Aktuální článek
Postupující legalizace konopí ve Spojených státech výrazně snižuje cenu mexické produkce

Postupující legalizace konopí ve Spojených státech výrazně snižuje cenu mexické produkce

  • Americké konopí sklízí úspěchy. Takřka polovina z 50 států dosud legalizovala lékařského využití konopí a dalších pět dokonce rekreační – v listopadu se ke Coloradu a Washingtonu připojily Oregon, Aljaška a hlavní město Washington, D. C. Důsledkem toho je, že Američané kupují více domácího konopí a tím snižují cenu za zboží pocházející od mexických pěstitelů a kartelů.

„Před dvěma nebo třema rokama jsem za kilo trávy dostával 60 až 90 dolarů (cca 1400–2000 Kč – pozn. překladatele),“ uvádí Nabor, čtyřiadvacetiletý pěstitel ze státu Sinaloa ležícího na severozápadě Mexika. „Teď nám ale platěj mezi 30 až 40 dolarama za kilo (cca 700–900 Kč). To je obrovskej rozdíl. Pokud budou Američani pokračovat v legalizaci trávy, tak nás úplně zašlapou do země.“

Mocnější než všechna prohibice světa

Nabor odmítá uvést své příjmení, protože jeho úroda je nelegální. Náš rozhovor probíhá na svahu kopce nedaleko Culiacanu v Sinaloe, která leží uprostřed mexické pěstitelské oblasti. Stojíme vedle políčka konopí vzrostlého do výšky kolen, pilovité listy se chvějí ve vlahém pacifickém vánku. Konopí roste na pozemku ve společném vlastnictví hned vedle řádek jedlých opuncií.

Nabor si kleká si a pyšně mi ukazuje palice pokryté pryskyřicí rostoucí na nízkých, podsaditých rostlinách. Tato odrůda se nazývá Chronic, mezi pěstiteli je oblíbená kvůli své nenáročnosti, rychlému kvetení a povznášejícím účinkům. Mladík, který dle vlastních slov konopí pěstuje již od 14 let, tvrdí, že mu rostliny nepatří.

Kartely se více zaměří na prodej kokainu, amfetaminu a heroinu.

„Můj ‚sponzor‘ mi platí 150 dolarů měsíčně, ale o rostliny se musím starat přesně podle jeho představ. Mám od něj všechno, co k tomu potřebuju: vodní pumpu, benzín, zavlažovací hadice, hnojivo,“ vysvětluje náplň svojí práce.

Armáda malopěstitelů

Všichni si představují mexické překupníky s nablýskanými pickupy, elegantními botami a vnadnými přítelkyněmi. Nabor ale říká, že většina lidí, kteří pěstují marihuanu pro kartel Sinaloa, jsou jen vesničané jako on.                                  

Kluk, co rád jezdí na motorce a u toho živí manželku a dvě děti. Pěstování konopí je pro něj údajně jen vedlejší práce. Většinu času se živí sbíráním dřeva na topení a pěstováním kaktusů. Tvrdí, že minimálně pár kytek v okolí pěstuje každý.

„Pěstování i prodej trávy je nebezpečná práce. Když přijde armáda, musíte utýct, aby vás nechytili. A podívej se teď na to, dostaneme jen čtyřicet dolarů za kilo. Až nám jednou nabídnou dvacet dolarů, tak už se nám to snad ani nevyplatí pěstovat.“

Pokles ceny mexického konopí se dal očekávat

Mexický institut konkurenceschopnosti uveřejnil před dvěma lety studii s názvem „Kdyby naši sousedi legalizovali“ (If Our Neighbours Legalize), ve které předpověděli, jak drogové kartely zaznamenají pád cen konopí o 22 až 30 procent, bude-li ve Spojených státech pokračovat jeho dekriminalizace.

Byly doby, kdy doslova všechno konopí – od odrůdy Acapulco Gold až po Colombian Red – přicházelo do Ameriky z jihu, dnes tomu však již tak není.

„Mexická marihuana tu je pořád k sehnání. Většinou je ale vypěstovaná tady nebo v Kanadě. Pryč jsou ty časy, kdy jsme nacházeli výhradně zásilky s mexickou marihuanou,“ objasňuje nadporučík David Socha z drogového oddělení policie v texaském Austinu.

Američané preferují domácí konopí

Sochovy postřehy potvrzuje i uznávaný časopis konopné kultury High Times Magazine.

„Američtí kuřáci trávy upřednostňují marihuanu vypěstovanou doma před mexickou. Za posledních deset let jsme pro to viděli víc než dost důkazů,“ slyšíme od Daniela Vinkovetskyho, který píše pod pseudonymem Danny Danko a zastává funkci hlavního redaktora v pěstitelské sekci. Je také autorem oficiální encyklopedie odrůd tohoto časopisu.

Ve Spojených státech se konopí čím dál více pěstuje v moderních sklenících a je třikrát až čtyřikrát dražší než mexické konopí, avšak Vinkovetsky tvrdí, že cena mexické marihuany bude i nadále klesat, protože je o hodně slabší a méně kvalitní.

Udává, že americké konopí obsahuje 10 až 20 procent THC, zatímco v takzvaných „mexických cihlách“ je obsah THC obvykle od 3 do 8 procent.

Pokud budou Američani pokračovat v legalizaci trávy, tak nás úplně zašlapou do země.

„Mexická marihuana je navíc obecně považovaná za nekvalitní, protože se pěstuje ve velkém objemu a venku. Často je přesušená, kdežto ve Státech jsme zvyklí na to, že konopí má určitý standard, je správně zpracované a ošetřené. Oni ho navíc stlačují do cihel, aby se jim snadněji balilo, prodávalo a přepravovalo přes hranice,“ uzavírá Vinkovetsky.

Proud se obrací

Americká policie zjistila, že některé mexické skupiny nyní pěstují marihuanu na veřejných pozemcích na západě Spojených států a situace se vyvíjí nečekaným způsobem. Například mluvčí DEA Lawrence Payne sdělil celostátnímu rádiu, že členové kartelu Sinaloa nakupují velmi kvalitní konopí v Coloradu, kde je od 1. 1. 2013 legální, a pašují ho zpět do Mexika, aby ho prodali za mnohem vyšší cenu.

„Dává to smysl,“ připouští Payne. „Víme, že kartely do Mexika pašují hotovost, kterou si tady ilegálně vydělají. Proč by si tady taky nemohli koupit vysoce kvalitní marihuanu a propašovat ji i s penězi zpátky do Mexika, kde ho prodají jako luxusní zboží za zvýšenou cenu?“

Zásadní otázkou zůstává, zdali ztráta podílu na trhu s konopím skutečně škodí agresivním drogovým mafiím.

„Kartel Sinaloa ukázal už v mnoha případech, že se dokáže přizpůsobit. Myslím si, že je to pouze proces změny přístupu k marihuaně,“ uvádí Javier Valdez, uznávaný novinář a spisovatel, který píše knihy o drogové subkultuře v Sinaloe.

Valdez tvrdí, že podle kuloárních zvěstí se množství konopí pěstovaného v horách v Sinaloe snížilo o 30 procent. Zároveň ale vysvětluje, že kartel Sinaloa je stará škola – drží se obchodu s drogami, podobně jako se jiné kartely (například Zetas nebo Tamaulipas) specializují na únosy nebo vydírání.

Cena mexické marihuany bude i nadále klesat, protože je o hodně slabší a méně kvalitní než většina pěstované v Americe.

„Jejich reakce na legalizaci konopí v Americe bude podle mého názoru taková, že se více zaměří na prodej kokainu, amfetaminu a heroinu. Rozšiřují výrobní záběr,“ uzavírá Valdez.

Zpátky v kopcích nad Culiacanem se ještě zeptáme Nabora, co bude dělat, když se ceny marihuany budou i nadále snižovat.

„Chtěl bych jednou sehnat dobrou, poctivou práci,“ odpovídá. „Abych nemusel tolik riskovat a dostávat za to tak málo peněz.“

Když rozhovor skončí, vypneme diktafon a míříme směrem k dálnici. Nabor ještě potichu dodává, že si myslí, že s trávou brzy skončí. Přemýšlí nad tím, že zasadí opiový mák, protože tím směrem směřuje i trh…

Zdroj: http://www.npr.org/

 O vyhrocení situace kolem mexické války proti drogám si budete moci přečíst rozsáhlý report v novém vydání magazínu Legalizace, který vyjde 15. ledna 2015.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!