Zároveň jsem se však zařekla, že nikdy nevyzkouším LSD, protože je „syntetické“ a nelze je tudíž považovat za přírodní lék. Později jsem se ale dozvěděla, že i když LSD není přísně vzato „přírodní“ látka, umí otevřít brány vnímání a má další zajímavé účinky: probouzí v člověku cosi nevysvětlitelného, díky čemu se dokáže silněji spojit se zemí a vesmírem – tedy za předpokladu, že ho užívá z duchovních anebo léčebných důvodů a hodlá si „rozšířit vědomí“.
Pouto s přírodou
Ačkoli se LSD nepovažuje za přírodní lék, mnozí lidé si díky němu dokáží vytvořit hlubší pouto s přírodním světem. Vyvolává u nich instinktivní nutkání prozkoumávat, co je ve světě pouhým okem neviditelné. A právě to podporuje kreativitu a schopnost přeměnit neviditelné v cosi hmotného.
V médiích jsme dlouhé roky slýchali, že LSD představuje jednu z nejškodlivějších ilegálních substancí, což je však velmi matoucí, vezmeme-li v potaz mnoho velkých umělců, vědců, matematiků, spisovatelů a vynálezců, kteří dle svých vlastních slov pod vlivem LSD tvořili a přemýšleli. Mezi těmito lidmi nalezneme takové osobnosti, jako je Aldous Huxley, Steve Jobs a Bill Gates.
Když v šedesátých letech minulého století LSD vtrhlo na scénu, umělecké vyjádření psychedelické zkušenosti získalo nové dimenze. Účinky této drogy na uměleckou tvorbu vyšly najevo v plné síle; nastala revoluce nejen v oblasti hudby, malířství, ale také módy, architektury či techniky. Následující seznam představuje několik vlivných vynálezců, vědců a umělců, kteří se nechali inspirovat LSD.
Douglas Engelbart
S pomocí LSD si rozšiřoval obzory Douglas Engelbart, jehož vynález počítačové myši jakož i vytvoření techniky „kopírovat a vložit“ znamenaly významný pokrok v rámci kolektivní inteligence. Podobně jako mnoho dalších inženýrů své doby se účastnil řízených pokusů s LSD v rámci studií zabývajících se souvislostí mezi LSD a zvýšením tvořivosti. Tyto pokusy se konaly při Mezinárodní nadaci pro pokročilá studia (IFAS), kterou založil Myron Stolaroff poté, co jej zkušenosti s LSD přiměly, aby opustil svou práci a zasvětil život právě studiu LSD. V nadaci s ním působil také průkopník v oblasti psychedelických drog Al Hubbard.
„Během jediného dne jsem se o realitě a o nás, lidských bytostech, naučil mnohem víc, než jsem si kdy dokázal představit. Považoval jsem to za nejvýznamnější objev, jehož jsem za svého života mohl dosáhnout. Neviděl jsem před sebou nic důležitějšího, než v úplnosti pochopit, co LSD nabízí.“ (Myron Stolaroff)
Steve Jobs
Jobs prohlásil, že LSD patřilo mezi „dvě či tři nejdůležitější věci, jaké ho v životě potkaly“. Za své sympatie k LSD se nestyděl a bylo o něm známo, že během pohovorů se ptal zájemců o práci ve společnosti Apple, zda s LSD mají zkušenosti.
„LSD mi přinášelo velmi hluboké zážitky. Byla to jedna z nejdůležitějších věcí, jaké jsem zažil. Ukáže vám, že mince nemá jen jednu stranu, a i když se ta druhá strana časem ošoupala a vy si nepamatujete, co na ní bylo, někdo hluboko v sobě ji stále máte uchovanou. LSD mi ukázalo, co má smysl – vytvářet skvělé věci, a ne jenom vydělávat peníze; navracet věci do proudu historie a lidského vědomí, jak to jen bude možné.“ (Steve Jobs)
Aldous Huxley
Psychedelické látky měly na díla tohoto slavného spisovatele velký dopad. Hluboké zážitky spojené s LSD jej inspirovaly k napsání děl, jako jsou Brány vnímání či Nebe a peklo.
Spojení s psychedelickými drogami se objevilo i v dalších Huxleyho knihách. Například v jeho nejslavnějším románu Konec civilizace se vyskytuje droga zvaná „soma“. V románu Ostrov zase píše o léku zvaném „mókša“, což je magický přípravek podávaný obyvatelům ostrova Pala, na němž se děj odehrává, během kritických období jejich životů, ale také když umírají, aby jim pomohl opustit jejich pozemské trápení.
Je známou skutečností, že sám Huxley si na smrtelné posteli vzal LSD. Kopii svého Ostrova zaslal objeviteli LSD Albertu Hoffmanovi s tímto věnováním: „Pro Dr. Alberta Hoffmana, objevitele léku mókša, s úctou Aldous Huxley.“
Alex Grey
Grey, tvůrce známých maleb zobrazujících meridiány a čakry lidského těla, zvaných „posvátná zrcadla“, užíval LSD k tomu, aby posílil svůj umělecký výraz. Jeden z tripů na LSD, který zažil v roce 1976, Greyovi očividně změnil život, protože prohlásil: „Vize, kterou jsem měl v šestasedmdesátém, změnila mou práci i směr, jakým se v životě ubírám.“
Francis Crick
Světoznámý molekulární biolog tvrdí, že dvojitou šroubovici molekuly DNA spatřil, když si vzal LSD.
Kary Banks Mullis
Mullis je biochemik, jenž v roce 1993 získal Nobelovu cenu za chemii za svou práci v oblasti polymerázové řetězové reakce. V roce 1994 poskytl rozhovor časopisu California Monthly, v němž prozradil, že „brával spoustu LSD“, a dodal: „LSD pro mě mělo daleko větší význam než jakékoli přednášky, na které jsem chodil.“
Ralph Abraham
Známý americký matematik Ralph Abraham prohlásil, že představy, které měl, když si vzal psychedelické drogy jako LSD, hluboce ovlivnily jeho matematické teorie.
H. R. Giger
Švýcarský umělec Giger se proslavil v šedesátých letech 20. století svými vizionářskými díly tvořenými americkou retuší. Díky knize Necronomicon, v níž se objevila Gigerova nejlepší díla, jej režisér Ridley Scott najal jako hlavního výtvarníka mimozemských monster pro sci-fi film Vetřelec. Díky tomu v roce 1980 Giger získal Oscara za zvláštní efekty.
Zdroj: www.collective-evolution.com
