Na konopí lze běžně nalézt mláďata bělásků nebo otakárků, ale i mnohých dalších. Nejúčinnějším postupem je v takovém případě ruční sběr. Pokud jste hmyzomilové, nemusíte housenky ani likvidovat, stačí je odnést o pár set metrů dál. Zpátky nepřilezou. Samozřejmě existují postřiky, ale není potřeba zabíjet všechny nepřátele.

Stonoženky

Stonoženky vypadají jako menší stonožky, ale jsou bezbarvé až průsvitné. Napadají kořeny, které poškozují okusem. Pokud se přemnoží, rostlina rychle uvadá, protože nedokáže přijímat vodu a živiny. Běžně se nacházejí v hlíně, takže venku se jim nevyhnete, ale zase šance, že by se přemnožily, jsou mizivé. Největší škody napáchají v indooru, kam si je můžete zanést s nesterilizovanou hlínou. Lze je snadno identifikovat, protože při zalévání vylézají na povrch substrátu. K jejich likvidaci většinou postačí týdenní prolévání zeminy tabákovým vývarem.

Likvidační postupy

Tabákový vývar

Nikotin, obsažený v listech tabáku, je velmi účinným systémovým jedem, působícím na celou plejádu savých i žravých škůdců. Vezměte dvacet gramů tabáku (nebo krabičku cigaret) a hodinu ho vařte ve dvou litrech vody. Přibližně polovina se za tu dobu odpaří, takže vám zůstane asi litr přípravku. Tabákový vývar nanášejte formou postřiku. Nejlepší je aplikovat ho večer po západu slunce, protože tekutina by se měla co nejlépe vstřebat a nikoli odpařit. Pro dostatečný účinek ošetřujte rostliny jednou denně alespoň týden v kuse.

Mýdlový roztok

Smáčedla snižují povrchové napětí vody, takže ta se dostane i do míst, kam by jinak nezatekla. Nejsnazší je použít nějaký prostředek na mytí nádobí, protože jsou velmi koncentrované a stačí deset kapek na litr postřiku. Pokud chcete být ještě šetrnější k rostlinám i okolí, můžete použít klasické mýdlo s jelenem, které je neškodné. V takovém případě nastrouhejte deset gramů mýdla a nechte ho rozpustit v litru vody. Aplikujte postřikem. Obdobně fungují bio postřiky, které obsahují rostlinné oleje, například Biool z řepky.

Slunéčka

Slunéčka jsou přes svoji zdánlivou mírumilovnost nelítostnými predátory. Své uplatnění nachází zejména ve velkých hydroponických komplexech, kde by přemnožení některých škůdců znamenalo katastrofu. Nejčastěji se živí mšicemi, puklicemi i dalším cizopasným hmyzem. Lze zakoupit různé specializované druhy, ale účel splní i slunéčka pochytaná na zahradě. Při vnitřním pěstování je má smysl nasazovat až při napadení, jinak by pomřela hladem. Ve sklenících se doporučuje nasazovat slunéčka společně s výsevem rostlin na jaře, kdy se líhne i jejich potrava. Obvykle se nasazují dvakrát až třikrát, dokud se neuchytí stabilní populace.

Draví roztoči

V posledních letech se rozmáhá i použití dravých roztočů, kteří dokáží úspěšně regulovat populace různých druhů savého hmyzu. Nejčastěji se k tomuto účelu používají dva druhy. Amblyseius cucumeris, který se specializuje na třásněnky, a Hypoaspis aculeifer, který si kromě třásněnek pochutná i na smutnicích. Obvykle se používá jedna až dvě aplikace balíčku roztočů při silném zamoření a tři až čtyři, pokud se jedná jen o preventivní opatření. Použití méně aplikací při silnějším napadení vypadá na první pohled zvláštně. Je tomu tak z toho důvodu, že s dostatkem potravy roztoči snáze přežijí a lépe se množí.

Encarsia formosa

E. formosa je parazitická vosička z řádu blanokřídlých, která měří jen něco málo přes půl milimetru a rozmnožuje se tak, že do nepohyblivého stádia smutnice naklade svoji larvu, která smutnici postupně vyžere zevnitř. Vosička byla používána již v devatenáctém století, ale ve třicátých letech dvacátého století ji téměř vytlačily moderní insekticidy. Od let sedmdesátých se postupně vrací na scénu spolu s omezováním chemických postřiků.

 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!