Aktuální článek
Plasty a kompostovací toalety

Plasty a kompostovací toalety

Profilový obrázek
  • Festivalová sezóna je tu zas. Plakáty s lákavou nabídkou hudebních interpretů i jiných kulturních podujetí nás začínají ladit do festivalové nálady. S festivaly si ale spojujeme i velké množství lidí v jednom místě a s tím i tlak na místní krajinu, přírodu, lidi a zdroje. Jednu z nejvýznamnějších položek ekologické bilance festivalů přitom tvoří plasty.

Čistější festivaly je projekt, jehož cílem je podpořit recyklaci odpadů na letních festivalech. Prostředkem pak soutěž o co nejvíce vyseparovaných kelímků. I díky tomu máme orientační data o množství plastových kelímků upotřebených na menších i větších festivalech. Tak třeba vítěz soutěže Čistý festival z roku 2003, Žatecká dočesná, dokázal shromáždit přes 12 000 kelímků, vítěz z roku 2010, Rock for People, již přes 110 000. Had z nich poskládaný měřil 1 155 metrů. O plastových miskách, talířích a příborech, ani o jiných typech odpadu, např. plechovkách, se už ale nedozvíme.

Ač jsem fandou recyklace odpadu, s ohledem na šetření surovin, energií i vody, je mi více než „produkce kelímků za odměnu“ bližší přístup redukující, tedy šetřivý od základu. To je cesta, kterou se vydávají festivaly v zahraničí, když na místo měkkých plastů na jedno použití zavádí plasty tvrzené, použitelné opakovaně. Většina z nás je asi zná třeba z kempování s rodiči, jen v případě takového Reggae Sun Ska, jednoho z největších reggae-ska festivalů ve Francii, na sebe berou atraktivnější podobu. Návštěvník ke kelímku na eurovou zálohu nafasuje také provázek pro upevnění prázdného nádobí (obvykle kolem pasu). Při dočepování dostává vymytý kus stejně jako při pití v hospodě. U nás se s tvrzenými kelímky můžeme setkat v kulturním domě Vltavská, mém v mládí oblíbeném Belmondu. Lepší komfort, kelímek se totiž nekroutí a nemačká a lépe drží teplotu nápoje, mi potvrdil i můj otec, přímý účastník jednoho z koncertů.

Kompostovatelné evergreeny

Na domácí festivalové scéně se v posledních letech prosazují, spíše než tvrzené, ty kompostovatelné alternativy. Do vymývání kelímků, jež přináší zvýšené nároky na dostupnost vody a technologické zázemí (ne ale větší spotřebu vody či energie, tady je umytí vždy šetrnější než recyklace či prvotní výroba), se festivaliérům ani stánkařům zatím příliš nechce. Kompostovací nádobí u nás společně se servisem zpětného odběru poskytuje společnost Bioplaneta z Hradce Králové. František Kessner, zakladatel a majitel firmy, se zpětnému využití především plastových odpadů věnuje pěknou řádku let. Ke kompostovatelným plastům se dostal přes recyklaci klasického plastu třeba do podoby dlaždic nebo planěk pro ploty. Společně jsme si vyzkoušeli třídění a zpětný odběr odpadů na loňském Reggae Meetingu a Real Beat festivalu. Na prvním z nich jsme třídili celkem sedm druhů odpadů, od klasických plastů přes bioplasty, bílé a barevné sklo až po plechovky. Pan Kessner a jeho parta nás naučili nejednomu cennému triku pro ulehčení práce.

Kompostovatelné plasty jsou materiály získané zpracováním rostlinných surovin, především bramborových a kukuřičných škrobů a celulózy, získávané opět z kukuřice, nebo i z cukrové třtiny. Továrna na výrobu nádobí z těchto materiálů je v nedalekém Polsku. Sem se většina vybraného nádobí také vrací, v poslední době stále častěji k recyklaci. Jinak se nádobí umisťuje nejčastěji do obecních kompostáren, kde má dostatek prostoru a času se přeměnit na cennou organickou hmotu. O tom, že čas je především u celulózového nádobí potřeba, se přesvědčil Jan Šarapatka z o. s. Ekodomov, které usiluje o rozšíření domácího a komunálního kompostování u nás: „Dají se ty kelímky opravdu zkompostovat?“ ptal se Honza Františka Kessnera na jednom z festivalů. „Měli jsme kelímky v domácím kompostu několik týdnů, ale neviděl jsem žádnou změnu,“ vysvětluje své pochybnosti.

Úplně jej nepřesvědčil ani vzorový kelímek Bioplanety, který vypadal, jako když ho nažvýkala kráva. I pro svou delší trvanlivost je nádobí s obsahem celulózy stále častěji přepracováváno podobně jako klasické plasty. Šetří se tím nejen prostor v kompostárnách, ale také cenné, byť rostlinné a obnovitelné, suroviny.

S Janem Šarapatkou o PLA kelímcích a odpadech na MMM 2011.

Odkud pochází kompostovatelné nádobí, které bude použité na letošním MMM? Víš, odkud pochází suroviny pro jeho výrobu?

Kompostovatelné nádobí se vyrábí především z polymléčnékyseliny (PLA – polylaktidacidu), který se

získává především z kukuřičného, bramborového či obilného škrobu. Škrob je mezinárodně obchodovatelná surovina, a proto výrobci PLA plastů samozřejmě reagují na pohyby ceny této suroviny na světových trzích. Proto ti nemohu přesně říct, kde vypěstovali suroviny, tedy

brambory, kukuřici nebo obilí pro výrobu granulátu na výrobu biodegradabilních, tedy PLA plastových kelímků. My momentálně nádobí kupujeme od jedné holandské firmy, která ale PLA granulát získává z tureckého trhu. Takže asi zklamu mnoho ekologicky smýšlejících čtenářů Legalizace – kterých je doufám hodně – a kteří si mysleli, že se suroviny pro kompostovatelné nádobí pěstují třeba na Vysočině. I když, například v 80. letech by se na Vysočině klidně mohlo PLA nádobí vyrábět, jak ukazují opuštěné ruiny nespočtu škrobáren v našem bývalém „bramborářském kraji“.

Jaký kelímkový systém bude na MMM zaveden? Na co se mají návštěvníci připravit? Těšit?

Na MMM by měl být systém kompostovatelných kelímků velmi jednoduchý. Prodejci nápojů budou studené nápoje prodávat jednoduše v PLA plastech, které poznáte podle trojúhelníčku na dně kelímku, ve které bude zkratka PLA, tedy polylaktid acid. Tyto kelímky budou zálohované na dvě koruny. Na třech stanovištích Ekodomova je budou moci návštěvníci happeningu vrátit a dostat zálohu zpět.  Na Parukářce bude instalováno minimálně dvacet popelnic na PLA kelímky a další typy odpadků, aby měl každý možnost svůj odpad snadno vytřídit a neměl tak výmluvu, že koš byl daleko.

Jak bude naloženo s vybraným nádobím? Bylo by možné je recyklovat?

Použité vytříděné kompostovatelné kelímky budou zkompostovány v kompostárně blízko Prahy [Jitka Pok1] a část také v bioplynové stanici. Pokud se ptáš na recyklaci PLA kelímků, tak právě kompostování je tou

recyklací. Z jedné suroviny PLA plastů vyrobíš kompost, tedy hnojivý substrát, nebo – pokud hovoříme o bioplynce – tak produkt recyklace je samozřejmě bioplyn, metan a digestát, který se opět zkompostuje. Tedy pokud bychom zjednodušeně sledovali například jeden uhlík z molekuly

škrobu, tak se z kukuřice přes granulát a kelímek PLA dostane zpět do země ve formě kompostu, humusu a celý koloběh živin je uzavřený. Tedy kompostování je ekologicky nejšetrnější a nejúčinnější způsob recyklace.

Slyšel jsi o kompostovacích toaletách používaných na festivalech? Dočkáme se jich i u nás?

Kompostovací toalety samozřejmě ve světě na festivalech již fungují několik let. U nás se „green festivalizmus“ rozjíždí a kompostovací toalety budou součástí. Myslím, že to do pár let nebude nic neobvyklého. Je to celkem jednoduchý systém, kde je nejdůležitější primárně oddělit nebo nějakým jiným způsobem odvodnit moč a pevné výkaly, jelikož moč je ten největší problém. Ve Francii například používají místo pisoárů obrovské kádě s pilinami, které se během festivalu vyměňují a průběžně odvážejí do kompostárny nebo do bioplynky, a problém je vyřešen. Třeba se jich za rok na MMM dočkáme 🙂

Kompostuj a pěstuj!

Není to ale jen nádobí z festivalu, které můžeme kompostovat. Na Real Beatu jsme využili kompostování i v jedné z festivalových jídelen. Veškerý bioodpad, tedy odpad z přípravy a zpracování jídla, kuchaři a kuchařky sbírali do uzavíratelné nádoby, ta následně putovala na kompost.

Zbytky jídel můžete kompostovat i vy. Proč? Třeba proto, že biologicky využitelný odpad tvoří až třetinu objemu komunálního odpadu. Umístěný na skládce přispívá k zápachu a produkuje účinný skleníkový plyn, metan. Organické zbytky ostatně zasmrádají už u nás doma, tak proč je nevyužít a zápachu se při tom zbavit? Komunální kompostování ideálně napojené na zemědělství má také příznivé dopady na půdu. Aplikace kompostu zvyšuje podíl humusu v půdě a tím podporuje její schopnost zadržovat vodu. Humus je totiž pórovitá substance, která vodu skvěle saje. Kromě toho je plný živin, jež podporují zdravý růst rostlin. Pro domácí kompostování, byť v bytě, se nejlépe hodí vermikompostéry, tedy „žížalárny“. Žížaly jsou nejlepší pomocník při přeměně organických zbytků v hnojivo a většinou dokáží bez problémů zpracovat bioodpad z domácnosti.

Kompostovat ale můžeme i našimi těly přepracované potraviny – ano, naše vlastní exkrementy. Kompostovací toalety jsou hitem nejen v ekologicky orientovaných domácnostech či infocentrech, můžeme se s nimi setkat právě na festivalech. Běžné toalety totiž nebývale plýtvají pitnou vodou – deset litrů na jedno spláchnutí, no není to zvěrstvo? Kompostovací záchody jsou nejrozšířenější jsou ve Francii, Velké Británii či Austrálii. Při správném použití poskytují tyto toalety větší komfort než běžně používané mobilní záchody, a vedle toho také nezanedbatelné množství organické hmoty. Podmínkou jejich nasazení je spolupráce se zemědělcem či obecní kompostárnou, kde se tato cenná surovina v řízeném procesu přemění na čistočistý humus.

Základem kompostovací toalety pro domácnost je separace moči, ta je odváděna zvlášť (může být skladována a na jaře použitá naředěná na zálivku), tuhá složka je buď v pravidelných intervalech vynášena na kompost (toalety švédského typu), anebo soustředěna v zásobníku, kde má čas dozrát. Zralý kompost se hromadí naspodu zásobníku, odkud je po čase odebírán uzavíratelným otvorem.

Kouzlo kompostování je v možnosti uzavřít cyklus, vědět, co se děje s našimi odpady, a vracet je zpět do koloběhu živin. Naše rostliny i naše děti to jistě ocení.

Více o těchto alternativách na:
www.konopa.cz
www.ekodomov.cz
www.bioplaneta.cz

www.sunnycampaign.net

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!