V našich zeměpisných šířkách se z rodu bakterií Borrelia vyskytují nejčastěji kmeny Borrelia garinii, Borrelia afzelii a Borrelia burgdorferi sensu stricto. Každý kmen vyvolává trochu jiné příznaky onemocnění a každý je jinak odolný vůči léčbě, nicméně z běžných vyšetření nelze poznat, jakým kmenem je nemocný nakažený.
Ve studii Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s názvem „Lymská borelióza – biologie, patogeneze, diagnostika a léčba“ se dočteme, že „ačkoli znalosti o nemoci za poslední roky zaznamenaly značné pokroky, některé aspekty zůstávají nejasné a problém vakcinace také nebyl dosud vyřešen“.
Důležitost včasné diagnózy
Lékaři i odborníci se shodují, že pro úspěšnou léčbu je klíčové včasné nasazení antibiotik – tedy ještě v počátku onemocnění. Vytvoří-li se v místě přisátí klíštěte typická skvrna (erythema migrans), je nutné okamžitě navštívit lékaře, jenž nasadí odpovídající antibiotickou léčbu. Některým nemocným se ovšem skvrna nevtvoří a mnozí si ani nevzpomínají, že by vůbec měli klíště – to může po přisání samo odpadnout, navíc se v poslední době hovoří i možnosti přenosu prostřednictvím komárů a dalšího hmyzu.
V oficiálních výukových materiálech Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se o možnostech léčby dozvíme, že „perspektiva úplného uzdravení je závislá na stadiu onemocnění. Pohybuje se mezi 90 procenty u akutních lokalizovaných forem po 30 procent u chronických forem onemocnění. Lymská borelióza není onemocnění primárně smrtelné a jeho klinické projevy nebývají dramatické – mnohdy však nemocné traumatizuje a jejich lékaře uvádí v rozpaky svým torpidním (bez tendence k zlepšení, přetrvávající beze změny – pozn. red.) průběhem, recidivami a tendencí k chronicitě.“
Dále se v textu píše o negativních důsledcích onemocnění pro vztah lékaře s pacientem: „Subjektivní potíže kontrastují s chudým fyzikálním nálezem a rozpačitými laboratorními výsledky. To vše vede k rozporným lékařským závěrům, konfliktům s nemocnými, ale také s posudkovými lékaři. Rozladěný nemocný mezitím často ‚dospěje‘ do invalidního důchodu, nebo jej výrazné subjektivní potíže zbaví schopnosti soustavné výdělečné činnosti.“
Základní příznaky a léčba
Příznaky lymské boreliózy jsou velice proměnlivé, stejně jako období mezi vstupem nákazy do organismu a vypuknutím nemoci, které se pohybuje zhruba od 2 do 30 dní (případně i několika měsíců). Běžným prvním příznakem je výše zmiňovaná červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Dalšími často pozorovanými projevy nemoci jsou silné bolesti hlavy a krku, horečky, svalové bolesti, třesavka, únava, bolest kloubů (hlavně v kolenou, ale i jinde) a únavový syndrom – v podstatě velmi podobné symptomy jako při klasické chřipce, ovšem bez rýmy a kašle.
V pozdějším stadiu onemocnění se mohou projevit další nervová či kardiovaskulární postižení, mravenčení kůže, další kožní skvrny a záněty svalů, kloubů a nervů. Pokud dojde k napadení centrální nervové soustavy, může pacient onemocnět zánětem mozku a mozkových blan. Oproti tomu v případě napadení imunitního systému se objevují zejména problémy s močovým měchýřem a střevní obtíže.
Postoupí-li onemocnění do chronického stadia, tělo ztratí schopnost bránit se běžným nákazám, mohou se naplno rozvinout autoimunitní choroby, chronické záněty, neuropatie, poruchy soustředění a orientace. Projevy bývají velmi podobné symptomům roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy a dalších závažných onemocnění.
Konopná léčba
Podle největší databáze lékařských studií na světě PubMed.gov doposud neproběhl žádný klinický výzkum, který by se přímo týkal léčby boreliózy konopím a kanabinoidy. Na druhou stranu existují desítky studií prokazujících účinnost konopí na velké množství symptomů, jež provázejí onemocnění boreliózou od raného stadia až po chronické.
V roce 2011 proběhla v americké Arizoně konference o léčebném využití konopí s názvem „Konopí jako lék“ (Cannabis as Medicine), kterou pořádala Společnost pro léčbu lymské boreliózy (Arizona Lyme Disease Association). Jedním z hlavních témat byla právě účinnost konopí při léčbě chronických bolestí a svalových křečí u pacientů trpících boreliózou.
V odborném časopise American Journal of Pathology byla v srpnu 2013 publikována studie provedená na laboratorních myších, která se zabývala vztahem mezi aktivací kanabinoidních receptorů CB2 v těle a zpomalováním zánětlivých procesů v nervovém systému. Jak známo, tyto receptory aktivují jak endokanabinoidy přítomné v těle, tak i fytokanabinoidy obsažené v rostlině konopí.
I v magazínu Legalizace jsme během posledních let publikovali překlady abstraktů mnoha studií, jež prokazují účinnost konopí při léčbě kožních onemocnění, autoimunitních diagnóz, neuropatické bolesti, střevních obtíží, svalových křečí a bolestí kloubů. Dále bylo opakovaně potvrzeno, že konopí má výrazné protizánětlivé (například v souhrnné studii „Cannabinoids as novel anti-inflammatory drugs“ publikované v roce 2010 v odborném žurnálu Future Medicinal Chemistry), antioxidační (například v americké studii již z roku 2000 „Neuroprotective antioxidants from marijuana“) a neuroprotektivní účinky (například ve španělské studii „Mechanisms of cannabidiol neuroprotection“ z léta 2013 publikované v odborném žurnálu Neuropharmacology).
Ve světě i u nás také přibývá nemocných boreliózou, kteří se buď sami, nebo pod dohledem lékaře léčí konopím a s úspěchem si tak ulevují od různých příznaků tohoto nepříjemného onemocnění.
Zdroje:
• Weigl, E. a kol.: „Lymská borelióza – biologie, patogeneze, diagnostika a léčba“, 2009.
• Hampson, A. J. a kol.: „Neuroprotective antioxidants from marijuana“, 2000.
• Prakash, N. a kol.: „Cannabinoids as novel anti-inflammatory drugs“, 2010.
• Lewis, K.: „Cannabis as Medicine“, Arizona Lyme Disease Association, 2011.
• Pazos, M. R. a kol.: „Mechanisms of cannabidiol neuroprotection in hypoxic-ischemic newborn pigs: role of 5HT(1A) and CB2 receptors“, 2013.
• portal.med.muni.cz/index.php
