Přestože je totiž znalost právních předpisů mezi fanoušky konopí a jeho legalizace zhusta podceňovanou disciplínou, alespoň základní přehled o šíři problematiky a letmé prostudování těch nejpodstatnějších právních předpisů není nic, zač by se bylo třeba stydět. Jako malou nevyžádanou reklamu si dovoluji k tomuto prohlížení doporučit portál zakonyprolidi.cz, který jako jeden z mála zajišťuje bezplatný přístup k úplnému aktuálnímu znění všech platných (a některých neplatných) českých právních předpisů.
Návykové látky
Termín návykové látky je takzvanou legislativní zkratkou. To znamená, že zákon (konkrétně zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách) definuje, co se za tímto kryptickým termínem skrývá. Výčet návykových látek však není obsažen přímo v tomto zákoně, ale v nařízení vlády, které zákon provádí. Jinými slovy, zákon zmocňuje vládu k tomu, aby určila, které konkrétní látky jsou látkami návykovými. To samozřejmě neznamená, že vláda může na základě své vlastní úvahy seznam návykových látek libovolně měnit.
Nezískat v důsledku užívání návykových látek bezpečnostní prověrku je velmi snadné. Nevěříte?
Podobné změny podléhají procesním pravidlům, která jsou přesně tak komplikovaná, jak si představujete. Možná i více. Samozřejmě to zahrnuje pestrý rejstřík připomínkování, stanovisek, vyjádření všech možných subjektů a institucí a podobně. Tím nechci tvrdit, že změna není možná. Bez koordinace více resortů státní správy a parlamentu, či spíše bez povšechné změny přístupu a nálady ve společnosti, však taková změna nemá naději na úspěch.
Aktuální seznam návykových (psychotropních a omamných) látek naleznete pod č. 463/2013 Sb. Mezi jinými obsahuje i položky: „konopí extrakt a tinktura“ (sic!), „konopí pro léčebné použití“, „konopí s výjimkou konopí pro léčebné použití“, „pryskyřice z konopí“, „IDMHP“ a „THC“. Pokud se ptáte, jak se od sebe liší konopí pro léčebné účely a konopí jakékoli jiné, i na to zná nařízení vlády odpověď. Fakticky nijak. Právně však tím, kde se to které konopí vzalo a v jakém režimu s ním musí být zacházeno. Výsledkem tohoto rozdělení je absurdní situace, kdy léčebné konopí může být použito k terapeutickým účelům dle zvláštních právních předpisů, botanicky to samé, ale z právního pohledu „obyčejné“ konopí jen k „velmi omezeným“ terapeutickým účelům.
Pikantní rovněž je, že definice toho, co je vlastně konopí, již není určena tímto nařízením vlády, ale přímo zákonem: „Pro účely tohoto zákona se rozumí… konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík“. Už se v tom začínáte ztrácet? Nezoufejte. Bude hůř.
Ve výše uvedeném zákoně najdete i odpověď na otázku, za jakých podmínek si můžete konopí pěstovat či s ním jinak nakládat. Podmínky jsou… (chvíle napětí): (i) konopí obsahuje nanejvýše 0,3 % tetrahydrokanabinolů, (ii) konopí bude sloužit k účelům průmyslovým, technickým a zahradnickým. Z textu zákona by se tak mohlo zdát, že je zcela bezpečné a legální pěstovat v zásadě jakékoli konopí, dokud nedosáhne určitého stupně vývoje, ve kterém přesáhne výše uvedenou koncentraci tetrahydrokanabinolů. Tedy například řízky konopí v podstatě libovolné odrůdy šlechtěné k… však vy víte k čemu.
Výmluva na spáchání trestného činu pod vlivem návykové látky opravdu není dobrý nápad.
Jenže tak tomu donedávna bylo i s prodáváním legálních tiskovin, legálních semen a obyčejných zahradnických potřeb. Navíc, jakkoli neprůhledný pokerface při pěstování nasadíte, opravdu hodláte rostliny zlikvidovat předtím, než onu koncentraci dosáhnou? Tak vidíte. Zákonodárce si navíc pojistil situaci tím, že o několik paragrafů dál zakázal pěstovat takové odrůdy, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, pokud nemáte licenci. Jak to můžete zjistit, když si koupíte pytlíček s osivem formálně technického konopí, ve kterém je několik „plnokrevných“ semínek, to již zákon nevysvětluje. Z hlediska trestního práva či správního trestání (přestupku) byste se ovšem mohli v takovém případě bránit nedostatkem zavinění (v překladu do lidštiny: nezamýšleli jste takové rostliny pěstovat a ani jste nic nezanedbali). Pokud však hodláte technické konopí pěstovat na více než stech čtverečních metrech, nezapomeňte se nahlásit místně příslušnému celnímu úřadu. Kromě máku a koky není v České legislativě jiná takto diskriminovaná rostlina. O tom, že konopí není zdaleka tak nebezpečné, jako některé běžně pěstované jedovaté rostliny (durman obecný, ademium boehmianum a další), se asi není potřeba zmiňovat.
Základním poznatkem tak je, že přestože je konopí z hlediska právního systému léčivem, je zároveň i návykovou látkou, a to i ve své „léčebné verzi“, pod čímž si v tuto chvíli představte drahé konopí s předem známým obsahem účinných látek, které byste si mohli koupit v lékárně. Samozřejmě pouze tehdy, kdyby právní úprava léčebného konopí nezůstávala jen mrtvou literou zákona. Buďme ale fér, konopí není v této schizofrenní situaci mezi léčivy samo.
Zákon o léčivech a ostatní předpisy
Co tu máme dál? Samozřejmě zákon o léčivech a jeho prováděcí předpisy. Ne, že by se jednalo o čtení vysloveně nezajímavé, jenže dokud se konopí v lékárnách neobjeví, je pro běžného klienta zdravotnického systému poněkud ztrátou času se těmito právními předpisy vůbec zabývat („Co vám my slíbíme, to vám nikdo jiný nesplní…“).
Dalším předpisem, jehož znalost je pro uživatele konopí praktická, je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Ve zkratce: dozvíte se v něm, co vše nemůžete pod vlivem návykové látky (tedy i léčebného konopí) činit, pokud jste ve stavu, v němž „bezprostředně ohrožujete sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek“, a co vše podle zásady legální licence (co není zakázáno, je dovoleno) naopak činit můžete, pokud jste v popouštění uzdy své vášně tak daleko nezašli.
Tento zákon stojí za nahlédnutí i proto, že se v něm dočtete, jak má probíhat vyšetření na přítomnost návykových látek, a to včetně alkoholu. Nutnost (nejen) pro každého řidiče. Věděli jste například, že i díky konopí se můžete podívat na záchytku? Pravda, dostat se jen s jeho pomocí do takového stavu, aby to návštěvu záchytky zdůvodnilo, není právě snadné. Ale když už jsem u toho řízení pod vlivem, zaměřte sou pozornost na předpisy upravující pravidla silničního provozu. Tedy zejména zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Velmi snadné je naproti tomu nezískat v důsledku užívání návykových látek bezpečnostní prověrku. Nevěříte? Viz zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Podobně tvrdá je úprava azylového práva. Pokud jste cizinec žádající o azyl a porušujete pravidla azylového zařízení tím, že v něm konzumujete návykové látky, nakládáte s nimi či do něj pod vlivem těchto látek vstupujete, šance na získání azylu se vám výrazně snižují. Tristní v daném případě je, že v tomto zákoně není výslovně uvedena výjimka pro léčiva. Veškeré výjimky v tomto smyslu jsou tak pouze otázkou benevolentního výkladu tohoto zákona.
Trestněprávní předpisy, tedy zejména trestní zákon a trestní řád, se rovněž nabízejí takřka samy. Při dynamice jejich výkladu v podání orgánů činných v trestním řízení bude brzy šířením toxikomanie i přednáška o konopí v rámci adiktologického semináře, ale ani to není důvod, proč si ze studijních důvodů neprostudovat alespoň první díl hlavy sedmé, kde je koncentrace drogových deliktů obzvláště vysoká. Opravdový nadšenec navíc nesmí opomenout ani obecná ustanovení trestního zákoníku, ve kterých si může ověřit, že výmluva na spáchání trestného činu pod vlivem návykové látky opravdu není dobrý nápad. Pokud si samozřejmě nehodláte svůj pobyt v nápravném zařízení, popřípadě jiné důsledky své nerozvážnosti, o něco okořenit, například tím, že se se svou slabůstkou podrobíte léčení. Na vymezení návykových látek v trestním právu („látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování“) je pozoruhodné, že jejich definice je v tomto zákoně obsažená v mnohem, mnohem obecnější podobě, než jak je tomu u ostatních právních předpisů. Jako zajímavost si uveďme, že podobně vágně jsou v odvětví trestního práva definovány například zbraně.
V případě zákona o přestupcích se naproti tomu vracíme z hlediska vymezení pojmu návyková látka k zákonu o návykových látkách a jeho prováděcímu nařízení vlády. Svůj zájem zaměřte na jeho § 30, který obsahuje přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Tématem konopí ve vztahu k výkonu práce a školní docházce jsme se zabývali v dílu minulém, takže si z místo exkurzu do těchto právních odvětví dovolím na tento díl jen odkázat.
Překvapivě relevantní ve vztahu k návykovým látkám je ale i úprava nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Dokonce přímo ve vztahu k léčebnému konopí, jakkoli jsme si výše řekli, že z hlediska praxe je toto téma prozatím hudbou budoucnosti. Konkrétně v případě úrazového pojištění a pojištění odpovědnosti totiž občanský zákoník upravuje výjimku z obecného pravidla nevyplácet pojistné plnění tehdy, když k újmě došlo v důsledku požití alkoholu či návykové látky. Při dodržení pravidel stanovených lékařem pro užívání takovéto látky se toto pravidlo ale neuplatní.
Jelikož již nechci pokoušet trpělivost laskavého čtenáře, o právních předpisech Evropské unie se zmíním pouze tak, že ty, které jsou přímo závazné (rozuměj: obsahují pravidla, která již nemusí být nijak zopakována v českých právních předpisech) se týkají zejména přeshraničního obchodu s návykovými látkami a prekursory.
Vanitas vanitatum
K opravdu komplexnímu poznání problematiky vztahu návykových látek a práva ovšem právní předpis nepostačuje. Zejména laik může být při pohledu do jeho textu zmaten a zažívat pocit opravdové bezmoci, když text je buď nesrozumitelný, nebo se pravidlo v něm uvedené s reálným světem míjí. V takovém případě nezbývá, než se obrátit k doktríně a ještě spíše ke studiu rozhodovací praxe, která nezřídka zachází s tímto textem a leckdy i původním úmyslem zákonodárce více než macešsky.
Příkladem budiž stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. Tpjn 301/2013. Podle tohoto stanoviska bude za trestný čin soudy považováno množství marihuany vyšší než 10 gramů sušiny, pokud celkové množství delta-9-hydrokanabinnolu v sušině převyšuje 1 gram. Jelikož se stanovisko dotýká drog jako celku, doporučuji vám do něj a jeho přílohy nahlédnout.
Poznámka na závěr
Jak někteří z vás nejspíše zaznamenali, v nedávných dnech došlo k dílčí změně spočívající v tom, že při obvinění řidiče z řízení pod vlivem návykové látky nebude potřeba u určitých látek vyhotovovat znalecký posudek z oboru psychiatrie, který by určil, zda byl řidič touto návykovou látkou ovlivněn, či nikoli. K této změně dochází v důsledku toho, že vláda vydala dne 26. 2. 2014 nové nařízení, kterým stanovila limitní hodnoty v krevním vzorku řidiče, po jejichž dosažení se toto ovlivnění předpokládá. Pro delta-9-tetrahydrokanabinol činí tato hodnota 2 nanogramy látky v jednom mililitru krevního séra. Proč je hranice nastavená takto, když v případě kokainu nebo metamfetaminu činí hranice 25 ng/ml, to si dovolím ponechat vašemu zamyšlení a odborníků v oblasti medicíny.
Přestože je konopí z hlediska právního systému léčivem, je zároveň i návykovou látkou.
Pozitivní zprávou je, že při nedosažení této limitní hodnoty se bude mít za to, že řidič ovlivněn nebyl. Negativní zprávou je to, že vyhotovování případných znaleckých posudků bude nadále pouze na řidiči, a to včetně jejich zaplacení. Nařízení nabývá účinnosti až dne 2. 4. 2014 a od tohoto dne tak může být a bude orgány činnými v trestním řízení aplikováno. Už dnes je ale můžete nalézt ve sbírce zákonů pod číslem 41/2014 Sb.
