Látky podléhající kontrole podle Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a podle Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 jsou zařazeny do seznamů, které jsou připojeny k těmto úmluvám. Seznam dalších sledovaných látek je obsažen v tabulkách tvořících přílohu Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988. Česká republika je signatářem všech tří uvedených úmluv a tyto smlouvy jsou součástí jejího právního řádu. Nad dodržováním plnění závazků z protidrogových úmluv OSN dohlíží mezinárodní kontrolní orgány, působící na půdě OSN.
 |
Bohužel však neexistuje žádné pravidelné nezávislé hodnocení výsledků globálního systému kontroly drog. Striktně a pravidelně je kontrolována a monitorována míra, do níž jednotlivé země dodržují či nedodržují úmluvy. Účinnost jednotlivých politik a metod na veřejné i individuální zdraví není pro systém kontroly drog OSN významná. Když je například na základě žádosti členského státu učiněno rozhodnutí vypracovat zprávu o konopí a výsledcích jeho užívání, není to považováno za součást pravidelného programu OSN, ať už UNODC (Úřad proti drogám a zločinu) či WHO, a její vypracování je ponecháno na politické vůli jednotlivých zemí – následně se nestane nic.
Jednou z věcí, která se během letošního CND meetingu stává zřejmou, je stále menší relevance celého oficiálního setkání. Jeho obrazem je ve skutečnosti nekonečné opakování stále stejného poselství a čerstvý vítr do způsobu, jakým je pojímána drogová politika, je příspěvkem spíše nevládních organizací.
Během uplynulých padesáti let přihrála celosvětová prohibice drog monopol na nelegální látky kriminálním skupinám, které jsou přirozeně chamtivé a vyhýbají se zodpovědnosti. Proto jsou dnes drogy snadno dostupné nejen dospělým, ale i dětem. Po padesáti letech je čas uznat, že prohibicionistická politika se stala bezcennou a nemůže nadále sloužit jako základ pro něco, co je zavádějícím způsobem nazýváno globálním systémem kontroly drog.
Tři základní důvody na podporu tvrzení, že Jednotná úmluva ztratila relevanci.
1. Neexistuje spojení mezi stupněm represe a úrovní užívání drog. Naproti tomu existují důkazy o růstu užívání a zneužívání ilegálních drog, doprovázeny dlouhým seznamem závažných škodlivých „nezamýšlených následků“, které jsou prohibicí vytvářeny.
2. Názor OSN a CND ohledně směřování drogové politiky je nejednotný, neboť se již nejedná o široký mezinárodní konsenzus. Některé státy dokonce začaly implementovat politiku k omezování škod souvisejících s drogami, avšak k zajištění lidských práv osobám, kriminalizovaným drogovou prohibicí, jim brání omezením plynoucím z Jednotné úmluvy.
3. Tradiční užívání kokových listů je součástí prastaré kultury Bolívie po více než pět tisíc let a dodnes je tento list používán jako doplněk stravy, lék a součást setkání a slavností v každodenním životě milionů lidí. V roce 2009 požádala bolívijská vláda o pozměnění dvou článků Jednotné úmluvy OSN s cílem zrušit povinnost zakazovat koku. Na počátku letošního roku vyšlo najevo, že 17 zejména západních zemí podalo proti bolívijskému návrhu námitky, které se však netýkají podstaty kokového listu a jeho působení na lidské zdraví, ale jsou založeny čistě na důležitosti udržení „integrity“ Jednotné úmluvy. Namítající státy tak vlastně přiznávají, že pozměnění textu úmluvy by byl počátek jejího konce. Jejich zprávou světu tedy je: dáváme přednost tomu, aby byla úmluva OSN porušována, než aby byla změněna (nebo se o změně alespoň diskutovalo).
Spojené národy by měly začít vytvářet alternativní strategii kontroly drogového fenoménu. Strategii, která je postavena na místních zkušenostech a vědeckých důkazech, nikoli na morálních principech, které jsou zcela mimo realitu. Organizace Encod v rámci své činnost na Spojené národy naléhá, aby nahradily Jednotnou úmluvu jinou globální dohodou, která umožní jednotlivým vládám navrhovat a zavádět svou vlastní politiku.
Článek byl zpracovaný na základě reportáží organizace Encod z vídeňského zasedání.
Více informací na www.legalizace.cz a www.encod.org.
Pro kompletní zpravodajství o tom, co se děje na pravidelných schůzkách CND, dvou simultánních plenárních zasedáních a dalších sezeních, navštivte stránky www.cndblog.org.
Komise pro narkotika / Commission on Narcotic Drugs (CND)
je 53-členným voleným orgánem Hospodářské a sociální rady OSN/ECOSOC. Poskytuje platformu pro mezinárodní spolupráci v boji proti drogám, včetně vyjednávání mezinárodních úmluv. Komise dále upravuje seznamy mezinárodně kontrolovaných látek a mění jejich „stupeň přísnosti“; při tom vychází obvykle z návrhů a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Po reformě OSN v roce 1991 byla CND pověřena politickým řízením Programu OSN pro kontrolu drog (UNDCP) a současně koordinací všech protidrogových aktivit v rámci celého systému OSN. Administrativní podporu CND poskytuje UNODC – Úřad OSN pro drogy a kriminalitu. Tento úřad odhaduje globální zisky z nelegálních drog na přibližně 400 miliard eur ročně, to znamená 12 500 euro každou sekundu. Část z těchto peněz je použita na financování další kriminální činnosti, nebo dokonce teroristických skupin. Avšak velká část vstupuje do normálních finančních a obchodních operací a v mnoha zemích také do rukou orgánů státní moci, což vytváří ekonomické škody a šíří korupci.
