
Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Zvěsti o únosu a smrti studentů pedagogické školy hýbaly Mexikem od konce září loňského roku, jiskru k masivním protestům a politickým otřesům zažehly ovšem až tiskové konference ze 7. a 10. listopadu.
Ministr vnitra Jesús Murillo Karam na nich totiž veřejnosti potvrdil nejhorší obavy příbuzných studentů a celého národa: všechny oběti únosu byly brutálním způsobem připraveny o život členy kartelu Guerreros Unidos, jimž je do rukou předala místní policie na příkaz starosty José Luise Abarcy – o tomto neuvěřitelném případu podrobně informujeme v článku Mexická tragédie na této dvoustraně.
Zdecimovaná země truchlí a bouří
Jen několik hodin po odvysílání tiskové konference se konalo spontánní smuteční setkání u symbolu Mexika – sochy Anděla nezávislosti v centru hlavního města Ciudad de México, kde se většinou divoce slaví vítězné zápasy mexických fotbalistů. Tisíce truchlících lidí se poté vydaly na protestní pochod k sídlu ministerstva vnitra.
V celé zemi se již od října odehrály desítky většinou mírumilovných protestů, čím dál častěji se ale zvrhávají v násilné střety s ozbrojenými složkami státu – zejména v důsledku toho, jak na povrch vyplouvají další informace o hrůzném masakru.
Na „Zocalo“ neboli centrálním náměstí hlavního města létaly již toho večera (10. listopad) na budovu Národního paláce první zápalné lahve a demonstranti rozvinuli obrovský transparent „Fue el Estado“, tedy „Viníkem je stát“.
Vůdci protestů se snaží hovořit smířlivě, přesto se z davů ozývají hlasy o revoluci a násilném potrestání zkorumpovaných politiků a policie – prý ať prostřednictvím Molotovových koktejlů zakusí vlastní „medicínu“ (kvůli zahlazení stop byla těla většiny studentů upálena).
Kdo za to všechno může a co bude dál?
Proč Spojené státy a zbytek světa k celému incidentu a následnému bezprecedentnímu vývoji událostí zarytě mlčí? Vyhýbáme se tak snad pocitu viny, protože víme, že drogový byznys a vzestup kartelů je přímým důsledkem poptávky po ilegálních látkách především ve Spojených státech, ale i v bohatých zemích Evropy (kam v posledních letech mexické kartely s úspěchem expandují)?
Čím více peněz Američané posílají jižnímu sousedovi na boj proti organizovanému zločinu v souvislosti s drogami a čím více zbraní proudí přes hranici do Mexika, tím více prorůstá korupce státní správou a ozbrojenými složkami, roste agresivita kartelů a přibývá nevinných obětí.
Tento únos a zavraždění mladých Mexičanů, jehož motivy a provedení jsou pro obyvatele civilizovaného světa jen stěží pochopitelné, svědčí o rozkladu hodnot a ztrátě veškerých jistot v celé mexické společnosti.
V den oslav mexické revoluce 20. listopadu proběhly další masové demonstrace, které se na některých místech zvrhly v potyčky s policií. Jen v hlavním městě se odehrávaly tři hlavní protesty: na náměstí Zocalo upalovaly tisíce lidí figurínu současného prezidenta Niety, další tisíce demonstrantů se vydaly přímo k jeho sídlu, kde požadovali prezidentovo odstoupení, a několik stovek převážně mladých lidí se pokusilo zablokovat cestu k mezinárodnímu letišti.
Požadavky frustrovaných Mexičanů jsou jasné: důkladně vyšetřit únos a vraždu studentů, potrestat všechny viníky a vyvodit odpovědnost ze strany vlády. A v dlouhodobém měřítku – ulevit národu zbídačenému válkou proti drogám prostřednictvím zásadních změn v přístupu k drogové problematice. Pokud se tak nestane, budeme zřejmě i nadále svědky podobných tragédií.