Aktuální článek
Mexická tragédie: Mezi oběťmi války proti drogám přibývá dětí

Mexická tragédie: Mezi oběťmi války proti drogám přibývá dětí

  • Rozporuplnost a selhání války proti drogám se v Mexiku ukazuje v celé své nahotě. Stejní lidé, kteří se prohlašují za ochránce mládeže a strážce morálky, zabíjejí mladistvé za minoritní prohřešky. Jaké další důkazy jsou třeba, aby lidé přestali být zaslepení a uvědomili si, že tudy cesta nevede?

V mnoha zemích je nasazení vojáků proti vlastním občanům zakázáno. Nad případnými pozitivy totiž jasně převažují obavy, že by se intervence armády mohla snadno obrátit ve zneužití síly.

Americká vláda přesto financuje a jinak podporuje nasazení domácích ozbrojených sil a tím i brutální masové vraždění v Mexiku a dalších zemích Střední Ameriky. Situace se v posledních letech zhoršila natolik, že dokonce i stoupenci války proti drogám připouštějí, že počet případů porušování lidských práv a celková míra kriminality ve středoamerických státech po zapojení armády do boje s narkomafií stoupá děsivou rychlostí.

Drogová apokalypsa

V předcházejících devíti letech, kdy se Spojené státy a Mexiko společně pokoušely hrubou silou vymýtit obchod s drogami, zemřelo podle různých odhadů na 80 až 100 tisíc lidí. V posledních měsících přitom došlo ke dvěma obzvláště brutálním masakrům a jednomu případu hromadného únosu mladistvých – to vše pod záminkou boje proti šíření narkotik.

Šestadvacátého září loňského roku bylo zavražděno šest mladých lidí a dalších 37 bylo prohlášeno za nezvěstné poté, co místní policie za podpory ozbrojeného komanda provedla „protidrogový zátah“.


Většina zmizelých byla naposledy spatřena v policejní cele a další bojují o své životy v nemocnicích. Nikoli neopodstatněné obavy, že by mohli být znovu napadeni, vedly dokonce k tomu, že Meziamerický soud pro lidská práva poskytl všem zraněným zvláštní ochranu.

Policie mezitím oznámila nález prvního masového hrobu s 28 ohořelými těly, která by údajně měla patřit uneseným studentům. Z jejich smrti jsou viněni zkorumpovaní politici a drogové kartely. Starosta města Iguala ve státě Guerrero, kde se masakr odehrál, není od té doby k nalezení a šéf místní policie čelí obvinění, že si ozbrojený útok objednal. Soudce již obvinil 22 policistů z členství v gangu Guerreros Unidos.

Poslední, zářijové přepadení se přitom odehrálo necelé tři měsíce po zavraždění dvaadvaceti lidí ve městě Tlatlaya. Podle původních informací se mělo jednat o potyčku mezi armádou a místní gangem, očití svědci a důkazy ale dokazují, že vojáci popravili skupinu dětí. Osm z vojáků čelí v této souvislosti obvinění z vraždy.

Spirála represe, korupce a násilí

V mnoha částech Mexika je propojení strážců zákona se zločineckými kartely součástí organizační struktury jak gangů, tak státní moci. Je přitom smutným faktem, že toto spojení se nedaří potírat ani trestat. Současná vlna otevřeného násilí proti civilnímu obyvatelstvu je přesto něco, na co Mexičané nejsou zvyklí.
Všichni zabití studenti stejně jako jejich unesení spolužáci pocházeli z chudých rodin a navštěvovali pedagogickou školu ve městě Ayotzinapa. Ta připravuje studenty na práci v místních komunitních školách, které zdarma poskytují vzdělání dětem nejchudších rolníků a otevírají jim tak dveře k lepší budoucnosti. Základní škola je v Mexiku zdarma a poskytuje vzdělání všem bez rozdílu, jenomže v důsledku recese federální vláda postupně odstřihává školy od potřebných zdrojů financí. Během protestů proti této politice zahynuli v roce 2011 dva studenti.

Komu to prospívá?

Podle prohlášení vlády se gang Guerreros Unidos mstil studentům za to, že jejich aktivity narušují drogový byznys a způsobují tak kartelům značné finanční ztráty. Je ale potřeba vidět i druhou stranu mince – vláda sama mohla mít dost důvodů zbavit se některých studentů této pedagogické školy a ostatní alespoň vyděsit. Právě tito studenti se totiž v posledních letech často postavili do čela protivládních protestů a jejich hlas byl slyšet i za hranicemi země. Celý masakr tak může být považován za sociální čistku, jež má v problémové komunitě zajistit pořádek. Údajní delikventi a povstalci byli zabiti, jejich potenciální nástupci vystrašeni a místní úředníci mají znovu klid na „práci“.

Národ řítící se do záhuby

V poslední zprávě OSN věnující se válce proti drogám v Mexiku bylo poukázáno na znepokojivě vysoký počet poprav domnělých členů gangů a kartelů, většinou nezletilých.

Mládež v této zemi je ale viditelně ohrožována na životě i těmi státními úředníky a strážci pořádků, kteří se mají starat o jejich bezpečnost, a to v době, kdy je navíc v sázce budoucnost celé země: Vládní reformy přesouvají národní bohatství a zdroje do rukou soukromých nadnárodních korporací, které rozhodně nezískaly svůj majetek péčí o chudé a znevýhodněné a podle všech náznaků se mecenášství nehodlají věnovat ani v budoucnu. Korupcí prolezlá státní správa si také zřejmě neuvědomuje, že národ, který vraždí vlastní děti, je odsouzen k záhubě.

V celém Mexiku se během posledních deseti let stupňuje militarizace silových složek a radikalizace kartelových struktur ve jménu „boje proti drogám a za demokracii“. Bohužel místo toho, aby násilí ubývalo (jak si kladou za cíl i Spojené státy), vede tato politika k nárůstu počtu mrtvých, zraněných i zmizelých Mexičanů.

Vzhledem k neuvěřitelné lukrativnosti drogového byznysu mezi kartely vládne čím dál tvrdší konkurence a v důsledku toho se zvyšuje i míra násilí, které gangy neváhají použít, aby dosáhly svých cílů. Všudypřítomná korupce a napojení organizovaného zločinu přímo na komunální i federální politické představitele jen dokreslují tristní obrázek dnešního Mexika, jež se stalo nesmyslnou obětí své vlastní války proti drogám.

Zdroj: www.theguardian.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!