Spojené státy americké
Výsledky celonárodního průzkumu mládeže ukázaly, že za rok 2014 došlo ve srovnání s rokem 2013 k poklesu počtu mladistvých uživatelů konopí, a to ve všech sledovaných věkových kategoriích. Ukazuje se tak, že postupující legalizace jak léčebného, tak rekreačního konopí nemá nutně za důsledek zvýšení spotřeby mezi dětmi.
V polovině prosince zažalovaly státy Nebraska a Oklahoma u Nejvyššího soudu sousední Colorado za to, že legalizovalo konopí, což podle žalobců škodí boji proti drogám. Odborníci na právo i politiku ovšem o úspěchu tohoto tahu silně pochybují.
Na začátku roku 2015 prosakují do médií první zprávy o nové bance v Coloradu Fourth Corner Credit Union, která jako první v zemi nabídne finanční servis podnikům obchodujícím legálně s konopím. Bortí se tak další bariéra, která doposud bránila tomu, aby se obchod s konopím stal legitimním odvětvím.
Před koncem roku 2014 si konečně mohli oddechnout rekreační uživatelé ve státě Washington, kde se z důvodu počátečních nedostatků zásob prodával gram legálního konopí až za 25 dolarů (zhruba 600 korun). Současná průměrná cena se ustálila na 15 dolarech za gram (360 korun), což stále představuje o takřka polovinu více, než za kolik lze marihuanu sehnat na černém trhu. Přesto zájem o legální konopí v tomto státě vytrvale roste.
Za rok 2014 se v celých Spojených státech prodalo legálního konopí (rekreačního i k léčebným účelům) za více než 2,7 miliardy dolarů (více než 60 miliard korun), což představuje čtyřiasedmdesátiprocentní nárůst oproti roku 2013. Z toho vyplývá, že se jedná o nejrychleji rostoucí odvětví v celé Americe. V případě celonárodní legalizace se příjmy odhadují na zhruba 37 miliard dolarů, čímž by konopí předstihlo celé odvětví bio potravin v současné hodnotě 33 miliard dolarů.
Uruguay
Na konci roku 2014 začaly první registrace do konopných společenských klubů jako součást probíhající implementace legalizačního zákona z počátku roku. Jednotlivé kluby mohou mít 15 až 45 členů a pěstovat až 99 rostlin za předpokladu, že se nenachází v blízkosti škol a léčeben pro drogově závislé. Kromě toho se státním úřadům již nahlásilo „více než 1 200 samostatných pěstitelů, kteří si hodlají konopí legálně produkovat doma“, uvedl šéf Národní rady pro drogy Julio Calzada.
4. února vydala uruguayská vláda dekret regulující produkci, distribuci a přechovávání konopí pro lékařské a výzkumné účely. Toto konopí bude podrobeno přísné kontrole nezávadnosti a standardizaci kvality a až pak bude distribuováno do lékáren, kde si ho budou moci vyzvednout nemocní s oficiálním předpisem od lékaře.
Španělsko
29. ledna byl ve Španělsku schválen první zákon regulující konopné společenské kluby. Konkrétně se tak stalo v Katalánsku, jehož ministerstvo zdravotnictví vydalo sedmnáctibodový seznam podmínek, jež musí kluby splňovat, aby se mohly u místních úřadů legálně registrovat. Přijetí zákona bylo zčásti důsledkem sporů mezi státní správou a existujícími kluby, které v posledních letech vyrůstaly ve Španělsku – a zejména Barceloně – jako houby po dešti.
Jamajka
V druhé polovině ledna schválila jamajská vláda zákon legalizující držení menšího množství konopí a zákon o legalizaci konopí k léčebným účelům, které bude lokálně pěstováno a distribuováno pacientům pod dohledem vládní agentury.
Ukrajina
20. ledna vychází zpráva vysoce postaveného zástupce OSN pro HIV/AIDS v oblasti Ukrajiny, podle níž od ruské anexe Krymu zemřelo již zhruba sto z původních osmi set tamějších účastníků substitučního metadonového programu, jenž byl okamžitě po obsazení území Ruskem loni v březnu zrušen. Tyto programy jsou přitom moderním způsobem, jak účinně pomáhat drogově závislým, a podporuje je stále více zemí civilizovaného světa.
Mexiko
Podle zprávy zveřejněné počátkem roku jsou nejnovější obětí války proti drogám ženy – každý den jich je v zemi zavražděno šest, přičemž toto číslo neustále stoupá. Jedná se většinou o brutální akty násilí, které za roky 2012 až 2013 vedly až k odsouzení pouze v necelých dvou procentech případů, což ukazuje na neschopnost a zkorumpovanost mexické policie a justice.
Indonésie
18. ledna nechal indonéský prezident Joko Widodo popravit šest odsouzených, jejichž zločinem bylo pašování ilegálních drog. Tento čin rozhořčil mezinárodní společenství. Důvodem bylo nejen to, že pět ze šesti popravených byli cizinci, ale také nepřiměřenost zbytečně tvrdého trestu. Jak poukazovalo mnoho politiků a odborníků, kteří se snažili Widodovi popravu rozmluvit, drakonické tresty jako trest smrti situaci kolem drog v jeho zemi rozhodně nezlepší.
