Konec monopolu
Co se stane, zmizí-li přes noc monopolní drogová tržnice z temných zákoutí internetu? Na celé odvětví to zapůsobí jako živá voda. Počáteční chaos, kdy zástupy prodejců a nakupujících vzaly několik málo existujících alternativ k tržišti Silk Road útokem, brzy pominul. Kromě řady nových tržišť vznikl i vyhledávač Grams a diskusní server Hub.
Zpočátku však byla situace dost divoká. Transakce v decentralizované digitální měně bitcoin nejdou zvrátit, a tak se nová a nedokonalá tržiště stala lákavým terčem hackerských útoků. Občas s digitálními penězi klientů drženými na svých účtech upláchli i samotní provozovatelé. Jeden z nich – tvůrce Sheep Market a podle všeho náš spoluobčan – si přišel v přepočtu zhruba na 2 miliardy korun, ale nebyl dost opatrný a asi nebude mít moc klidné spaní. Stopy vedou do Česka, ale údajný provozovatel vinu rezolutně odmítá. Příval nových zákazníků neunesl ani Black Market Reloaded. S bitcoiny se mohli rozloučit rovněž uživatelé nového tržiště Black Flag, jehož provozovatel si říkal Dread Pirate Roberts po vzoru slavnějšího předchůdce (provozovatele Silk Road), ale neunesl stres, podnikání ukončil, peníze na účtech zákazníků si nechal a ještě to drze přiznal. Útokům neunikl ani Silk Road 2, provozovaný dalším „pirátem“ obvyklého jména. Vzniklé díry na trhu však brzy zaplnila nová tržiště, rostoucí jako houby po dešti.
Úskalí centralizace
Co se však obchodního modelu týče, nepřinesly nově příchozí projekty – s názvy jako Andromeda, Agora, Hydra, Pandora či Evolution – nic moc nového. Stále jde o centralizovaná tržiště fungující na stejném principu jako eBay či Aukro. Jejich provoz je založen na důvěře, že provozovatel se bude chovat slušně a dokáže svůj podnik uchránit před úřady i hackery. A to se dosud nikomu dlouhodobě nepodařilo.
Anarchističtí aktivisté se problém rozhodli řešit vytvořením decentralizovaného tržiště fungujícího na peer-to-peer principu (podobně jako samotná síť Bitcoin či některé formy sdílení hudby a filmů). V praxi by to znamenalo, že nad transakcemi by již neměla kontrolu centrální autorita a úřady by ani neměly možnost tržiště vypátrat a vypnout. Realizace podobně složitého systému však není žádná hračka, takže vývoj projektu DarkMarket se poněkud vleče.
Ilegální neziskovka
Skupina LSD Avengers na to šla z úplně jiné strany. Proslavila se už za časů Silk Road, kde fungovala jako spotřebitelská organizace hodnotící prodejce a jejich zboží (z názvu je zřejmé, o jaké zboží šlo). Místo tržiště spustila jednoduché diskusní fórum s názvem The Majestic Garden (česky Velkolepá zahrada), kde zákazníci nakupují bez prostředníka přímo od prodejců. Což je podle některých puristů přesně to, k čemu byl v principu Bitcoin navržen. Na rozdíl od decentralizovaného modelu je to velmi jednoduché a překvapivě efektivní. Jsou-li prodejci na seznamu „schválených“ (o což se starají provozovatelé fóra spolu se spotřebiteli), je téměř zaručeno, že se budou chovat slušně. LSD Avengers tak vlastně fungují spíš jako poskytovatel „certifikátu kvality“ než provozovatelé tržiště.
Nastaveným systémem se totiž dobrovolně vzdali podílu na zisku – jde vlastně o ilegální neziskovou organizaci financující svůj provoz z příspěvků anonymních dárců. A jejich „zahrádka“ je pozoruhodná ještě něčím – na rozdíl od předchůdců a konkurentů tam platí mnohem důrazněji regulace, co se povoleného zboží týče. Kromě několika vybraných psychedelik je k dostání ještě konopí a MDMA (extáze), ale už nic dalšího. Nenajdete tam opiáty, kokain ani pervitin, ale dokonce ani takzvané „legální drogy“ – látky s účinky podobnými zakázaným, které státní instituce ještě nestačily zakázat. Co se týče „harm reduction“, vyhrává kupodivu černé tržiště nad protidrogovou politikou libovolného státu světa na celé čáře a ukazuje, že vhodně zvolená forma legalizace halucinogenů není vůbec tak šílený nápad, jak by se mohlo zdát.
Co nás čeká a snad mine
Zůstávají tak dvě úskalí. Prvním je fakt, že bitcoin je sice měna digitální, ale nikoli plně anonymní, což se však dá relativně snadno řešit (a skupinka anarchistů stojících za decentralizovaným tržištěm vyvíjí i specializovanou bitcoinovou peněženku DarkWallet). Druhé úskalí je zásadnější. Celý systém by nefungoval bez využívání běžného poštovního systému. Poslední dobou však úřady zpřísňují kontrolu zásilek a zabavenými omamnými psaníčky se chlubí i čeští celníci. Pesimisté dokonce varují, že s možností posílat dopisy anonymně (bez předložení dokladu totožnosti) bude brzy konec a s listovním tajemstvím zrovna tak – populární boj proti drogám poslouží jako záminka k dalšímu oklešťování lidských svobod.
Otázkou je, jestli už není pozdě. Uživatelé drog si tržiště oblíbili, o čemž svědčí i to, že už se ani neschovávají a o úskalích nelegálního obchodu s drogami bez obav diskutují i na veřejně přístupných internetových fórech serveru Reddit. Situace trochu připomíná sdílení hudby a filmů – jde o činnost sice nezákonnou a trestnou, ale masově rozšířenou a těžko odhalitelnou. Účastníci černého obchodu jsou navíc přesvědčeni, že svým konáním nikoho nepoškozují. Mnozí se ani nerozpakují posílat si menší množství drog přímo domů a v případě odhalení radí prostě jen zapírat. Vzniká tak podivná nová komunita, proti které se bude policii bojovat velmi těžko a která věří, že budoucnost jí nakonec dá za pravdu.
Paralelní společnost
Šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych řekl, že v normálních společnostech se zákony mají dodržovat. S tím lze v principu souhlasit, ale – co v případě zákonů považovaných za překonané? Normálním postupem by jistě bylo nejprve zjednat nápravu a zrušit je, jenže zrovna protidrogové zákony stačily za poslední století zakořenit velmi pevně. Homosexualita ani příživnictví už trestné nejsou, ale pořídit si konopí či éčko? Ne, to je stále zapovězeno. Opravdu je to normální?
Potíž je v tom, že postavíme-li nezanedbatelnou část společnosti mimo zákon – a z jejího pohledu bezdůvodně –, klesá tím i její úcta k ostatním zákonům, které začíná vnímat jako prostředek zvůle mocných. Což lze přičíst k tíži tomu, kdo je vytvořil.
I předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa předloni varoval před přijímáním zákonů, které nejsme schopni vynutit. Podle něho pak nastupuje „cesta svévole a jakýchsi kampaní, koho potrestáme a koho ne“ a jsou ohroženy základní principy právního státu. Hrozí, že vzniknou „paralelní pravidla, zákonná a pak ta nemorální, jako korupce a násilí“ a povede to až ke vzniku „společenských konfliktů, které se vymknou běžným způsobům řešení“.
Obávám se, že situace okolo darknetových tržišť do tohoto stavu už dospěla.
Trampoty s bitcoiny
Na rozdíl od bankovních převodů nelze převody bitcoinů zvrátit – jediný způsob, jak získat odcizenou virtuální měnu zpět, je nalézt příjemce a donutit ho vydat tajný klíč k adrese (účtu), kde se bitcoiny právě nacházejí. Spíš než peníze v bankovním systému tak bitcoin připomíná peníze ve fyzické podobě. To je na jednu stranu výhoda – dobře ukryté bitcoiny jsou hůř odcizitelné než fyzické peníze, protože na rozdíl od nich je lze zašifrovat. Lze je také vytisknout na papír nebo si jen zapamatovat pár zvláštních slov vygenerovaných specializovaným programem. Na druhou stranu působí nezvratitelnost transakcí potíže, jsou-li bitcoiny uloženy na špatně zabezpečeném počítači připojeném do sítě. Dostane-li se k nim útočník (nebo úřady) a převede-li je pryč, neexistuje možnost, jak je bez pomoci současného držitele dostat zpět.
Situaci komplikuje fakt, že často nelze ani rozlišit, zda skutečně šlo o hackerský útok, nebo zda prostředky odcizil sám provozovatel či správce serveru. Není proto divu, že kromě drogových tržišť postihly krádeže bitcoinů i legální podniky. O peníze přišli (údajně kvůli špatnému zabezpečení) uživatelé tuzemského Bitcash.cz, který provozoval tehdejší majitel známého diskuzního fóra pěstitelů konopí Grower.cz. Podvodníkům naletěl i František Fuka, který při prodeji bitcoinů zapomněl ověřit, že ten, komu virtuální měnu poslal, je opravdu ten, kdo mu za ni zaplatil. Jedna ze slovenských směnáren se zas dostala do potíží kvůli podvodníkům, kteří na bitcoiny měnili peníze z odcizených bankovních účtů.
Všechno však bledne při srovnání s krachem nejstarší a dlouhou dobu největší směnárny mtGox, jejíž provozovatelé přehlédli jednu nedokonalost v protokolu Bitcoin a nedopatřením převáděli technicky erudovaným podvodníkům bitcoiny dvakrát. Když si problému všimli, bylo už pozdě – ze ztráty 850 000 bitcoinů (zhruba 15 % jejich celkového množství) v hodnotě přes 10 miliard korun se burza už nevzpamatovala a musela vyhlásit bankrot. I zde však panují oprávněné pochybnosti – podle některých expertů bylo odcizených bitcoinů o několik řádů méně. Pochybnosti vyvolalo i nalezení ztracené peněženky s 200 000 bitcoiny o pár měsíců později.
