Aktuální článek
Zákaz šalvěje divotvorné a válka s „nakopávači“

Zákaz šalvěje divotvorné a válka s „nakopávači“

  • „Dávno pryč je doba, kdy užívání návykových látek bylo rámováno přírodními drogami. Budoucnost je nakloněna novým syntetickým drogám.“ (Pavel Bém k poslancům Parlamentu ČR před schválením zákona zakazujícího šalvěj divotvornou)

Další kytka na indexu…

Patnáctého března 2011 schválila poslanecká sněmovna návrh změny zákona o návykových látkách, kterým se na seznamy omamných a psychotropních látek (dále jen OPL) přidává 32 syntetických drog a také salvinorin A, účinná látka šalvěje divotvorné, posvátné rostliny Mazatéků. Protože od loňského roku platí nový trestní zákon, zakazující pěstování rostlin obsahujících OPL, schválená změna automaticky zakazuje nejen držení extraktů s vysokou koncentrací účinné látky, ale i pěstování této byliny. Návrh hladce prošel parlamentem ve zrychleném režimu a ani v senátu se neočekává zdržení. Už za pár měsíců bude tedy pěstování většího než malého množství rostlinek této šalvěje trestným činem a za malé množství bude hrozit pokuta.

Veřejná diskuse nežádoucí, cílem je nutnost!

Potíž je v tom, že návrh změny zákona (původně iniciativa skupiny poslanců ODS, později podpořená všemi parlamentními stranami ) byl médii prezentován výhradně jako „zákaz 33 nových syntetických drog“ a skoro nikdo si nevšiml, že je mezi nimi i starý a přírodní salvinorin A. V podobném duchu vyznívaly i veřejné výstupy předkladatelů, tiskové zprávy ODS a bohužel i předkládací zpráva, jejíž autor se zamotal do vlastní rétoriky a říká, že cílem je nutnost reagovat:

„Cílem předloženého návrhu zákona je (…) nutnost pružně reagovat na rychle se vyvíjející situaci v oblasti zneužívání nových syntetických látek jako drog a zařazení 33 těchto nových drog na seznam návykových látek (…)“

Povšimněme si, že i tam se o salvinorinu hovoří jako o „nové syntetické látce“, což budí pochybnosti o tom, zda poslanci vůbec věděli, o čem hlasují. Zmínka o šalvěji divotvorné byla skryta až kdesi v důvodové zprávě:

„Salvinorin A je účinnou látkou rostliny (…), jedná se o velmi silný halucinogen s disociativními účinky. V současnosti jsou v ČR nabízeny koncentrované extrakty Salvinorinu A s vysokým rizikem intoxikace, které svou koncentrací Salvinorinu A vysoce přesahují koncentrace nacházené v listech rostliny.“

Autoři se vůbec neobtěžovali zmínit, že zařazením salvinorinu mezi OPL dojde k zákazu pěstování rostlinky, která nejspíš ani podle nich velké nebezpečí neskýtá. Pozoruhodné je i zdůvodnění – důvodem zákazu je „vysoké riziko intoxikace“. Chybí zmínka o tom, že salvinorin není návykový (ani psychicky) a podle všeho neškodí zdraví. Vůbec se nedočteme, že účinky jsou nejen disociativní (odosobňuje uživatele od jeho myšlenek, pozn. red.), ale i dysforické (způsobující úzkostný stav a rozmrzelost, pozn. red.) a problémovým uživatelům drog tudíž nepříjemné. Marně bychom hledali i jakékoliv zhodnocení společenské škodlivosti látky, jejíž extrakty jsou ČR v prodeji už roky. To všechno dává tušit, že předkladatelé patří k těm, kdo změnu vědomí způsobenou netoxickým (!) salvinorinem A staví na roveň otravě a že jejich motivace je založena spíš na předsudcích než na argumentech

Ale proč se snažit podpořit zákaz argumenty – řekli si nejspíš předkladatelé – vždyť proti „zákazu syntetických drog“ se těžko nějaký poslanec odváží zvednout ruku! A měli pravdu. Nenašel se ani jediný. Velmi smutné však je, že se k něčemu takovému propůjčil Pavel Bém, který kdysi razil racionální protidrogovou politiku, a o kterém Ivan Douda v té souvislosti prohlásil, že byl pro Prahu požehnáním. Už není. Protože zatímco pro zákaz návykových látek jako heroin lze nalézt pádné argumenty, jediným důvodem pro zákaz šalvěje divotvorné je strach z neznámého.

„Designerské“ drogy

Ve světě se syntetické drogy označují jako „designerské“, i když média užívají spíš nepřesný termín „legal highs“. Adiktolog Tomáš Zábranský to ve facebookovém komentáři vysvětluje takto:

„(Jde o) legální substance s účinky podobnými nebo totožnými, jako mají látky t.č. nelegální. Odlišují se chemickým složením, například výměnou radikálů na aromatickém jádře v případě amfetaminů.“

Pro pořádek dodejme, že v ČR to s legalitou nikdy nebylo tak jednoduché, protože podle paragrafu o šíření toxikomanie lze postihnout i toho, kdo podněcuje užívání jakékoliv látky způsobilé „nepříznivě ovlivnit“ chování nebo psychiku. Musí být ovšem prokázán úmysl, do čehož se policii nechce, a tak raději prosazuje přidání dalších látek na seznam OPL, což umožní použít „klasický“ protidrogový paragraf o nedovoleném nakládání.

O nových syntetických drogách (oficiálně prodávaných jako sběratelské předměty, hnojivo, čističe bazénů, vonné směsi, atd.), o mediální hysterii s nimi spojené i o narychlo a bez rozmyslu konajících politicích jsme psali již v prvním čísle Legalizace. Většina evropských zemí měla tehdy za sebou několik kol této hry na kočku a na myš a bylo jen otázkou času, kdy to dorazí i k nám.

Nakopávače přišly z Polska

V Polsku, kde byly nové syntetické drogy (říká se jim tam „dopalacze“, což by šlo volně přeložit nejspíš jako nakopávače) snad ještě populárnější než v Británii, se loni v létě schylovalo k otevřené válce státu proti prodejcům. Veřejným nepřítelem číslo jedna se stal „král dopalačů“ Dawid Bratko. Viděl syntetické drogy prodávat ve Skotsku, kde pár měsíců pracoval jako barman, a pohádkově zbohatl poté, co s jejich prodejem začal v Polsku. V zemi s přísnou protidrogovou politikou spustil úplné drogové šílenství. Rychle se vypracoval na úspěšného byznysmana, otvíral jeden obchod za druhým a nechvalně proslul mimo jiné výrokem, že jeho zákazníci jsou debilové. Když ho loni v říjnu zatkla policie (odmítl respektovat nařízení o zákazu prodeje svého zboží), bylo mu teprve 23 let.

Polská vláda však pod tlakem veřejnosti a médií válku s dopalači poněkud uspěchala a zasáhla dřív, než protlačila novou legislativu Sejmem (polský parlament, pozn. red.) a senátem. Kontroverzní zákon, který zakazuje prodej „jakékoliv látky s podobným účinkem jako zakázané drogy, pokud není prodej upraven jinými zákony“, byl schválen až pár dní po zatčení, obvinění a propuštění Dawida Bratka. Prodejci nakopávačů přesto rychle našli možnost, jak zákon obejít – ještě během podzimu přesunuli své obchody na Moravu, do Čech a na Slovensko…

Na podzim nenápadně informovala Česká televize, že mefedron (legální příbuzný amfetamin), který byl právě na úrovni EU zakázán, se prodává v ostravské Stodolní ulici. To pravé mediální šílení však začalo až po Vánocích. Není tu místo na uvedení všech polopravd a mylných tvrzení, která se v českých médiích objevila. Dočetli jsme se například, že látky s označením JWH-250 a JWH-018 obsahují výtažky z konopí (neobsahují, jde o syntetické látky s účinkem podobným THC). Vrcholem pak bylo tvrzení, že jistá směs ke kouření se vyrábí smícháním bylinek s jedem na krysy, které se objevilo ve zpravodajství ČTK, odkud ho převzalo hned několik deníků. Titulky ve stylu „legální syntetické drogy už v Pardubicích“ zafungovaly jako skvělá reklama a prodejci začali prosperovat skoro jako předtím v Polsku. Často to vypadalo, že si ty novináře snad i platí. Samostatnou kapitolou byly komentáře čtenářů, kteří začali hromadně nadávat, že něco takového je možné jen v ČR, což je zřejmě obvyklá reakce na setkání s každým (pro ně) novým jevem. A přitom k nám tento celosvětový trend dorazil snad jako k posledním v EU!

Úskalí výčtových systémů

Nový polský zákon, který prodejce vyhnal k nám, je až nedemokraticky gumový a část právníků tvrdí, že i protiústavní, protože omamné látky definuje příliš široce. Jisté však je, že tamní protidrogoví bojovníci alespoň chápou, proti čemu stojí. Dejme opět slovo Tomáši Zábranskému:

„(Designerských drog) je teoreticky nekonečné množství a jakýkoliv výčtový systém tyhle drogy jsou nelegální vždy bude o několik kroků za výrobci a chemiky těchto velmi snadno vyrobitelných/dostupných látek.“

V praxi to znamená zhruba to, že až za pár měsíců vstoupí zákaz 32 nových syntetik v platnost, prodejci už budou mít na pultech něco jiného a nadále legálního. Možná i pod stejným názvem, takže klienti si ničeho nevšimnou (skutečné složení prodejci neuvádějí, vždyť jde přece o sběratelské předměty). Ze sortimentu obchůdků tedy zmizí jen jediná položka, která navíc nikdy nepatřila k velkým trhákům – šalvěj divotvorná. Protože zatímco výrobcům designerských drog stačí „prohodit pár atomů“, rostlinky takový trik neumí. Absurdní výrok Pavla Béma o soumraku přírodních a nástupu syntetických drog tím dostává smysl – přírodní drogy vymizí prostě proto, že je poslanci postupně všechny zakážou.

Co bude dál?

I naši drogobijci už tuší, že s velkou slávou schválená změna zákona nebude k ničemu. Plánují proto, jak proces zákazu urychlit. Objevily se návrhy, aby seznam zakázaných látek nebyl součástí zákona o návykových látkách, ale stanovila ho vláda či Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, čímž by odpadla nutnost projednávání a schvalování v parlamentu. Vzhledem ke stupni odbornosti a nezávislosti uvedených institucí mám však obavy, že by to bylo asi jako dát dítěti do ruky sirky. Už předloni Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národní protidrogovou centrálou prokázalo fatální nekompetenci, když se pokoušelo prosadit přidání nejen šalvěje divotvorné, ale i okrasných povijnic a durmanu do vyhlášky stanovující, jaké množství rostlin obsahujících OPL se považuje za větší než malé. Ze stolu to smetl Úřad vlády s tím, že vláda nemá k něčemu takovému oprávnění, protože v zákoně o návykových látkách není žádná složka těchto rostlin uvedena. Pokud jí jednou tu pravomoc dáme, lze očekávat, že brzy budou jednou nohou v kriminále nejen kaktusáři, ale i prodejci a pěstitelé některých běžných okrasných rostlin.

Neměli bychom si raději místo nových zákazů přiznat, že pravou příčinou popularity nových, nedostatečně prozkoumaných a potenciálně nebezpečných syntetik je to, že staré, důvěrně známé a relativně bezpečnější látky jsme postavili mimo zákon? Není místo zákazů nových látek naopak nejvyšší čas na změnu přístupu k rostlinným drogám s nižší mírou rizika? Tím mám na mysli nejen šalvěj, ale především konopí a lysohlávky.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!