Bohužel říkám proto, že naši političtí „vůdci“ těžko kdy seberou odvahu a vůli jít alespoň v něčem světu dobrým příkladem a učinit jako první krok správným směrem – zcela legalizovat konopnou rostlinu. Takže si zřejmě budeme muset počkat a nejprve projít zbytečnou a pomalou procedurou přijetí nějakého paskvilu, umožňujícímu dnes už neoddiskutovatelné léčebné využití (pravděpodobně nějakou formou monopolně až oligopolně ovládaného trhu, na kterém se napakuje pár vyvolených), a doufat, že nám příkladem půjde někdo jiný.
Bohužel ani zde není prostor pro přílišný optimismus. Nizozemí svou tolerantní politikou de facto legalizovalo před 35 lety, přesto jeho příkladu žádná další země nenásledovala a dnes se dokonce konzervativnější vláda snaží zbavit hord huličů ze sousedních zemí značným omezováním fungování coffeeshopů. A tak i nadále žijeme v systému, kde výroba a obchod se zbraněmi a vedení válek je považováno za normální, často nutné nebo prospěšné. Honba za penězi (které už dávno z drtivé většiny nejsou podloženy žádnou reálnou hodnotou) je hlavní motivací veškerého našeho snažení, zatímco obyčejné rostliny, léčivé byliny, si nám naše vlády dovolují „pro naše dobro“ bezostyšně zakazovat.
Je třeba si uvědomit, že nejtvrdšími a nejnebezpečnějšími drogami jsou prachy, moc a ropa. Ty jsou samozřejmě zcela legální, neboť zákony jsou tvořeny právě těmi, kteří jsou na těchto drogách nejvíce závislí. Že kvůli nim umírají miliony lidí, zatímco marihuana jak známo nezabila nikdy nikoho (ba naopak), tyto feťáky absolutně nezajímá. Nejde jim vůbec o zdraví a blaho občanů, ale pouze o to, jak se dostat ke své droze. Kdy už konečně lidi pochopí, že z nich ti nahoře dělají úplné voly? Uvidíme, odkud přijde další inspirace. Nadějné záblesky na lepší časy tu a tam přicházejí zejména ze zámoří, ze Severní i Latinské Ameriky. Naší úlohou je udělat, co bude v našich silách, teď a tady.
Špatná zpráva je, že na české konopné scéně panuje chaos a značná nevraživost mezi jednotlivými subjekty. Do zákulisí nevidím a nejsem povolán kohokoliv soudit, naopak, osobně si nesmírně vážím toho, co všechno pro konopí čeští aktivisté udělali a obětovali, a za to jim patří velký dík nás všech. Trošku smutnější je pohled na to, jak se někteří hlavní představitelé prokonopné kultury předhánějí v napadání a kritizování jeden druhého, honění si vlastního trika a opájení se svojí jedinou pravdou. Ač k jisté váhavé spolupráci občas dochází, naprosto chybí jednotná, společná vize a strategie.
Těžko přesvědčíme naše tupé a ignorantské papaláše o potřebných změnách legislativy, pokud nebudeme schopni účinně spolupracovat a koordinovat své aktivity.
Největší a nejjednotnější prokonopnou akcí tak nadále zůstává tradiční májová demonstrace, pochod a party Million Marihuana March, v Praze organizovaný občanskou společností Legalizace.cz. Tato demonstrace probíhá souběžně ve stovkách měst po celém světě. Heslem letošního ročníku pražského MMM je „chceme 5 kytek“, které symbolizuje požadavek na absolutní beztrestnost pěstování, zpracování a držení maximálně pěti samičích rostlin konopí, obsahujících psychoaktivní složku THC, pro vlastní potřebu. Takovéto opatření je samozřejmě chápáno jako jakýsi kompromis mezi současným stavem a ideálem, ve kterém by neměly existovat vůbec žádné zákony omezující z přírody vzešlou bylinu.
Zavedením takového zákona by se vyřešil nesmyslný a umělý problém, který politici i část veřejnosti vytvářejí a vnímají, a který spočívá v přísném rozlišování mezi užíváním konopí k léčebným a k rekreačním účelům. Dnes už panuje velice široká shoda ohledně prospěšnosti prvního, zatímco „hulení“ je neustále démonizovaným strašákem. Podle mého názoru je zcela absurdní a nereálné snažit se vytyčit nějakou hranici, za níž končí užívání k léčebným účelům a začíná to hrozné marihuanové šílenství. Žádná taková hranice neexistuje. Vždyť umírněné rekreační užívání konopí může být pro mnohé lidi tím nejlepším lékem na duši a pomocníkem v boji se závislostí na výše zmiňovaných nejtvrdších drogách.
Cílem sdružení Legalizace.cz v žádném případě není propagovat, podporovat či nabádat ke kouření marihuany, jak se někteří často mylně snaží podsouvat. Naopak tvrdíme, že objektivně vedené preventivní kampaně jsou nejúčinnějším nástrojem drogové politiky. Heslo „všeho s mírou“ platí pro konopí stejně jako pro vše, co konzujumeme. Rozhodně si nepřejeme, aby byli Češi národem vyhulených mozků. Příklad Holandska ovšem jednoznačně dokázal, že k ničemu takovému legalizace nepovede.
Do jisté míry lze souhlasit i s názorem, že u nás vlastně už jakous takous legalizaci máme. Za pár gramů nebo kytek nikdo nesedí, sehnat matroš není pro většinu huličů nejmenší problém, zřídit si malou domácí pěstírnu může relativně snadno skoro každý. Paradoxně tak největší riziko konfliktu se zákonem hrozí právě té menšině uživatelů, kteří konopí skutečně potřebují ke zlepšení svého zdravotního stavu a nacházejí se mimo huličskou subkulturu, tj. „neumějí v tom chodit“. Kdyby pro nic jiného, tak právě kvůli nim je nezbytné stávající legislativu změnit.
V obecnější rovině pak lze legalizaci chápat i v širších souvislostech. V roce 1989 ti starší z nás skandovali na náměstích „Svobodu!“. Málokdo si dokázal představit, jak málo svobod budeme za více než dvacet let v našem super kapitalisticko-demokratickém svobodném světě mít. Pravda, otevřely se hranice a máme volnost pohybu. Na druhou stranu omezování svobod, ovládání a kontrola obyčejných lidí a propaganda se brutálním způsobem globalizovaly a sofistikovaly, takže jsme dnes pod dohledem velkého bratra více než kdykoli dříve. Nelegální status konopí a dalších rostlin je jen nepatrnou kapkou v moři zla a špatných zákonů. Pro zkvalitnění životů nás všech tak budeme potřebovat legalizovat ještě pěknou řádku věcí.
Proto vyzýváme všechny občany, mladé i starší, pacienty i zdravé, příležitostné i těžké huliče, stejně jako nekuřáky, kteří sdílejí náš názor na nesmyslnost prohibice rostlin: přijďte podpořit hnutí za svobodu občanů a vyjádřit svůj nesouhlas s arogancí mocných na pražský Million Marihuana March 7.5. 2011! Na závěr bych rád apeloval na všechny konopné aktivisty: Neplýtvejme naší energií ve vzájemných žabomyších sporech, vždyť nám jde o stejnou věc! Odložme stranou svá ega a spojme se proti společnému nepříteli, neboť jen tak můžeme vůbec někdy dosáhnout skutečného úspěchu. BUM BOLENAT!
