Po krátkém představení společnosti Agritec, která právě tento rok slaví dvacet let od svého založení (přesněji řečeno od postkomunistické privatizace státního podniku), odstartoval prezentační blok shrnující výsledky nejnovějších výzkumů a aktuální stav kolem pěstování lnu a konopí v České republice a Evropě.
Len zastíněn konopím
Jako první se k posluchačům dostaly informace o přadném a olejném lnu. Zatímco přadného se u nás pěstují pouhé tři hektary, lnem olejným se každoročně osévá kolem 1 500 ha. Pěstuje se na semeno, z něhož se získává vláknina a olej k potravinářským či kosmetickým účelům.
Následoval krátký výklad o pěstování, zpracování a využití kmínu, ovšem tato plodina zajímala většinu osazenstva spíše jako součást chutného domácího pečiva.
Od letošního roku je v České republice možné legálně zpracovávat kromě konopného stonku a semene i celý květ za předpokladu, že splňuje podmínku obsahu méně než 0,3 procent THC.
Po kmínu přišlo na řadu konečně konopí. Většina hostů v tu chvíli zpozorněla – bylo vidět, kvůli čemu sem většina z nich dorazila. Nejprve krátce promluvil předseda Lnářského svazu ČR a jednatel společnosti Agritec, Prokop Šmirous, jenž nám přiblížil aktivity firmy v oblasti výzkumu. Z nich stojí za zmínku především účast v evropském mezinárodním programu Multihemp (www.multihemp.eu), jehož se účastní celkem 22 zemědělských společností, univerzit a výzkumných ústavů z celého kontinentu.
Jedná se o rozsáhlý projekt financovaný Evropskou unií se zaměřením na využití nejmodernějších postupů v oblasti šlechtění odrůd technického konopí (tedy s obsahem psychoaktivního THC do 0,3 %) pro dosažení optimálního výnosu a kvality konečného produktu. Zároveň se snaží o vědecké pochopení charakteristických rysů jednotlivých genotypů a v neposlední řadě cílí na zvýšení produktivity při pěstování technického konopí, ať už jde o sklízení, nebo o zpracování rostlin a všech využitelných částí – stonků, listů, květů a semen.
Projekt Multihemp
Po úvodním slovu přišlo na řadu zveřejnění výsledků testovaných odrůd za rok 2013. Koordinátorka projektu pro Českou republiku Marie Bjelková neotálela a začala nás seznamovat se statistikami, na které jsme všichni tak dlouho čekali: Na pokusných polích bylo v roce 2013 pěstováno celkem 14 odrůd konopí setého, jež jsou registrovány v Katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin Evropské unie a mohou být pěstovány pro technické účely.
Průměrný výnos semene na hektar ze všech 14 odrůd činil 0,988 tuny, přičemž nejvyšší výnos v této kategorii měla odrůda Bialobrzeskie pocházející z Polska, jež byla vyšlechtěna na růst v našich zeměpisných podmínkách (1,62 tuny na hektar). Bialobrzeskie se u nás pěstuje především na semeno a stonek a dorůstá do velikosti kolem dvou metrů s ohledem na klimatický rok.
Průměrný výnos suchého stonku ze všech testovaných odrůd činil14,365 tuny na hektar a nejvýnosnější byla francouzská odrůda Félina s 19,1 tunami na hektar, přičemž druhá skončila francouzská odrůda Futura (17,8 t.ha) a třetí bylo Bialobrzeskie s výnosem 16,6 t/ha.
Co se týče celkového obsahu vlákna, tedy krátkého i dlouhého dohromady, nejvíce bylo získáno z jiné polské odrůdy Benico. Jako poslední jsme byli seznámeni s výsledky ve výnosu biomasy suchých listů, kde zvítězila italská odrůda Carmagnola s průměrnými 41 gramy na každých deset rostlin. Tato odrůda je u nás velice ceněná, protože může dorůst až do čtyřmetrové výšky, má velice kvalitní vlákno a vyšší obsah (přes tři procenta) nepsychoaktivního kanabinoidu CBD (kanabidiol) s významným léčebným potenciálem.
Stagnace navzdory dotacím
Jako další za prezentační stoleček nastoupil expert ministerstva zemědělství Zdeněk Slonek, který popsal aktuální dotační politiku našeho státu i EU a výměry jednotlivých odrůd konopí registrovaných u celního úřadu za rok 2012 a 2013. Bylo zdůrazněno, že původní dotační program České republiky pro pěstitele konopí skončil loňským rokem (kromě dotace na osivo, která ještě funguje), ale naštěstí došlo ke zvýšení podpory v rámci dotačního programu SAPS ze strany Evropské unie.
Z pohledu přiznání dotací na osivo bylo v loňském roce uznáno všech 100 procent žádostí, a navíc byla maximální možná výše dotací EU zvýšena z 5 000 na 15 000 EUR na pěstitele. Co se týče velikosti osevních ploch konopí registrovaných u celního úřadu, v roce 2012 bylo nahlášeno 212,6 hektaru, přičemž v loňském roce bylo ohlášeno o 18 hektarů více, tedy 230 ha (seznam nejpěstovanějších odrůd naleznete v přiložených tabulkách).
Italská odrůda Carmagnola je u nás velice ceněná, protože může dorůst až do čtyřmetrové výšky, má velice kvalitní vlákno a vyšší obsah léčivého CBD.
V rámci České republiky došlo také k jedné zásadní změně – od letošního roku je u nás možné legálně zpracovávat kromě konopného stonku a semene i celý květ za předpokladu, že splňuje podmínku obsahu méně než 0,3 procent THC.
Nejpěstovanější odrůdy konopí v roce 2012
Nejpěstovanější odrůdy konopí v roce 2013
V tabulkách samozřejmě nejsou započítány osevní plochy do 100 m2, které se dle zákona nemusí ohlašovat, a tak o nich celní úřad nemá informace. Při rozhovoru s panem Slonkem jsme zjistili, že celní úřad v oblasti technického konopí nevede žádnou oficiální statistiku, takže jediné místo, kde se může veřejnost informovat o počtu osevních ploch konopí v České republice, je právě na tomto Polním dnu.
Vyvstává zde otázka, proč si celní úřad takovou statistiku nevede – jeho pracovníci každý rok sesbírají údaje z celé republiky, sdělí je ministerstvu zemědělství, ale nikam je už neuloží. Údajným důvodem má být nedostatek financí, což pro evidenci jednoduché tabulky s pár čísly a lokalitami nezní jako přesvědčivý argument.
Na závěr přednášek ještě vystoupili návštěvníci z Polska a Ruska, kteří posluchače informovali o situaci kolem pěstování lnu a konopí ve svých domovinách.
Zelené lány
Co by to bylo za Polní den, kdyby se nejelo na zkušební pole nedaleko Šumperka, kde Agritec pěstuje a testuje všechny plodiny v rámci projektu Multihemp.
Po příjezdu se celá skupinka odebrala přímo ke konopným polím, u nichž setrvala v podstatě až do odjezdu. Rostliny byly oproti loňskému roku kvůli letošnímu suchu výrazně – někdy až o metr – nižší. Osobně nás zaujala zejména původně finská odrůda Finola, jež se pěstuje na semeno a dorůstá do výšky kolem pouhého jednoho metru, ale zato tvoří bohaté palice a kvete velmi brzy, protože už při naší návštěvě byla téměř zralá a krásně voněla.
Především se zde ale zcela jasně ukázalo, že naprostou většinu návštěvníku letošního Polního dne zajímá právě konopí: na prohlídku lnu se téměř vůbec nedostalo a paní Bjelková byla po celou dobu exkurze zahlcena otázkami týkajícími se pouze pěstování konopí.
Multihemp (www.multihemp.eu) je projekt financovaný EU se zaměřením na využití nejmodernějších postupů v oblasti šlechtění odrůd technického konopí (tedy s obsahem psychoaktivního THC do 0,3 %) pro dosažení optimálního výnosu a kvality konečného produktu.
Na poli bylo shlédnuto 19 odrůd konopí setého z italské, maďarské, polské, francouzské, finské a holandské provenience. Po návratu z pole uzavíral program venkovní raut, kde pěstitelé a příznivci konopí rozebírali možnosti budoucí strategie rozvoje. I přes stagnující množství osetých ploch byla nálada optimistická, protože se po dlouhých letech konečně blíží odstranění největší překážky pro pěstování. Tou je nemožnost zpracovat konopný stonek z důvodu neexistence funkční tírny na našem území. Podle důvěryhodných zdrojů se máme brzy dočkat uvedení do provozu minimálně jedné mobilní tírny.
Celkový dojem byl tedy pozitivní, ačkoli bylo vidět, že by si přítomní pěstitelé konopí přáli, aby bylo více času z dopoledních přednášek věnováno právě jejich rostlině. Z letošního ročníku je zřejmé, že len v dnešní době přestává pro zemědělce a podnikatele být tak atraktivní plodinou, jakou představuje univerzální konopí, pro nějž nacházíme stále nová a nová využití.
Zdroj: Lnářský svaz ČR: „Zápisník len a konopí 2014“
