OSN bude zanedlouho projednávat návrh na celosvětové omezení přístupu ke ketaminu, droze často zneužívané v bohatých zemích, čímž by miliony žen v chudých zemích přišly o možnost podstoupit životně důležité operace, tvrdí odborníci, kteří vedou proti tomuto návrhu kampaň.
Zakážeme další prospěšnou látku?
Ketamin, látku, kterou znají návštěvníci klubů jako ket, vitamín K či Special K, patří v rozvojových zemích k nejpoužívanějším anestetikům. Lze jej podávat injekčně, a proto je rozšířen ve venkovských oblastech, kde nejsou k dispozici uspávací plyny.
Operace, zejména pak císařské řezy, jež mnoha ženám zachraňují život, by ve velké části rozvojového světa musely být omezeny a někdy by byly zcela nemožné. Odborníci tvrdí, že případný zákaz by se dotkl zhruba dvou miliard lidí.
To, že se tato látka hojně zneužívá na Západě, by nemělo znamenat, že chudí lidé v zemích s málo rozvinutým zdravotnictvím nebudou mít přístup k tomuto životně důležitému léku.
Komise OSN pro narkotika bude přitom tento měsíc projednávat čínský návrh na zařazení ketaminu mezi drogy 1. kategorie, do níž spadají látky jako heroin a LSD. Pokud by byl návrh přijat, země, jež budou chtít ketamin zakoupit a používat, budou každý rok muset udat, jaké množství hodlají dovézt, a nebudou mít možnost tento lék přikoupit.
Ketamin by navíc mohl být podáván pouze státními zaměstnanci, což by v praxi znamenalo, že by k němu neměli přístup například lékaři v odlehlých oblastech, kde je ho ale potřeba k operacím.
David a Goliáš ve válce proti drogám
Richard Laing, profesor katedry veřejného zdraví Bostonské univerzity, to popsal jako „souboj Davida a Goliáše“, avšak „mezi lidmi, kteří chtějí chudým zemím zachovat přístup k základnímu léku pro ženy a zraněné osoby, a orgány, jež v bohatých zemích kontrolují nakládání s drogami“.
Pokud by byl čínský návrh schválen, znamenalo by to podle něj „absolutní katastrofu pro země s omezenými finančními prostředky, které závisejí na ketaminu – bezpečném injekčním anestetiku, jež lze použít v mnoha naléhavých situacích, zejména v porodnictví při císařských řezech.“
Odborníci tvrdí, že tento návrh neměl být vůbec podán.
Liang dále uvedl, že „ketamin zvyšuje krevní tlak, je proto velmi užitečný při ošetřování zranění a při anestezii pacientů v šoku. To, že se tato látka hojně zneužívá na Západě, by nemělo znamenat, že chudí lidé v zemích s málo rozvinutým zdravotnictvím nebudou mít přístup k tomuto životně důležitému léku, který zachraňuje život.“
Ketamin způsobuje disociativní stavy, takže lidé si nejsou vědomi, co se s nimi děje, avšak kašlací a dávivý reflex u nich zůstává zachovaný. V případě císařských řezů mohou ženy zemřít, pokud jim kyselina, která se hromadí v žaludku, vystoupá do jícnu a pak pronikne do plic, jelikož běžná anestetika tento reflex vyřadí.
Mocenské zájmy nad potřebami obyčejných lidí
Laing před mnoha lety působil jako lékař v Zimbabwe, kde ketamin použil při vážné dopravní nehodě. Nebylo nutné čekat na sanitku a zranění mohli být do nemocnice rychle přepraveni osobními auty. Ketamin také mohou podávat zdravotní sestry, ne jen výhradně anesteziologové.
Je pochopitelné, že Číně jako významnému výrobci této látky dělá jeho zneužívání starosti, přičemž její návrh na zpřísnění kontroly podporuje mnoho dalších zemí včetně Ruska. K přijetí bude potřeba dvou třetin hlasů z 53 členských států.
Operace, jež mnoha ženám zachraňují život, by ve velké části rozvojového světa musely být bez ketaminu omezeny a někdy by byly zcela nemožné.
Odborníci tvrdí, že tento návrh neměl být vůbec podán. „Z právního hlediska je nezbytné, aby zařazení jakékoli látky mezi drogy 1. kategorie bylo nejprve odsouhlaseno Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ prohlásil Amir Attaran, profesor práva na Ottawské univerzitě v Kanadě. „Jenže WHO již třikrát jednoznačně zamítla, aby byl ketamin k těmto drogám zařazen.“
Tvrdí, že Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), což je sekretariát Komise OSN pro narkotika, neměl návrh vůbec předložit k projednávání.
„Čína se o to snaží už velmi dlouho,“ poznamenal Willem Scholten, nizozemský nezávislý poradce pro kontrolované léky, jenž před dvěma lety odešel z postu tajemníka expertní komise WHO pro drogové závislosti.
Peking tento návrh poprvé předložil v roce 2005 a poté jej komise posuzovala ještě v letech 2012 a 2014 – a WHO pokaždé doporučila návrh nepřijímat, a to z důvodu potenciálního dopadu na zdraví v rozvojových zemích.
Je zřejmé, že při projednávání rezoluce v komisi nebude vědecké ani zdravotnické stanovisko WHO napadnuto. Argumentace jednotlivých členských států se pak stočí na politickou rétoriku ohledně kriminality a zneužívání drog – a jak víme z historie, když o drogách rozhodují místo vědců politici, nic dobrého pro lidstvo z toho nevzejde.
Zdroj: http://www.theguardian.com/
