Jak se z vystudovaného architekta stane komik a anarchista?
Nezapomeň, že jsem architekturu studoval v sedmdesátejch letech, a to to nikoho moc nebavilo. Už tehdy jsem dělal něco s divadlem a architektura mě časem opustila. Pro mě je vlastně vrcholem architektury secese.
Co jsi projektoval?
Třeba administrativní budovu do Teplic, která se nikdy nepostavila. Já jsem měl to štěstí, že se tehdy nic z toho mýho nepostavilo. Prostě v devadesátých letech jsem to opustil a dal se na cestu rádia. Nejdříve to bylo rádio Mama a pak Limonádový Joe. Já měl vždycky sklon ke komice a k divadlu, takže komikem jsem se z architekta stal celkem logicky. A anarchistou jsem asi v tom, že mi vadí všechny tyhle systémy, nemám je rád. Nemám rád zákony a nadměrnou kontrolu lidí státem.
Co pro tebe znamená slovo rauš? Byl jsi někdy v rauši?
V rauši jsem často. Ne z drog, nepočítám-li alkohol, já rauš spíš považuju za stav duše. Ajfr, kdy se duše tak pěkně rozjaří a člověku začne bejt tělo malý a začne bejt úplně všude.
Kdy jsi měl první pohlavní styk?
Asi v devatenácti. A bylo to krásný. Pochopil jsem, že to člověk musí praktikovat častěji. Já byl v tý době hrozně hloubavej a četl jsem samý vážný knihy, tak jsem se domníval, že všechno musí mít nějakej světodějnej význam. I tohle, samozřejmě.
Zamilováváš se snadno?
To ne, člověče. Zamilovat se musím pozvolna a důkladně. Já když se zamiluju, tak je to vždycky průser. Když si někoho oblíbím, chci se do něj jakoby vnořit.
Kolik jsi měl v životě lásek?
Těch doopravdy žitejch tak deset.
Jaké ženy se ti líbí?
Ty, do kterejch se zamiluju.
Co sex ve spojení s drogama?
Mám zkušenosti jenom s alkoholem, kterej zprvu odbourává zábrany, ale po požití většího množství se může stát, že se ti v tu chvíli líbí všecky ženský. A pak se ráno člověk diví, vedle koho se probudí.
Co si myslíš o nevěře?
To je docela přirozená lidská věc, hřích z toho udělali podle mýho až křesťani. Ale v dnešní složitý době to může ublížit třeba dětem, a to není dobře.
Nejkurióznější místo, kde jsi dělal cokoliv?
Co se týče sexu, pak je to Písecká brána, taková ta plošinka nahoře. Ale cokoliv? To si fakt nevzpomínám.
A co děláš na Ořechovce?
Z místního kina jsme donedávna vysílali jako Rádio Ořechovka, ale nějak se to tu zkomplikovalo s majiteli, a tak teď budeme vysílat z Malostranský besedy. Tady bude zřejmě bowling, místo toho nádhernýho kina z první republiky. Ale třeba ne, třeba se to zlepší. Já vždycky doufám, že se něco zlepší.
Umí Miloš Zeman couvat?
Já myslim, že vepříci couvat uměj. A svině taky.
Tráva, nebo alkohol?
U mě jasně alkohol. Tráva mi od jistý doby nedělá vůbec dobře, ale na začátku, ještě za komunistů, jsem s ní zažil i veselý věci. Třeba besídku Ježkovy konzervatoře na Baráčnický rychtě.
Jaké drogy jsi zkusil?
Trávu, nikotin, kofein a alkohol.
Jaké ne, ale chtěl bys?
Teď už asi žádný. Po tom jsem toužil v mládí, ale minulo mě to. Nešel jsem po nich nijak důsledně, takže jsem si nakonec vystačil s alkoholem a cigárama. A teď už bych se bál.
Tvá oblíbená droga?
Zde musím citovat Ladislava Klímu: „Vše nejlepší se bez výjimky ožírá.“
Je pro tebe třeba drogou práce?
Když se ponořím do něčeho, co mě baví, pak to dokážu dělat týdny nepřetržitě. Ale když nemám co dělat, jsem rád, že nemám co dělat. Proto i další z mých nejoblíbenějších činností, na níž jsem závislý, je ležení v posteli a spánek.
A jseš ještě na něčem závislej?
Na příjemnejch lidech. Já jsem trošku asociál a mezi nima je příjemnejch lidí spousta. Já mám rád i některý zločince. Třeba kasaře anebo Babinskýho.
Co bys dělal, kdybys zjistil, že tvý děti kouřily trávu, popřípadě braly jiný drogy?
To už jsem zjistil. Ale já trávu považuju za ekvivalent alkoholu, a to mi nevadí. Kdyby jeli v tvrdejch drogách, z toho bych strach měl.
Jsi pro legalizaci marihuany?
Jednoznačně.
Umíš ubalit špeka?
To bych asi dokázal.
Kde jsi byl v životě nejdál? Myslím fyzicky.
V Americe. Přesně ve Washingtonu.
A nejdál, teď nemyslím fyzicky?
To jsem měl asi vždycky spojený se sexem.
Nejlepší film, jakej jsi kdy viděl?
Zamlada jsem miloval Help! A německej film Baron Trotta. To byl film plnej vídeňský secese. Nádhera! A teď mám třeba hrozně rád Tarantina.
Co tě sere?
Blbí lidi. A těch je hodně. Takže mě sere politika. A ta vexlácká nebo taxikářská úroveň myšlení bez jakýhokoliv přesahu.
Máš se rád?
Mám. Protože jsem občas hodně dobrej. Někdy se sebou zažívám fakt pěkný okamžiky. Ale zas na sobě úplně nelpím.
Máš rád někoho víc než sebe?
Jo. Rodinu. Lidi, pro který bych udělal víc, než si dokážu představit.
V co věříš?
V sebe. Protože svět jsi vlastně ty sám.
Co tě baví?
Bejt s lidma v hospodě, bejt na pódiu a bavit publikum, baví mě psaní. A houbaření.
Co by sis přál?
Aby bylo míň blbejch lidí. Míň těch, kteří tvoří stádo a dají se snadno ovládat, míň těch, kteří je ovládají, a víc těch samostatnejch.
Co jsi v životě provedl nejhoršího? Za co se stydíš?
To bylo vždycky něco se ženskejma. Když tě má někdo hodně rád a ty se na něj vysereš.
Co tě naposledy rozesmálo?
Humoristický román Poslední aristokratka.
Tvůj nejlepší mejdan?
V osmdesátejch letech výlety a mejdany s divadlem Sklep.
Kdybys měl stroj času, kam by ses chtěl podívat?
Jednoznačně do tý keltský, respektive kmenový doby.
Dokážeš zabít zvíře?
Kdybych to měl mít jako potravu, tak s tím problém nemám.
Bojíš se smrti?
Naprosto ne.
Existuje život po životě?
Myslím si, že pak už není nic. Jenom taková hodně černá, příjemná tma.
Co děláš pro svoje duševní zdraví?
Nestuduju Freuda ani Junga.
Kde bys chtěl žít, kdyby to nebylo v Čechách, a proč?
Já bych jinde žít nechtěl. Anebo když jo, pak v nějakým kmenu, třeba mezi Austrálcema.
Co se nejhůř dělá na stojáka?
Asi to ležení v posteli, který mám tak rád.
Tvůj vzkaz čtenářům Legalizace.
Užívejte si trávu, když vám dělá dobře. A hulte, když vás to baví.
