Dobrý den, můžu se zeptat, jak fungují centra pro narkomany, když se jde dotyčný svěřit, poradit? Zkrátka když chce přestat nebo potřebuje jinou pomoc? Ptají se pracovníci na to, kde drogu sebral? Chápu, že nemohou nikoho nutit, aby jim dal kontakt na dealera, že každý člověk má právo na to nechat si to pro sebe. Někteří lidé nemusí chtít tuto informaci sdělit nebo si vymyslí, že už na osobu nemají číslo atd. Ale kdyby někdo byl ochotný ho dát, řešila by to policie? Nezabránilo by se tak distribuci drog? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, kontaktní centra pro uživatele drog fungují na několika základních principech. Jedním z nich je například i anonymita klientů. Znamená to, že klient nemusí při čerpání většiny služeb sdělovat pracovníkům svoje osobní údaje. V případě, že už s klientem pracujeme víc intenzivně (což se běžně děje), tak v spolupráci s ním řešíme potíže, které vnímáme v danou chvíli jako nejvíce potřebné a které je i klient sám ochoten řešit.
Může to být cokoli od zařizování dokladů, pomoci s evidencí na úřadu práce, kontaktu s lékaři, případně i v ideálním případě nasměrování do léčebného zařízení a pomoc s veškerými náležitostmi, které je potřeba před léčbou zařídit. Situace, na kterou se ptáte, je dost nereálná. Ve své praxi jsem se ještě nesetkal s tím, že by klient, co aktuálně užívá drogy a pravidelně je od někoho nakupuje, chtěl tohoto člověka udat na policii.
Mimoto hranice mezi uživatelem a distributorem drog se dost často stírá a role se mění. Jeden člověk může být v jeden den kupující a ještě v ten samý den se může snažit část svojí dávky nebo jiné drogy prodat. V kontaktních centrech se klientů neptáme kde, od koho a jakým způsobem získávají drogy. Dá se dost reálně očekávat, že kdybychom to dělali, a případně i tyto informace sdělovali policii, těžko s někým navážeme důvěrný vztah. Nejspíš by to vedlo k tomu, že by klienti přestali naše služby využívat.
