Legalizace konopí se šíří Spojenými státy
Dva další americké státy a také hlavní město Washington legalizovaly na základě výsledků všeobecných referend užívání konopí. Celkem tak bude tato rostlina tolerována zákonem v pěti státech. Přestože v minulosti byly Spojené státy hlavním hybatelem války proti drogám, jejich občané stále více dávají jasně najevo, že tento trend se do budoucna musí změnit.
Spojené státy konečně podporují změnu drogové politiky na mezinárodní úrovni
Zástupce amerického ministra vnitra William Brownsfield, který je zároveň ředitelem Mezinárodního úřadu pro drogové záležitosti (Bureau of International Narcotics and Law Enforcement Affairs) dal najevo ochotu Spojených států prosazovat větší pružnost v oblasti drogové politiky a podpořit legalizaci drog v jiných zemích.
V říjnu loňského roku se Brownfield vyjádřil ve veřejném projevu: „V první řadě musíme respektovat integritu současné konvence OSN o kontrole narkotik. V druhé řadě je třeba přistupovat k této konvenci flexibilněji než dosud. Za třetí musíme vzít v potaz zákony jiných zemí a přijmout fakt, že některé z nich mohou být výrazně přísnější, jiné naopak liberálnější než ty naše. Na mezinárodní úrovni je ale potřeba spolupracovat a tolerovat se navzájem. Čtvrtým pilíře spolupráce by měla být dohoda, konsensus. Shodněme se na tom, že ať už se vydáme cestou dekriminalizace, legalizace, nebo zmírnění postihů za drogové delikty, musíme se zaměřit na potírání organizovaného zločinu. Nechceme trestat ty, kteří si drogy kupují nebo je užívají. Chceme se zaměřit na velkovýrobce a pašeráky, tedy skupiny, jaké na nich nejvíce vydělávají. Na těchto čtyřech základních bodech bychom měli postavit naši drogovou politiku.“
Více hlasů pro ukončení drogové prohibice
S blížícím se Mimořádným zasedáním OSN o drogách v roce 2016 (UNGASS) sílí hlasy volající po ukončení prohibice návykových látek. Rok 2014 nebyl výjimkou.
Setkání vysokých představitelů Spojených národů v březnu loňského roku ve Vídni osvětlilo další kroky, které bude organizace v budoucnu podnikat – především se jedná o odklon od kriminalizace směrem k ochraně veřejného zdraví a společnosti jako takové. Na poslední chvíli se účastníci vídeňského setkání shodli na společném prohlášení, které ale ukázalo, že sporných bodů je i po měsících vyjednávání více než dost a že cesta ke společnému přístupu bude ještě dlouhá a trnitá.
Některé problematické oblasti, například trest smrti za drogové delikty nebo samotný termín „snižování rizik“, byly z tohoto prohlášení úplně vypuštěny. Země kritizující mezinárodní situaci v oblasti kontroly návykových látek, především evropské a jihoamerické státy, však získaly na svou stranu další příznivce a všichni tedy napjatě očekávají, co přinese zasedání UNGASS plánované na příští rok.
Londýnská vysoká škola ekonomická vydala zprávu s názvem „Konec války proti drogám: Zpráva expertní skupiny LSE o ekonomických aspektech protidrogové politiky“, pod kterou se mezi jinými podepsalo pět laureátů Nobelovy ceny za ekonomii a britský vicepremiér Nick Clegg, guatemalský ministr zahraničí Luis Fernando Castro, bývalý polský prezident Aleksandr Kwaśniewski, bývalý americký ministr vnitra George Schultze a vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
„Je na čase ukončit nesmyslnou válku a investovat ušetřené prostředky lépe – do prevence a rozumné politiky založené na nejnovějších vědeckých poznatcích,“ uvádí se mimo jiné ve zprávě.
„Dosavadní militantní postoj postavený na striktní perzekuci všech článků drogového řetězu nepřinesl žádné pozitivní výsledky a napáchal mnoho škod. Americké věznice jsou přeplněné, asijské státy uplatňují politiku nulové tolerance spojenou s vysokými tresty, v zemích třetího světa a Latinské Ameriky se v důsledku neprůhledné situace masivně rozšiřuje korupce a v Rusku se mezi uživateli drog raketovou rychlostí šíří virus HIV. Globální porušování lidských práv je pak nechtěnou třešničkou na pověstném dortu.“
V červnu byla z podnětu bývalého sekretáře OSN Kofiho Annana založena Západoafrická komise pro návykové látky, do jejíhož čela byl zvolen bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo. Členy komise se stalo mnoho významných představitelů veřejného života v západoafrických zemích, včetně osobností z oblasti politiky, občanské společnosti, zdravotnictví, bezpečnosti a zákonodárství.
Nechceme trestat ty, kteří si drogy kupují nebo je užívají.
Výsledkem jejich jednání je zpráva s názvem „Nejen tranzitní země: Drogy, stát a společnost v západní Africe“, ve které signatáři volají po dekriminalizaci užívání návykových látek a odklonu drogové politiky od perzekuce směrem k ochraně veřejného zdraví.
V září vydala Světová komise pro drogovou politiku, jejímiž členy jsou mimo jiné Kofi Annan, bývalí prezidenti Fernando Henrique Cardoso (Brazílie), Ernesto Zedillo (Mexiko) a Ruth Dreifussová (Švýcarsko), memorandum pod názvem Drogy pod dohledem: cesta k fungující protidrogové politice. Kromě dalšího požadují dekriminalizaci užívání nelegálních návykových látek a vytvoření státem kontrolovaného trhu s narkotiky.
Uruguay lídrem na poli legalizace konopí
President Jose „Pepe“ Mujica sice odešel po vypršení svého mandátu do politického důchodu, jeho odkaz ale žije dál. Nebylo jisté, že jeho nástupce ve funkci bude pokračovat v trendu, který byl za Mujicovy vlády nastolen – opoziční kandidát se netajil skepsí a hrozil, že učiní snahám o legalizaci konopí přítrž.
Po zvolení nového prezidenta z řad Mujicových příznivců si ale všichni oddechli a plán na zavedení kontrolovaného trhu je nadále podporován a rozvíjen. Držení konopí pro osobní potřebu nebylo v zemi nikdy trestné a Uruguay je v současné době jedinou zemí, která legalizovala i obchod s ním. Další kroky k plné legalizaci by měly následovat.
Afghánistán zásobuje světové trhy opiem
Spojené státy a OSN oznámily ukončení války proti terorismu na území Afghánistánu – a produkce opia se v zemi skokově zvýšila. Podle průzkumu Úřadu OSN pro návykové látky a zločinnost (UNODC) z roku 2014 bylo v Afghánistánu vypěstováno o sedm procent opia více než v předchozím roce (konkrétně 6 400 tun celkem). Produkce sice nedosáhla dosavadního maxima z roku 2007, kdy bylo ze země vyvezeno 8 000 tun této suroviny pro výrobu heroinu, přesto se to dá stěží označit za úspěch – především ve světle skutečnosti, že Spojené státy investovaly od roku 2001 do boje s opiovými kartely více než sedm a půl miliardy dolarů.
Zlatý trojúhelník je zpátky ve hře
V oblasti takzvaného Zlatého trojúhelníku v jihovýchodní Asii neustále stoupá produkce opia. Tento trend trvá nejméně posledních osm let. Podle zjištění UNODC, zveřejněných ve zprávě o jihoasijském opiovém trhu v roce 2014 se z regionu v loňském roce vyvezlo 762 tun opia. Většina z tohoto množství pocházela z Barmy. Barma se tak zařadila na druhé místo nelichotivého žebříčku producentů této drogy hned za Afghánistán.
Mexickou cestu lemuje krev
Vláda mexického prezidenta Enrique Peny Nieta měla v loňském roce světlé okamžiky, bohužel se ale její aktivity v oblasti boje s narkotiky neobešly bez tragických následků.
Ozbrojeným složkám se například podařilo zadržet Chapo Guzmana, bosse nechvalně proslulého kartelu Sinaloa, načež bylo zneškodněno mnoho dalších klíčových členů tohoto i jiných kartelů.
Dosavadní militantní postoj postavený na striktní perzekuci všech článků drogového řetězu nepřinesl žádné pozitivní výsledky a napáchal mnoho škod.
Všechny dílčí pozitivní výsledky byly ale zapomenuty po masové vraždě ve městě Iguala, kde zkorumpovaný státní úředník vydal na pospas kartelům 43 studentů a učitelů místní střední školy, kteří protestovali proti nezákonným praktikám narkobaronů a obrovské míře korupce zasahující do všech pater samosprávy.
Krym se pod ruskou nadvládou vrací k perzekuci
Ať už si o anexi Krymu myslíme cokoli, pro drogově závislé to rozhodně nebyla dobrá zpráva. Ukrajinská vláda se snažila předcházet škodám a omezovat rizika, Rusku je takový přístup cizí a veškeré své snažení soustředí na represi a perzekuci.
Zdejší zákony patří k nejpřísnějším na světě a téměř okamžitě po anexi bylo zakázáno užívání metadonu, což bylo Mezinárodní organizací pro sledování HIV a AIDS označeno za „katastrofu pro zdraví mnoha osob, hrozbu pro lidská práva a živnou půdu pro šíření HIV v regionu“. Přibližně osmi stovkám lidí byl zamezen přístup k metadonové substituční léčbě, což vedlo podle aktivistů k úmrtí více než dvacítky uživatelů. Mnoho dalších bylo nuceno uprchnout do Kyjeva nebo se vrátit na ulici. Závislí jsou navíc vystaveni těžké perzekuci, vysokým trestům odnětí svobody a čelí fyzickým útokům za bílého dne. Jediná „léčba“, kterou jim ruská administrativa nabízí, je pak ústavní psychiatrická léčba v ruském stylu.
Zdroj: http://stopthedrugwar.org/