Ve čtvrtek 27.listopadu t.r. vstupuje do kin nový český dokument Saši Dlouhého Je nám spolu dobře. Snímek byl více než dva roky natáčen v zemi, kde se bez povolení nesmí ve veřejném prostoru pořizovat jakýkoliv záznam. Schválení takové činnosti bez dohledu cenzora zase není možné normálním způsobem získat. Úspěšně dokončený film bez zabavení techniky a vyhoštění, realizovaný bez skryté kamery, na jednom místě a s otevřenými reakcemi místních obyvatel je sám o sobě malým zázrakem.
Koprodukční dokumentární film Je nám spolu dobře byl dokončen v červenci 2014. První veřejná projekce proběhla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v rámci Zvláštní projekce: Česká krajina. V prvních listopadovém týdnu s drobnými komplikacemi proběhly promítání v Číně, které následovaly těsně po cestě českého prezidenta do Říše středu a testovaly připravenost čínského publika na jiný pohled na jejich vlastní zemi.
„Čínu nevnímám zrovna jako příklad demokracie. O mnohém bych polemizoval i s hlavním hrdinou svého filmu. Přesto věřím, že nám má čínská kultura co nabídnout a že se v mnohém můžeme od Číňanů učit. Dokonce dokážu pochopit motivaci někoho, kdo celou svoji rodinu včetně novorozence přemístí do takového prostředí jakým je Čínsko-Česko, i když bych to sám neudělal“ – říká o dokumentu Je nám spolu dobře jeho režisér Saša Dlouhý.
Kdesi v Číně leží městečko Čínsko-Česko. V padesátých letech do něj zemědělci z Československa přivezli na důkaz přátelství mezi socialistickými zeměmi traktory a další zemědělské stroje. Místní obyvatelé na to dodnes vzpomínají a na počest tohoto historického okamžiku dokonce v nové části města budují svoji malou čínskou Prahu. Družbu mezi národy sem přijíždí i se svou ženou a třemi malými dětmi rozvíjet mladý český sinolog Tomáš Jirsák alias Havran, který na místní univerzitě zakládá katedru bohemistiky. S jeho příjezdem začínají čínským studentům perné dny, všichni se povinně musí učit česky.
Očima nezaujatého pozorovatele sledujeme adaptaci hluboce věřící rodiny na nové prostředí a poodhalujeme detaily z běžného života v nejlidnatější zemi světa. Odlišné zvyky, rozdílná kultura, všudypřítomné industriální znečištění, ale na druhou stranu také touha po vykonání velkého úkolu a netradiční výchova synů. To je příběh filmu Je nám spolu dobře.
Film můžete vidět nejen v klasických kinosálech, Saša Dlouhý se rozhodl jít i jinou cestou a zaměřil se na projekce v „alternativních“ prostorech. 10.12. se bude film promítat v Národní technické knihovně, 19.12. v Orcu a 9.1. spolu s dalším Dlouhého filmem Trafačka – Chrám svobody na Trafačce. Mimopražské projekce budou následovat v lednu a únoru.
Saša Dlouhý (1971) – v devadesátých letech provozoval uměleckou galerii, potom komerčně natáčel pod vodní hladinou pro zahraniční produkce. Po vlastních přírodovědných snímcích Azory pod hladinou a Valdéz-ráj velryb začal působit jako novinář referující o kulturních událostech. Od roku 2006 se věnuje sociálnímu dokumentu. V roce 2012 byl za dokumentární film Trafačka – Chrám svobody (režie společně s Romanem Vávrou) nominován na Českého lva, cenu Pavla Kouteckého a získal ocenění Trilobit. Za dokument liebe Indigo o performerce Halce Třešňákové byl v roce 2014 navržen na cenu Pavla Kouteckého.
