Aktuální článek
Kvalitní …

Kvalitní …

  • Přiblížila se ke mně a já se zhluboka nadechl. Cítil jsem její dech a chtěl jsem k ní ještě blíž. Nozdrami jsem nasával feromony a už už jsem ji chtěl políbit, ale odtáhla se. Uměla to se mnou. Konečky svých prstů mne lehce pohladila za uchem a já sklonil hlavu do neuvěřitelně divoké a přitom hebké záplavy jejích vlasů.

Celým tělem mi proběhlo krátké, ale intenzívní vzrušení. Dlaně se mi zpotily, zorničky rozšířily, dech zrychlil a srdce se rozbušilo. Políbil jsem ji na krk, ale jen letmo, abych ji zase nevyplašil. Nechala se a já cítil vůni jejího potu. Začal jsem ji chtít tak, až jsem zpozoroval, že se nedovedu držet zpátky. Byl jsem zbrklý. Od krku jsem se rychle snažil přes ucho dostat k ústům. Byla taky vzrušená, ale nechtěla, abych tak spěchal. Oba jsme pootevřeli pusu, ale držela mě silou kousíček od sebe. Nedosáhl jsem k ní tak, abych ji mohl líbat. Naše jazyky se vždy dotkly jen špičkami, zuby o sebe cvakly, a zas se nepatrně odtáhla. Držela mě pár centimetrů od svých úst a já po ní chňapal a začal si připadat jako divoké zvíře. I tlumené zvuky byly zvířecí. Ona mě občas trochu kousla do tváře nebo do brady. Nebezpečně a něžně. Asi jako když si hraju se psem a on mi ve rvačce nechce ublížit. Vdechoval jsem ji a ztratil nad sebou jakoukoliv kontrolu. Opustil jsem tělo a jen cítil, jak mnou proniká vibrující energie. Jak se má duše, mé podvědomí, mé nejzazší atavistické pudy svíjí ve slastném prostoru nebytí. Všechno jsem vnímal tak silně a ostře, až jsem měl pocit, že co chvíli prasknu jako přeplněná bobule hroznu. Začala být divoká, bezostyšná. Hořela. Líbal jsem její tělo, nevím kdo z nás vzdychal víc, všechno jsem slyšel z dálky a vůně a chutě byly nepředstavitelně krásné, nové a úplně jiné, než jsem si kdy dokázal představit. Cítil jsem, jak se vpíjíme do sebe. Prostupovala mnou a já jí. Byla nalitá, z poupěte se stala žena, rozvinutý květ ve své maximální zralosti. Voněla až provokativně. Silně. Tak silně, že se mi z toho točila hlava. Ztrácel jsem vědomí. Říkal jsem si, že dál už to nemůže, nebo snad ani nesmí pokračovat. A ona byla stále intenzivnější a já vybuchoval jako sopka. Vůbec nevím co se se mnou v té bouři dělo. Jestli jsem řval, tekly mi sliny – nevím.

Když se vše tiše a příjemně uklidňovalo, cítil jsem přívaly obrovského, uvolňujícího štěstí. Svaly pomalu povolovaly a já se lehce propadal do slastně vyčerpaného klidu. Byl jsem šťastný. Tak šťastný, že mi spontánně po tvářích tekly slzy. Stočil jsem se do klubíčka k jejímu břichu a ona se obtočila kolem mě. Připadal jsem si jako plod v jejím lůně. Něžně mě hladila ve vlasech. Usnul jsem. Byla nádherná. Jmenovala se

Marihuana.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!