Paličkovice tvoří na rostlinách takzvaný námel, který vyvolává halucinace, křeče, gangrénu, mánii a psychózu – a jejímu dávnému předchůdci se podle všeho dařilo v období křídy, kdy se po Zemi proháněli dinosauři.
A tak to poslední, co někteří nešťastní býložravci spatřili před smrtí, byly pravděpodobně kouzelně rozmazané drápy raptora či zuby carnosaura.
Tyranosaurus rex na LSD
Co na to věda: Houba paličkovice se živí semeny obilnin a při tom vytváří chemickou látku zvanou ergotamin, jíž internetová databáze drog Erowid popisuje jako „silný vazokonstriktor a prekurzor LSD“.
Konzumace ergotaminu může vyvolat nemoc známou jako ergotismus či oheň sv. Antonína, jak ve své studii uvádí profesor Bristolské univerzity Paul May. Ten také poznamenává, že objevitel LSD Albert Hoffman tuto látku v roce 1938 původně syntetizoval při pokusech s molekulou kyseliny lysergové izolované z alkaloidů obsažených v námelu.
Tato parazitická houba obsahující toxiny a přírodní halucinogen se v přírodě vyskytuje téměř tak dlouho jako trávy samotné.
Objev výše uvedeného kusu jantaru, publikovaný v časopisu Paleodiversity, poskytuje fosilní důkaz o tom, že prehistorické trávy se na zemi vyskytovaly o desítky milionů let dříve, než se původně předpokládalo. Dokazuje také, že psychedelické houby zřejmě byly ve starém světě zcela běžné a býložravým dinosaurům z nich jistě šla hlava kolem.
Fosilizované výkaly (koprolity) dříve prokázaly, že sauropodi se živili trávou již v období před 71–65 miliony let. A společně s ní dinosauři požírali i tuto nově objevenou houbu Palaeoclaviceps parasiticus.
Od počátků evoluce
„Předpokládalo se, že paličkovice doprovázela zvířata i člověka po statisíce let, ale nyní jsme navíc zjistili, že se na travách vyskytovala od počátku evoluce,“ tvrdí vědec George Poinar z Oregonské státní univerzity ve zprávě uveřejněné na stránkách univerzity. „Jde o významný objev, který nám pomůže pochopit časový rámec vývoje trav, jež jsou v současnosti základem lidské stravy v podobě kukuřice, rýže či pšenice. Ukazálo se také, že tato parazitická houba obsahující toxiny a přírodní halucinogen se v přírodě vyskytuje téměř tak dlouho jako trávy samotné.“
„Osobně nepochybuji o tom, že ji sauropodi požívali,“ dodává, „ale netušíme, jaké na ně měla účinky.“
A co dávkování? Poinar sdělil časopisu Pacific Standard, že není jasné, zda masivní sauropodi mohli konzumovat dostatečné množství námelu k tomu, aby se na ně měl halucinogenní účinky. „Víme, co paličkovice způsobuje dnešním ještěrkám a ptákům – a opravdu na ně má jisté účinky,“ vysvětluje. „Ale zda se to samé týkalo i dinosaurů, to prostě nevíme. Netušíme, kolik námelu by museli zkonzumovat.“
Prehistorické trávy se na zemi vyskytovaly o desítky milionů let dříve, než se původně předpokládalo.
Naproti tomu se lidé mohou snadno stát obětí ergotismu. Podle bloggera Iana Chadwicka je velmi obtížné detekovat námel v žitné mouce, jelikož má stejnou barvu. Tím se zřejmě vysvětluje, proč je žito spojováno s periodickými masivními epidemiemi ohně sv. Antonína, o nichž máme zmínky už z roku 857, a proč tento vztah byl objeven až v polovině 19. století.
Otrava námelem bývá spojována s mnoha událostmi, od hysterie před honem na čarodějnice v Salemu v roce 1692 až po hromadnou otravu ve francouzské vesnici Pont-Saint-Espritto v roce 1951 (ačkoli jsou lidé, kteří mají za to, že šlo o důsledek zbraňových zkoušek CIA).
Otrava námelem vypadá hrůzostrašně, ale dnes postihuje především hospodářská zvířata. Avšak před sto miliony let se kvůli ní jeden vyjukaný sauropod možná vydal na první bad trip v dějinách.
Scény z nového filmu Jurský svět jsou proti této vidině jen slabý odvar.
Zdroj: http://mic.com/
