„DEA je policejní orgán, který šíří propagandu. Nechápu, proč má právě tato organizace v kompetenci rozhodování týkající se vědeckého výzkumu a lékařské praxe,“ prohlásil výkonný ředitel Drug Policy Alliance Ethan Nadelmann.
Ve zprávě se uvádí, že DEA opakovaně nebrala vážně petice požadující přeřazení konopí do kategorie méně nebezpečných drog. V současné době je tak konopí stále považováno za drogu první kategorie (tzv. Schedule 1 Substance), která zahrnuje údajně nejnebezpečnější substance (například heroin) s nulovým léčebným potenciálem, a na její výzkum tedy není možné získat finanční podporu z federálních zdrojů.
Hlava XXII
V letech 1973, 1995 a 2002 se DEA „zabývala“ peticemi na přeřazení konopí do nižší kategorie, všechny byly ale rychle smeteny ze stolu.
DEA se již čtyřicet let snaží zabránit jakémukoli zkoumání konopí. Způsobuje tak utrpení mnoha pacientům, jejichž symptomy by mohly být levně a takřka bez rizika léčeny konopnými medikamenty.
Zpráva zároveň kritizuje DEA za vytvoření „hlavy XXII“, kdy její úředníci na jedné straně poukazují na nedostatek vědeckých důkazů pro reklasifikaci konopí, na straně druhé ale brání dalšímu výzkumu, který by tyto důkazy poskytl. Mluvčí agentury se k tomu a k celé zprávě odmítl vyjádřit.
Federální úřady čelí dlouhodobě obviněním z podpory pouze takových výzkumů, které se zaměřují na negativní aspekty užívání konopí – nyní se ale zdá, že se blýská na lepší časy. Národní institut pro návykové látky (National Institute on Drug Abuse – NIDA) zahájil více než tři desítky studií potenciálních přínosů užívání konopí. Tento institut se zároveň zabývá šlechtěním, pěstováním a distribucí konopí pro léčebné účely, a to v rámci výzkumu Univerzity v Mississippi, kde probíhá jediný federálními úřady posvěcený projekt pěstování konopí k léčbě.
V současné době schválilo 23 amerických států užívání konopí pro lékařské účely.
Souhrnná zpráva vyšla pouhé dva týdny poté, co Sněmovna reprezentantů v americkém Kongresu schválila tři dodatky týkající se DEA a její činnosti v těch amerických státech, které užívání konopí k léčbě povolily. Jedním z předkladatelů návrhů byl republikánský kongresman z Kalifornie Dana Rohrabacher: „Neměli bychom se bát pravdy. Známe mnoho jiných drog, které mají zjevné negativní účinky. Jak si v porovnání s nimi stojí konopí? Má i svá pozitiva? To vše bychom se měli snažit co nejdříve zjistit.“
Zájem federální vlády o konopí rozhodně narůstá. V roce 2003 bylo na 22 výzkumných projektů rozděleno zhruba šest milionů dolarů, v roce 2012 narostl počet trojnásobně a množství rozdělených financí dokonce pětinásobně.
Zodpovědnost za utrpení
Ředitel Multidisciplinární společnosti pro výzkum psychedelik (Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies – MAPS) neskrývá rozhořčení nad způsobem, jakým se DEA k výzkumům staví: „Již čtyřicet let se snaží zabránit jakémukoli zkoumání konopí. Způsobuje tak utrpení mnoha pacientům, jejichž symptomy by mohly být levně a takřka bez rizika léčeny konopnými medikamenty. Svým postojem tato federální agentura nakonec nechtěně dotlačila některé státy k tomu, že vzaly drogové zákony do vlastních rukou.“
V současné době schválilo 23 amerických států užívání konopí pro lékařské účely, dalších osm legalizovalo extrakty s obsahem CBD (nepsychoaktivní složka konopí, která se úspěšně využívá pro léčbu epilepsie) pro omezené léčebné užívání a také pro účely výzkumu.
Konopí je stále považováno za drogu první kategorie (tzv. Schedule 1 Substance), která zahrnuje údajně nejnebezpečnější substance s nulovým léčebným potenciálem, a na její výzkum tak není možné získat finanční podporu z federálních zdrojů.
Mnoho studií nezávisle na sobě potvrdilo obrovský léčebný potenciál konopí. Právě extrakty se ukazují jako účinný prostředek proti některým druhům rakoviny a konopí je s úspěchem používáno pro regulaci hladiny krevního cukru u diabetiků nebo při zpomalování šíření AIDS v organismu.
Ethan Nadelmann k tomu dodává: „Myslíme si, že by kontrola konopí měla spadat spíše do jurisdikce nějaké státní zdravotnické organizace než DEA nebo ještě lépe pod kontrolu nezávislého vědeckého ústavu, jakým je například Národní akademie věd (National Academy of Sciences). Jako reformátoři se budeme nadále snažit získat pro tuto problematiku větší podporu Kongresu a dosáhnout tak nezbytných reforem federálních zákonů.“
Zdroj: www.huffingtonpost.com
