Hlavním úkolem regulační politiky by mělo být zamezení přístupu k droze ze strany mladistvých a také co možná nejefektivnější ochrana před zneužíváním nižších cen a lepší dostupnosti. Stát by také měl chránit uživatele před nebezpečnými produkty a potlačovat černý trh.
Inspirací mohou být zkušenosti amerických států Colorado a Washington, kde došlo v letošním roce k legalizaci konopí i pro rekreační účely. I když se jejich přístup v detailech liší, podařilo se v obou případech místním zákonodárcům vymezit, kdo může být pěstitelem, zpracovatelem a prodejcem konopí, a udělit licence těm, kdo splnili přísné podmínky. Marihuanu zároveň zdanili. Dá se očekávat, že se jejich příkladem budou řídit i další země a na konopí tak bude pohlíženo stejně jako například na tabák nebo alkohol.
Daně základ státu
Konopí je dnes v podobné pozici jako alkohol po prohibici v roce 1933. Stejně jako tehdy lihoviny je dnes marihuana široce dostupná v celých Spojených státech, přičemž s legalizací se bude trh s největší pravděpodobností dále zvětšovat a cena produktu se bude snižovat.
Podle profesora Roberta MacCouna ze Stanfordovy univerzity by po ustálení situace mohla cena legálního konopí před zdaněním postupně klesnout až o devadesát procent.
Zvláštní pozornost musí být věnována prodeji psychoaktivních pokrmů s vyšším obsahem THC, u nichž by mělo být pevně stanoveno maximální povolené množství těchto látek v jedné porci.
Průzkum Coloradského daňového úřadu (Colorado Department of Revenue) ukázal, že devadesát procent konopí je skupováno třiceti procenty zákazníků – pravidelnými uživateli, kteří budou v budoucnu moci využívat různých akčních cen jako stálí zákazníci.
Zdanění musí být každopádně nastaveno tak, aby zároveň umožnilo licencovaným prodejcům cenově konkurovat černému trhu, na druhou stranu by ale nízká cena neměla podporovat zneužívání marihuany. Jednou z cest, kterou se vydali i v Coloradu a zejména ve Washingtonu, je vysoké zdanění, na jaké jsme zvyklí například u alkoholu. Mark Kleiman z Kalifornské univerzity ale tvrdí, že vysoké zdanění bude se vzrůstající efektivitou produkce ztrácet na účinnosti, a navrhuje, aby se marihuana danila podle obsahu účinné látky. Zároveň je potřeba vyvarovat se chyb, kterých se stát dopustil u alkoholu – například kvůli špatně nastavenému systému a příliš nízkým daním ovládají nyní dva největší výrobci sedmdesát pět procent amerického trhu s pivem.
Dalším problémem bude oddělení lékařské marihuany od té rekreační. V Coloradu bylo vydáno více než 110 000 průkazek pro pacienty, kteří platí výrazně menší daně než rekreační uživatelé. Myšlenka to byla jistě chvályhodná, bohužel získání průkazky je až příliš snadné a bude tedy nutné přehodnotit kritéria jejich vydávání a penalizovat lékaře, kteří vystavují kartičky jako na běžícím páse.
Nic pro nezletilé
Z masivního rozmachu kouření tabáku v minulosti bylo zřejmé, jak velký vliv má na potenciální uživatele, hlavně ty mladistvé, všudypřítomná reklama. Marihuana sice není ani zdaleka tak návyková jako tabák, přesto je zapotřebí stanovit jasná pravidla jejího propagování. Reklamy na veřejných místech, v televizi a rádiu by měly být stejně jako u tabáku zcela tabu.
Všechny výrobky musejí být řádně zabaleny a opatřeny varováním, že látky v nich obsažené mohou ovlivňovat vědomí. Zvláštní pozornost pak musí být věnována prodeji psychoaktivních pokrmů s vyšším obsahem THC, u nichž by mělo být pevně stanoveno maximální povolené množství těchto látek v jedné porci.
Stát by měl na každý článek výrobního řetězce dohlížet, a to včetně sledování pohybu konopí.
Aby se v co nejvíce zamezilo kombinování konopí s alkoholem, bylo by vhodné prodávat obě komodity odděleně v různých obchodech a současně zakázat konzumaci marihuany v barech a hospodách. Při užívání obou látek současně totiž dochází k intoxikaci rychleji a následky jsou silnější než u každé látky zvlášť.
Zelená je tráva
Colorado a Washington – dva americké státy, dva specifické přístupy.
| Washington | Colorado | |
| Struktura trhu | Pěstitelé, zpracovatelé a obchodníci dostávají samostatné licence. Pěstitelé a zpracovatelé nemohou být zároveň prodejci. Úřad pro kontrolu lihovin plánuje určit maximální možný počet prodejen na území státu. | Pěstování, zpracování a prodej mohou být provozovány stejnou osobou, respektive společností. Počet prodejen není omezen, místní samospráva je ale má právo zakázat. |
| Věkové omezení | Koupit a vlastnit konopí mohou v obou státech pouze osoby starší jednadvaceti let. | Koupit a vlastnit konopí mohou v obou státech pouze osoby starší jednadvaceti let. |
| Domácí pěstování | Občané nemohou pěstovat konopí pro osobní potřebu. | Dospělí mohou mít až šest rostlin konopí, celkově maximálně dvanáct na domácnost |
| Daně | Spotřební daň ve výši dvacet pět procent v každém ze tří stupňů obchodního řetězce. | Patnáctiprocentní daň pro pěstitele, zvláštní desetiprocentní daň z prodeje. |
| Příjmy | V letech 2015–2017 se odhadují na 133 miliony dolarů. | Tento fiskální rok asi 31 milion dolarů, ve fiskálním roce 2014–2015 pak 48 milionů dolarů. |
Pěstitelé neprodávají
Výroba a prodej by měly být ze zákona oddělené, čímž by se předešlo vzniku politicky i finančně silné lobby. Po zrušení prohibice na alkohol byl stanoven třístupňový systém bránící rozvinutí sítě náleven na dluh, ke kterým byli jejich pravidelní návštěvníci nedobrovolně vázáni, což mělo neblahý vliv na množství jimi konzumovaného alkoholu. Colorado ze začátku prosazovalo, aby sami pěstitelé konopí i prodávali (především aby se urychlilo zásobení trhu), postupně ale od tohoto pravidla ustoupilo a dovolilo prodejcům fungovat odděleně. Kýženým cílem je ale nicméně úplné oddělení obou částí řetězce.
Cena legálního konopí by měla s ustálením legálního trhu postupně klesat až na deset procent zaváděcích cen.
Na každé úrovni by měl systém licencí bránit soustředění moci v rukou několika málo jedinců a předcházet tak scénáři známému z tabákového byznysu, který je kontrolován hrstkou společností. Ty pak snadno prosazují své zájmy a brání se regulaci.
Státy by zároveň měly na každý článek výrobního řetězce dohlížet, a to včetně sledování pohybu konopí. Pouze tak je možné předejít šíření konopí do států, kde není legální.
Ať už se jednotlivé vlády rozhodnou jakkoli, zákony a předpisy bude i třeba měnit v reakci na vývoj trhu. Zkušeností zatím není mnoho a je tedy rozumné ponechat si prostor pro eventuální budoucí úpravy.
Zdroj: www.nytimes.com
