ECI byla zakomponována do textu Lisabonské smlouvy z roku 2009 a dává občanům EU přímou možnost přinutit Evropskou komisi, aby se zabývala reformou zákonů v určité oblasti za předpokladu, že se podaří sesbírat více než jeden milion podpisů požadující dané změnu.
Promluvme si o trávě
Kampaň „Weed like to talk“ je ve svém názvu vtipnou slovní hříčkou – místo správného anglického „WE’D like to talk“, což by znamenalo „Rádi bychom si promluvili“, je zde stejně znějící slangový výraz pro marihuanu „WEED“, tedy česky tráva, a výrok tím pádem vyznívá, že má tráva cosi na srdci.
Cíle a důvody vzniku petice, kterou letos spustili tři francouzští vysokoškoláci, jsou ovšem naprosto seriozní. Je jimi snaha změnit nefunkční prohibiční systém, přestat kriminalizovat uživatele a zprovoznit legálně regulovaný trh s konopím a konopnými produkty.
Má-li být cílem prohibice ochrana dětí, jedná se o naprosté fiasko – podle mnoha výzkumů a statistik je pro teenagery obvykle jednodušší obstarat si marihuanu než tabák.
Jeden z autorů, absolvent evropských studií na Pařížské univerzitě Pierre Balas dodává, že kampaň není žádnou komerční nebo politickou agendou, ale vznikla pouze na popud několika vysokoškoláků, kteří již mají dost neefektivní drogové politiky a chtějí vyzkoušet jiné nástroje, jakými by se mohla problematika na nejvyšší úrovni řešit. Ani případné dosažení milionu hlasů nepovede automaticky k legalizaci konopí v EU, nicméně Evropská komise bude mít zákonnou povinnost celou problematiku otevřít a legislativu v oblasti konopí transparentně přezkoumat.
Již bylo na čase
Konopí je s přehledem nejoblíbenější zakázanou drogou ve všech zemích EU. Podle oficiálních odhadů ho v roce 2012 užilo více než 23 milionů lidí, přičemž většina z nich žije v zemích, kde je užívání nebo pěstování této rostliny nezákonné – i pro osobní potřebu – a hrozí za něj tresty odnětí svobody nebo peněžité pokuty. Nemalé finanční prostředky jsou vynakládány na vymáhání těchto zákonů a kriminalizaci nenásilných činů, i když jejich společenská nebezpečnost je zcela mizivá zejména ve srovnání s legálními drogami tabákem a alkoholem, jejichž užívání má prokazatelně mnoho negativních dopadů jak na jedince, tak na celou společnost.
Má-li být cílem prohibice ochrana dětí, jedná se o naprosté fiasko – podle mnoha výzkumů a statistik je pro teenagery většinou jednodušší obstarat si marihuanu než tabák.
Dalším negativním důsledkem prohibice je bujení černého trhu, který není regulovaný a vydělává zločincům obrovské peníze, jež by v případě legální regulace šly do státních pokladen v podobě daní. Odhaduje se, že v roce 2012 se v Evropě vykouřilo 2 500 tun konopí v ceně desítek miliard eur. Jedná se tedy o významný byznys pro mafiánské skupiny a kriminálníky, kteří neodvádějí daně a zákazníků se neptají, zda jsou plnoletí. Černý trh nezná pojmy jako ochrana zákazníka, kontrola kvality a spravedlivé zacházení se „zaměstnanci“.
Prohibice konopí zkrátka a dobře nefunguje a celou situaci pouze výrazně zhoršuje. Mladí lidé je užívají stále stejně, i přes snahy policie a obrovské množství zabavených rostlin zůstávají pouliční ceny na stejné úrovni nebo dokonce klesají a konopí je dnes na ulici dostupné jako nikdy předtím.
Evropská komise bude mít zákonnou povinnost celou problematiku otevřít a legislativu v oblasti konopí transparentně přezkoumat.
Kdybychom ovšem zavedli regulovaný trh, získali bychom významný zdroj příjmů do státních pokladen, jenž by mohl být využit na prevenci, osvětu a vzdělávání. Vlády by navíc měly kontrolu nad trhem, určily by standardy kvality a zdravotní normy pro ochranu konzumentů. Černý trh by přišel o valnou většinu zákazníků a v neposlední řadě by se policie mohla soustředit na opravdové zločiny a přestat plýtvat s finančními i lidskými zdroji.
Alternativy jsou, ne že ne
Skeptici mohou tvrdit, že s legalizací stoupne počet uživatelů, a je opravdu možné, že konopí vyzkouší více lidí – to ovšem neznamená, že budeme svědky rapidního nárůstu uživatelů. Ani v Nizozemsku, jediné zemi EU, kde je možné konopí veřejně zakoupit v coffeeshopech, k ničemu takovému nedošlo. Ve skutečnosti je zde počet uživatelů menší než ve většině zemí, které uplatňují tvrdé kriminalizační zákony.
Úspěšné snižování počtu uživatelů tabáku dokazuje, že existují účinné alternativy kriminalizace. Rámcová úmluva o kontrole tabáku Světové zdravotnické organizace je důkazem toho, že snížení počtu uživatelů návykových substancí je možné dosáhnout pomocí prevence, pravdivého informování o rizicích a díky přístupu k závislosti jako zdravotnímu problému, nikoli s cílem uživatele kriminalizovat.
V současnosti bohužel platí, že vlády zemí EU ignorují fakta a vědecké závěry a nadále plýtvají penězi daňových poplatníků vymáháním represivních protidrogových zákonů.
Prohibice konopí zkrátka a dobře nefunguje a celou situaci pouze výrazně zhoršuje.
V tomto ohledu jsou některé státy na druhém břehu Atlantiku o mnoho kroků před námi. Ve Spojených státech legalizovalo na konci roku 2012 Colorado a Washington rekreační užívání konopí a další státy je budou rychle následovat (třetím v pořadí by se měla letos v létě stát Aljaška).
O něco jižněji se stejným směrem vydala Uruguay, která se stala první zemí na světě legalizující trh s konopím.
Mezinárodní společenství stále více diskutuje o potřebě reformy nefunkčních prohibičních zákonů, přičemž je velmi pravděpodobné, že Valné shromáždění OSN v roce 2016 přinese v této oblasti výrazné změny.
Přesto ale platí, že za změnu je potřeba bojovat i na občanské úrovni a že nemá smysl čekat na to, až si sami politici uvědomí vážnost situace. Je na čase, aby obyvatelé EU využili svých občanských práv a začali se u svých volených zástupců dožadovat okamžité změny drogových zákonů a ukončení prohibice.
Staňte se i vy hybnou silou a podpořte svým podpisem tuto petici – ZDE!
Zdroj: http://drogriporter.hu
Překlad: Lukáš Hurýsek
