Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Ve Spojených státech a ve většině zemí Evropy (včetně České republiky) platí v současnosti stejné metody měření intoxikace tetrahydrokanabinolem (THC) a jeho metabolity (skupiny THC-COOH), jaké jsou používány pro měření intoxikace alkoholem.
Přítomnost THC v těle o ničem nevypovídá
„Metody měření způsobilosti řídit motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nelze aplikovat při měření řidičské způsobilosti pod vlivem jiných drog.“
V tomto duchu se nesou závěry nedávno zveřejněné přelomové zprávy zmiňovaného Úřadu pro bezpečnost na silnicích (publikovaná v listopadu 2014) s názvem „Neadekvátnost testování řidičů na přítomnost drog a testovací praxe při smrtelných dopravních nehodách“.
Autoři ve zprávě uvádějí, že „ve Spojených státech existuje jednotná povolená míra pro obsah alkoholu v krvi řidičů (0,8 promile), nicméně v případě ostatních drog nebyly nikdy stanoveny jednotné limity, které by dokázaly určit míru intoxikace a z toho vyvodit ovlivnění řidičských schopností.“
Dále se dočteme, že „zákony týkající se alkoholu za volantem vycházejí z mnoha let vědeckých pozorování, výzkumů a testování, na jejichž základě odpovědné úřady v jednotlivých zemích stanovily limity, jež řidič nesmí dle zákona překročit. Podobné výzkumy, odborná pozorování a testy u žádných jiných drog neproběhly – ani ve Spojených státech, ani jinde ve světě.“
Potřebujeme vědět víc
V závěru zprávy amerického Úřadu pro bezpečnost na silnicích je jednoznačně řečeno, že „současné znalosti působení jiných drog než alkoholu na řidičské schopnosti jsou nedostačující k tomu, abychom s určitostí dokázali definovat souvislost mezi užitím drogy, schopností ovládat motorové vozidlo a pravděpodobností nehody.“
Závěry této zprávy jsou konzistentní s předchozími doporučeními amerického Federálního úřadu veřejné dopravy, který se vyslovoval proti zavedení obdobných metod pro měření řízení pod vlivem THC, jaké existují u alkoholu.
Při slyšení v Kongresu v červenci loňského roku prohlásil pracovník Úřadu pro bezpečnost na silnicích Dr. Jeffrey Michael následující: „Dostupné důkazy a statistiky odporují analogické metodice zavedení limitů na obsah THC v krvi, jež se u nás užívá při měření hladiny alkoholu. Na rozdíl od alkoholu je totiž velmi obtížné určit vztah mezi množstvím THC v krvi nebo plazmě a schopností ovládat motorové vozidlo… Nedoporučujeme proto tento postup, který se snaží určit vliv na řízení pouze z koncentrace THC v krvi anebo z koncentrace metabolitů, na něž se aktivní THC s postupem času v těle mění.“
Alkohol a konopí za volantem u nás
Řidič, který řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Pokud mu policisté naměří hodnotu menší než jedno promile, tak se dopouští přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 50 tisíc korun a zákaz činnosti až na dobu dvou let. Pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile, tak se dopouští trestného činu, a za ten může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
V případě THC byl nejnižší povolený limit stanoven analogicky na méně než 2 nanogramy THC v krvi (viz tabulka), přičemž hodnoty do 10 nanogramů se obvykle řeší jako přestupek, více jako trestný čin.
Zásadní problém ale všude ve světě spočívá v tom, že u řidiče lze naměřit několik nanogramů THC, i když konopí užil naposledy před několika dny – jedná se totiž o zmiňované metabolity THC, jež nemají žádné psychoaktivní účinky, ale v těle zůstávají až po dobu několika dnů či týdnů.
Co se týče samotných způsobů měření, které budou řidiče zajímat asi nejvíce, tak aktivní metabolity by měly z krve zmizet do dvanácti hodin od požití, takže schopnost řídit auto bez ovlivnění by se měla vrátit zhruba osmnáct hodin od posledního jointa.
Provede-li policista test na přítomnost THC ve slinách, musí v případě pozitivního výsledku postupovat dále – test má být pouze orientační, a nemůže být brán jako důkaz. Řidič proto musí podstoupit odběr moči nebo krve v toxikologické laboratoři, který by měl rozlišit aktivní a neaktivní metabolity. Pokud ale někdo krevní odběr a laboratorní test odmítne, bude to bráno jako by pod vlivem THC byl, a dotyčný přijde o řidičský průkaz a bude vystaven trestnímu postihu. Tedy, jak jsme již psali v magazínu Legalizace č. 21, test na krev raději neodmítejte. Lepší je riskovat a doufat v negativní výsledek psychoaktivních látek než odmítnutím akceptovat vinu.
Zdroje:
• Ministerstvo dopravy ČR
• www-nrd.nhtsa.dot.gov/Pubs/812072.pdf
• oversight.house.gov/
• www.nhtsa.gov/
Spolu s legalizací konopí připravuje americký stát Oregon také zákon o prevenci řízení pod vlivem návykových látek, kterých může být celá řada: od alkoholu přes konopí až po některé léky na předpis. Je přitom důležité zaměřit se nikoli na prostou přítomnost dané látky ve slinách, krvi nebo moči řidiče, ale na to, do jaké míry má skutečně vliv na jeho řidičské schopnosti. Předkladatelé návrhu legalizace proto požadují, aby byly stanoveny co možná nejpřesnější vědecké metody k posouzení dopadu jednotlivých substancí a aby tyto byly v zákoně ukotveny.
Faktem je, že konopí má na každého uživatele jiný vliv v závislosti na “síle“ i na zkušenostech a frekvenci užívání. Konopí může krátkodobě ovlivnit naši pozornost a vést k zhoršení soustředění a ztrátě bdělosti. Ze své lékařské praxe vím, že mezi jeho nejvýraznější účinky patří uvolnění, zklidnění, euforie a hlad. Ty se dostavují přibližně pět až deset minut po požití a postupně slábnou a vymizí za přibližně dvě hodiny. THC, hlavní psychoaktivní složka konopí, ale zůstává v organismu až čtyři týdny. Na rozdíl od alkoholu tak koncentrace této látky v krvi nemá přímou souvislost s jejími účinky. Jinými slovy míru ovlivnění uživatele není možné stanovit pouze na základě množství THC v organismu.
Studie posuzující vliv THC na řidičské schopnosti nepřinesly dosud žádné konkrétní výsledky, zvýšená agresivita a riskantní chování pod vlivem alkoholu byly naopak doloženy dostatečně. Důkazy o tom, že by byli řidiči pod vlivem konopí pravděpodobněji účastníky dopravní nehody, neexistují, výzkum prováděný v laboratorních podmínkách ale naznačuje, že schopnost řídit se u osob pod vlivem konopí zhoršuje. Tyto testy byly nicméně prováděny na dobrovolnících, kteří s kanabinoidy neměli výraznější zkušenost, a podobné závěry se tak daly očekávat.
Velmi povzbudivé jsou naopak statistiky z Washingtonu a Colorada – po legalizaci konopí se snížil jak počet osob přistižených při řízení pod vlivem konopí, tak i celkový počet dopravních nehod. Není sice zatím jasné, proč se tak děje, jedná se ale o důkaz toho, že legalizace neznamená automaticky zvýšení počtu nezodpovědných intoxikovaných řidičů.
Legalizací konopí dojde pravděpodobně ke zvýšení frekvence testování, což zároveň poskytne více dat pro výzkum vlivu THC na řidičské schopnosti. Pozitivní test přitom neznamená ohrožení bezpečnosti silničního provozu, protože THC zůstává v organismu bez jakýchkoli účinků týdny po užití.
Je zřejmé, že aby se naplnil záměr policejních kontrol eliminovat intoxikované řidiče, kteří pod vlivem ohrožují sebe i své okolí, bude zapotřebí začít používat spolehlivější a objektivnější metody testování na návykové látky.
Txt: Dr. Carl Hart, Ph.D.
Překlad: Lukáš Hurýsek
Zdroj: http://www.drcarlhart.com/marijuana-tests-dont-indicate-impairment/
Dr. Carl Hart, Ph.D. (*1966 v Miami, Florida, USA) je neuropsychofarmakolog s více než šestnácti lety praxe v oblasti psychologických, sociálních a zdravotních dopadů užívání konopí. Je docentem psychologie a psychiatrie na americké Columbia University.