Aktuální článek
Kanabinoidy a psychiatrie

Kanabinoidy a psychiatrie

  • Výzkum konopí a kanabinoidů by mohl mít nesmírný přínos pro oblast psychiatrie. Konopí se po tisíce let využívá k léčbě deprese, úzkostí, nesoustředěnosti, neklidu a nespavosti. Tyto i řadu dalších symptomů si pomocí marihuany léčí miliony lidí po celém světě.

Pro obor psychiatrie je podstatné prohloubit poznatky o endokanabinoidním systému v lidském mozku. Výzkum THC, CBD a dalších kanabinoidů nám dává možnost dozvědět se více o sobě samých, chemii mozku, odezvě mozku na zranění a porozumět duševním stavům, jako jsou paranoia či panika. Popsání chemie a fyziologie kanabinoidních molekul by nám potenciálně mohlo pomoci ve vývoji analogů a antagonistů pro léčbu dalších příznaků a nemocí.

Ve své soukromé praxi poznávám a léčím mnoho kuřáků marihuany. Někteří říkají, že jim marihuana pomáhá s usínáním a uvolněním, a mají ve zvyku kouřit ji ke konci dne. Jiným pomáhá se soustředěním, tvořivostí, pečlivostí a entuziazmem. Tihle pacienti ji často užívají před zahájením práce. Chodí ke mně pacienti s poruchou pozornosti (ADD), kteří cítí, že díky ní věnují větší pozornost detailům. Od řady lidí trpících depresemi slýchám, že jim spolehlivě zvedá náladu a dodává jim vytoužený pocit euforie a naděje. Pak jsou tu pacienti se sklony k úzkostem a panice, jejichž příznaky marihuana naopak zhoršuje. Jsou po ní nejistější a citlivější na okolí a její účinky jim nejsou vůbec příjemné. Na druhé straně mám i pár úzkostných pacientů, kteří na ni nedají dopustit, protože jim pomáhá se uvolnit. Je to zajímavý fenomén, který by měl upoutat zvědavost každého racionálně uvažujícího lékaře: Jak je možné, že pacienti popisují tak rozdílné účinky a zkušenosti?


Se svými pacienty často žertuji, že konopí je taková „bonboniéra“. Jelikož je geneticky nesmírně rozmanité, každá odrůda je jedinečná. Když narazíte na odrůdu s převahou indiky, možná po ní budete ospalejší, uvolněnější, ale také méně motivovaní. Odrůda s větším podílem sativy vás naopak nabije a pomůže vám se soustředěním. Jak se zdá, oba druhy podporují chuť k jídlu, což může být některým lidem na obtíž, ale pro pacienty trpící nevolnostmi a zvracením po medikaci nebo vlivem nemoci je to požehnání. Některé odrůdy, patrně kvůli vysokému obsahu THC, mohou spouštět paranoiu, jiné, u kterých převažuje CBD, ji mohou naopak tlumit.

Psychoaktivní účinky konopí

Psychoaktivní účinky konopí zprostředkují primárně CB1 receptory. Bylo prokázáno, že CB1 antagonista rimonabant má schopnost blokovat subjektivní účinky marihuany a vyvolávat deprese. Předpokládá se, že dysregulace endokanabinoidního systému se podílí na emočním zpracovávání zatěžujících událostí. Ve výzkumu na myších se narušení CB1 receptorů projevilo zhoršenou schopností zvládat stresové situace. U myší bez CB1 receptorů bylo pozorováno mnoho abnormalit, které podle vědců v souhrnu „zvyšovaly náchylnost k anhedonii“.

Subjektivní účinky konopí závisejí na dávkování, způsobu aplikace a především na očekávání a prostředí. Podstatná je i míra předchozí zkušenosti s konopím. Mnoho pacientů se mi svěřilo, že když poprvé kouřili marihuanu, nepozorovali na sobě žádnou intoxikaci. Někteří se domnívají, že je to tím, že v té době nevěděli, co tento stav obnáší, a tudíž ho nemohli rozeznat. Jiní jsou přesvědčení, že jde o jakýsi přípravný mechanismus, podobně jako když při ručním pumpování musíte nejprve načerpat vodu ze studny do hrdla. Absence účinku při prvním kouření konopí je zajímavý, ač ne univerzální fenomén, který si zasluhuje podrobnější zkoumání.

Antipsychotické účinky CBD: Konopí a schizofrenie

Ačkoli se často spekuluje o tom, že konopí vyvolává či zhoršuje psychózy, určitá vodítka naznačují, že kanabidiol (CBD) by mohl sloužit jako účinné antipsychotikum.

Zatímco THC působí euforicky a může vyvolávat úzkosti, CBD má schopnost tyto účinky modulovat tím, že celkově uklidňuje a mírní úzkosti. Odrůdy s vyšším poměrem THC/CBD mohou mít tudíž nepříznivější vliv na paranoiu a úzkosti než odrůdy a vyšším podílem CBD. Co je podstatnější, CBD by mohlo potlačovat psychotické symptomy u pacientů, u kterých se již projevují, například u lidí se schizofrenií. CBD účinně tlumilo psychotické symptomy rovněž u skupiny pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Negativní symptomy schizofrenie (nemluvnost, zhoršené myšlení, nižší motivace a aktivita) jsou obzvlášť odolné vůči běžné léčbě antipsychotiky.  Je důležité věnovat důkladnou pozornost výzkumu CBD, abychom zjistili, zda by mohl najít využití v psychiatrii jako antipsychotikum. A to potenciálně nejen k utlumení pozitivních symptomů schizofrenie (především paranoie a halucinací), ale rovněž ke zlepšení obtížné léčitelných negativních symptomů, jako jsou amotivace, deprese či oploštěné emoce, ztráta řeči a poruchy myšlení.

Deprese

Jak je uvedeno výše, existuje dostatek historických i současných poznatků, které dokládají příznivý vliv konopí na náladu. Ve své soukromé praxi to vídám často: pacienti užívají konopí, aby se cítili lépe. V internetovém průzkumu více než 4400 respondentů se depresivní symptomy objevovaly v menší míře u lidí, kteří užívali konopí, než u těch, kteří je nikdy nevyzkoušeli. Lidé, kteří užívali konopí jednou týdně až několikrát denně, vykazovali méně depresivních nálad než ti, kteří konopí neužívali.

Jedna velice složitě navržená souhrnná studie dává do souvislosti melancholickou depresi a deficit endogenních kanabioidů. Kromě toho autor předkládá prvotřídní argumenty pro zacílení nových antidepresiv na kanabinoidní systém. V následné studii měřili hladinu jednoho z endogenních kanabinoidů 2-AG u depresivních pacientů. Pacienti s diagnózou vážné deprese vykazovali výrazně nižší hladinu séra 2-AG a s délkou depresivní epizody se obsah 2-AG progresivně snižoval.
V přehledu zaměřeném na kanabinoidní systém a depresi autoři Mangieri a Piomelli uvádějí: „Shody ve fyziologických funkcích zasažených depresí a těch, které ovlivňuje signalizace kanabinoidních receptorů, jsou markantní.“ Pokračují: „U lidí trpících depresí i v experimentálních zvířecích modelech depresí lze pozorovat změny v hladině kanabinoidního CB1 receptoru nebo ligandů endogenního receptoru CB1, anandamidu a 2-AG. A dále, experimentální zásahy do signalizace CB1 receptoru měly prokazatelný vliv na emoční reaktivitu hlodavců.“ Jak ukázaly pitvy mozku, u depresivních obětí sebevraždy mohou být navýšené počty CB1 receptorů. To by napovídalo snížené funkci kanabinoidního systému u depresivních pacientů či lidí se sklony k sebevraždě.

Posttraumatický stres a jiné úzkostlivé poruchy

V mnoha sebehodnoceních uvádějí uživatelé konopí jako největší výhody schopnost se uvolnit a zbavit stresu. Ve zvířecích i lidských studiích kanabinoidy mírnily úzkosti. Endokanabinoidní systém se nachází v mnoha mozkových okruzích, které se patrně podílejí na zvládání stresu, potlačování strachu a emoční regulaci.

Endokanabinoidní systém je propojený s hormonálním systémem označovaným jako osa H-H-N (hypotalamo-hypofyzární-nadledvinová osa) a věří se, že se stará o jeho bazální inhibici. Jestliže dojde k emočnímu vypětí, je možné, že endokanabinoidy pomáhají navrátit osu H-H-N do základních hodnot. Předpokládá se, že endokanabinoidní systém se podílí rovněž na vyhasínání podmíněné reakce strachu. Protože nám konopí pomáhá zapomínat, tento proces nabízí nové možnosti v léčbě úzkostných poruch i posttraumatického stresu.

Anxiolytickými účinky se vyznačuje především CBD. V experimentu s vysokoškolskými studenty, postaveném na modelu úzkosti z veřejného vystoupení, přinesl CBD výrazné zmírnění subjektivně prožívané úzkosti (v porovnání s placebem), konkrétně srovnatelné s účinkem diazepamu (Valium) a ipsapironu, dvou léků (anxiolytik), které prokazatelně tlumí úzkost. Dronabinol (Marinol; THC) zase mírnil příznaky u dvou pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou, kterým nepomáhala běžná léčba.

ADHD

ADHD (zkratka anglického „Attention deficit hyperactivity disorder“ neboli hyperkinetická porucha, HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, se vyznačuje impulzivitou, obtížemi s udržením pozornosti, zvýšenou aktivitou a omezenou schopností plánování. Internet je plný svědectví lékařů i pacientů, kteří tvrdí, že konopí by mělo mít své místo v alternativní léčbě ADHD, přičemž standardní léčba využívá stimulanty, například amfetamin. Autoři zprávy o případech z roku 2008 vidí přínos konopí pro léčbu ADHD v tom, že „podle všeho pomáhá snížit míru aktivace na úroveň, kterou lze považovat za optimální pro běžné činnosti. Existující důkazy napovídají, že konzumace konopí se příznivě odráží na výkonu, chování a mentálním stavu subjektu.“

Adriani ve studiích na zvířatech prokázal redukci hyperaktivity a impulzivity vlivem konopí u skupiny potkanů se spontánní hypertenzí, která se považuje za uznávaný zvířecí model pro výzkum ADHD. Je pozoruhodné, že u potkanů v tomto modelu došlo rovněž k prořídnutí kanabinoidních receptorů v prefrontální korové oblasti (části mozku, která patrně zodpovídá za řídicí funkce, jako jsou plánování a organizace). Viggiano na jiném zvířecím modelu ADHD dokázal, že navýšením hladiny endokanabinoidů u původních potkanů lze vyrovnat chemickou nerovnováhu a zmírnit hyperaktivitu potomstva ve vzorku „potkanů s nízkým prahem dráždivosti“.

Není výjimkou, že si pacienti s ADHD pomáhají kofeinem, nikotinem, kokainem či speedem. V průzkumu z roku 2007 se většina lékařů shodla, že užívání konopí, které svým pacientům doporučovali, je ze zdravotního hlediska výhodnější a odvádí pacienty od zneužívání jiných nezákonných stimulantů. Ve studii s pacienty s ADHD, kteří byli závislí na kokainu, setrvávalo v léčbě větší procento mírných uživatelů konopí než abstinentů či silných uživatelů.

doporučujeme

Změny v mozku a pozdní adolescence

Při vstupním pohovoru se pacienta pokaždé ptám na předchozí zkušenosti s psychoaktivními látkami. Často se opakuje podobný příběh: v pubertě bylo kouření marihuany zábavné, vyvolávalo očekávanou euforii nebo radostnou náladu, ale u mnoha lidí, kteří kouřili i v rané dospělosti, se začala projevovat paranoia nebo nejistota. Pacienti, a obzvlášť ženy, se mi často svěřují, že v té době s kouřením marihuany jednoduše přestali. Avšak u těch, kteří se k ní po několika letech vrátili, se zdálo, že nepříjemné stavy ustoupily, takže si v pětadvaceti nebo třiceti znovu mohli užít podobné stavy jako v dospívání. (Věk těchto pacientů se velice liší, takže to nelze dávat za vinu například špatné kvalitě marihuany v osmdesátých letech.)

Je pozoruhodná náhoda, že ve stejné době, kdy je mozek náchylný k první psychotické epizodě – schizofrenie i manické poruchy často propukají v pozdní adolescenci nebo rané dospělosti, kdy dochází ke změnám v mozku –, mnoho lidí zjišťuje, že jim marihuana nedělá dobře. Byla bych nadšená, kdyby se objevilo více výzkumů na tohle téma, nebo kdybych se mohla dozvědět, zda ostatní lékaři mají stejnou zkušenost.

Závislost

Ačkoli riziko vzniku závislosti na konopí existuje, je podstatně nižší než nebezpečí spojené s mnoha jinými drogami, ať už legálními, či ilegálními. Porovnejte rizika návykovosti popsaná ve zprávě Lékařského institutu: cigarety (32 procent), heroin (23 procent), kokain (17 procent), alkohol (15 procent) a marihuana (9 procent). Také je třeba dodat, že abstinenční příznaky při vysazení konopí mívají obvykle krátké trvání a mírný průběh, na rozdíl od alkoholu, kde mohou být životu nebezpečné, nebo cigaret, u nichž jsou často nepřekonatelné. Přestože do léčebných programů vstupuje kvůli závislosti na konopí více lidí, než by se mohlo zdát, je možné, že za to mohou změny v drogových zákonech a drogové politice, které nařizují absolvování odvykacích programů v rámci povinné léčby jako náhradu za odsloužení trestu ve vězení.

Klinicky relevantnější pro obor psychiatrie je možnost využití konopí coby substituce za jiné návykové drogy, jako jsou kokain, heroin a alkohol. O’Shaughnessy sesbíral ve svém průzkumu z roku 2007 výpovědi mnoha kalifornských lékařů o případech, kdy malá dávka konopí pomohla stabilizovat stav pacientů, kteří do té doby nebyli schopni konzumaci návykové látky dostat pod kontrolu. Jeden lékař uváděl, že více než 90 procent jeho pacientů pomocí konopí omezilo konzumaci alkoholu. Z pohledu lékařství a psychiatrie se substituce konopí za jiné, toxičtější a návykovější drogy jeví jako dobrý příklad redukce rizik.
Nedávné pitvy mozku alkoholiků odhalily odchylky v hladině endogenních kanabinoidů v klíčových lokalitách mozku, jež se spojují se vznikem alkoholismu. Jsem přesvědčena, že další studie potvrdí abnormality v endokanabinoidním systému u mnoha dalších pacientů.

Narušení stereotypu

Když si zakouříte konopí, často vás to naplní pocitem údivu, dětského úžasu nad vším, co vás obklopuje. Věci, které denně vídáte a obvykle přehlížíte, najednou vystupují do popředí a opět si získávají vaši pozornost a ocenění. Obzvlášť silně budete změněný stav pod vlivem konopí prožívat tehdy, když se zrovna ocitnete v přírodě. Jestliže hovoříme o využití konopí v léčbě psychiatrických potíží, stojí za to zvážit i duchovní aspekty konopí a zamyslet se nad tím, co poskytuje naší duši.

Lidé v depresi se často cítí přemožení okolnostmi a poražení. Jejich duše trpí pod „ranami osudu“, které na ně dopadají den co den. Mohu potvrdit, že mí newyorští pacienti se cítí deprimovaní neustálou záplavou starostí, které se na ně ve dne v noci hrnou z e-mailů, hlasových schránek a vzkazů. Pokud nás konopí před tím vším na chvíli ochrání a vytvoří jakousi oázu, mohlo by to být samo o sobě terapeutické? Oddělit terapeutické od rekreačního může být s ohledem na léčbu depresí poněkud nesnadné. Pokud je cílovým symptomem depresivní nálada a pesimistický náhled na život, euforie a nadšení vyvolané „rekreačním“ kouřením mohou být v dokonalém souladu s doporučením lékaře.

Vědět víc

Duševní poruchy, tak jako většina tělesných onemocnění, mají mnoho příčin. Psychiatrické potíže stojí na základu psychologické, sociologické a biologické triády. Pokud může značnou úlevu poskytnout rostlinný lék, dává smysl jej využít. Může nahradit jiná psychiatrická farmaka nebo posloužit jako doplněk, který nám umožní snížit dávky nebo podpořit účinek stávající medikace.
Jednoduše řečeno, potřebujeme vědět víc. Je třeba dalších výzkumů, abychom s jistotou určili, zda se konopí může stát užitečným přípravkem pro psychiatrickou léčbu a dalším „nástrojem v instrumentáři“ psychofarmakologů pro boj s psychiatrickými obtížemi.

Redakčně zkrácený článek byl se svolením vydavatele převzat z knihy TRÁVA – Kompletní průvodce světem marihuany v medicíně, vědě, kultuře a politice. Titul vyšel v nakladatelství Pragma v roce 2014.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!