Svamidži, co znamená jóga?
Patandžan Maheriši říká, že jóga prázdná mysl, méně myšlení. Krišna říká, že cokoliv, co děláme s pozorností, je dobré pro nás i pro ostatní. Cvičení jógy přináší tělesnou a mentální zdatnost, zdraví, mír a spiritualitu. V dřívějších dobách musel student před tím, než přistoupil k cvičení samotných asánán[1], absolvovat dlouhý výcvik, jak následovat pravidla a regulace, učení o správném jednání a učení o duchovních hodnotách. Jenže to dnes nikoho nezajímá, lidé chtějí všechno hned, proto se tyto části většinou přeskakují a vyučují se rovnou ásány, pranájáma[2] a meditace. Celý výcvik krok po kroku lze absolvovat pouze ve velmi dobrých ašrámech, kterých je bohužel málo.
Dá se cvičení jógy propojit s užíváním konopí?
Za starých časů se konopí, ať již ve formě nápoje nebo kouření, používalo k prohloubení meditace. V učených knihách se píše, že přináší velmi dobrou koncentraci, lidská mysl se díky tomu snáze pohrouží do nevědomí. Ale pouze pokud se užívá ve velmi malém množství.
Dnes se však konopí bohužel používá velice nízkým a laciným způsobem. Někteří sadhůové[3] říkají, že usnadňuje meditaci, protože v ní pak mohou zůstat déle a snadno. Ale to už je jen propaganda, ty časy skončily a nastoupily jen zlozvyky. Užívají ho totiž v nadměrném množství a příliš často. Oni říkají – přibližuje nás to k Bohu. Ale to není pravda, spíše je to poblázní. Jakmile se z toho stane zvyk a začne se užívat často a třeba s kýmkoliv, kdo přijde, pak je něco velmi špatně. To je totéž, jako s jídlem. Jsou tři způsoby, jak s ním zacházet. Prvním je jezení z hladu, to je nejlepší způsob, protože je to potřeba. Do tohoto spadá i držení dobrovolného půstu. Druhým je jezení bez hladu, žaludek je plný, ale mysl říká pokračuj, to je velmi špatně. A nejhorší třetí způsob je, když jíst chceme, máme hlad, ale jíst není co a nemáme prostředky na to si jídlo obstarat. Je velký rozdíl mezi prvním a posledním způsobem. Člověk má peníze, může jíst, ale drží půst a cítí se dobře. Přibližuje se ke své duši, k s sobě samému a ozdravuje se. Hladový pláče a je nešťastný. Aby užívání konopí přinášelo lidem užitek, je třeba k němu přistupovat stejně, jako v prvním případě k jídlu, je nutné se hodně postit a jíst pouze z hladu. Jedině tato „nasha“[4] je dobrá.
Vy sám jste vyzkoušel konopí?
Ano, v dobách, kdy jsem býval zápasníkem, pili jsme bhang, konopný nápoj. Zápasníkům dává speciální sílu, mohou potom více a tvrději cvičit. Víc a víc, mysl jim neříká přestaň. Jsou pak i hladovější a hodně jedí, protože konopí zlepšuje trávení. Ale pokud to přehánějí, tak je to může pobláznit, což se už stalo mnoha lidem. V dnešní době jde skutečně většinou o pouhý zlozvyk. Když se užívá v malém množství, funguje jako medicína a přináší prospěch. Jakmile si člověk zvykne, je z toho droga, která přináší fyzické a mentální problémy. Všechno je užitečné, ale je třeba hlídat způsob dávkování, jinak přijdou špatné výsledky, stejně jako u přejídání. Pomáhá, ale jen pokud člověk respektuje hranice.
Zdá se, že upadnout do rutiny a zvyku může být celkem snadné. Jak se toho vyvarovat?
Pro lepší koncentraci při meditaci se může se brát jen trošku pro postrčení. A nezvyšovat dávky, naopak, pomalu snižovat a snižovat. Konopí je pouze pomůcka, která má vést k tomu, že si jednoho dne vůbec nedáme a zůstaneme ve stejném rozpoložení pouze naší vlastní silou a energií. Pokud lidé dávky nesnižují, ale naopak zvyšují, přestane to jednoho dne fungovat. Nebude to při meditaci pomáhat a naopak to začne škodit fyzickému tělu. Vždyť se stačí rozhlédnout kolem, jak mnoho sadhů chrchlá, co to je? Celé dny jen kouří čílumy. Kouření je strašně nezdravé, i cigaret. Později přináší velké problémy a ty určitě přijdou. Je to hrozný zlozvyk, dostávají do sebe jen jedy a utrácejí za to peníze. A jednoho dne už bude pozdě se léčit.
Odkud pochází jóga?
Říká se, že z Indie. Ale jde o velmi staré učení, jehož podobnosti můžeme sledovat u mnoha různých náboženství na celém světě. Křesťané se modlí vkleče na kolenou, to je vadžra asana, je výborná pro trávení. Modlitby muslimů připomínají jogínský pozdrav slunci. Bohužel, i na jejich mladé generaci se podepisuje celosvětový trend lenosti a mnozí z nich už to nedělají.
 |
Proč jsou lidé líní?
Protože neumí být v klidu a jejich mysl skáče tam a sem, to je unavující. Jak se potom mohou na cokoliv koncentrovat a dělat to pořádně? Každá maličkost je vyvede z míry a jsou vystresovaní. Proto existují koncentrační techniky a meditace.
Jak se vyrovnat se stresem?
Na co je stres? Většina, 80 procent problémů vzniká z duševního napětí. Nesmíme ho v sobě držet, jinak může přinášet nehody. Kdo je v depresích? Ten, kdo se obrací k minulosti, udělal jsem tohle, tohle se stalo, tohle bylo. Moc přemýšlí. Minulost byla a už se nevrátí. Nejlepší je žít v přítomnosti, která jediná je v našich rukou. Není dobré ani příliš ulpívat na budoucnosti, kterou nemůžeme uchopit, ale vytváříme si ji přítomností. Přítomnost je jediné, co máme a pokud se obracíme k minulosti nebo budoucnosti, ztrácíme ji. Co je to potom za život? Lidé se o svoji mysl moc nestarají a mnoho z nich si vlastním myšlením způsobuje nemoci. Mysl potřebuje očistu, meditaci, mantry.
Po probuzení je dobré pomodlit se, aby nám Bůh dal sílu a tu abychom mohli užívat k dobrým věcem. Když uléháme, opět se pomodlíme. Bože, možná jsem udělal něco špatně, ty víš všechno nejlíp, odpusť mi prosím, příště to nebudu opakovat.
Často mluvíte o seberealizaci, to to znamená?
To znamená zjistit, kdo jsem, jinak fungujeme jako stroje. Možná jsme tělo a mysl, možná smysly, možná vnitřní orgány… Zjišťovat, kdo doopravdy jsme, je jako loupání cibule. Odkryje se jedna slupka, druhá, třetí, a když je všechny oloupeme – kam zmizela cibule? Zjistíme, že jsme jen duše. Duše je součást nadpřirozené síly, které říkáme Bůh. Naše duše je jako kapka vody, Bůh, neviditelná nadpřirozená síla, která vše oživuje, je jako oceán. Po smrti se vrátíme zpět do oceánu. Tělo zemře, ale duše je nesmrtelná.
Jak by měl vypadat zdravý denní režim
Důležité je vstávat brzy. Mezi čtvrtou a šestou hodinou. Po šesté vstávají lenoši. Mohou být zdraví, ale příroda sama nás uzdravuje, pokud vstáváme brzy, nabije nás, jsme klidnější, silnější. Poté je dobré se pomodlit, zacvičit jógu a zameditovat si. Když bude začátek dobrý, budeme se dobře cítit celý den. Potom se nasnídáme, a když ne, tak můžeme vypít alespoň džus nebo vodu s medem a citronem a jdeme do práce. Kolem jedenácté je čas na oběd a večeře by měla být lehčí a menší, dvě hodiny před spaním. Světlo zhasnout v devět nebo deset hodin a jít spát. Je dobré jíst vegetariánsky. Bohužel je dnes v jídle spousta chemie.
Chcete čtenářům něco sdělit?
Máme mysl a tělo, tělo a mysl. Pokud je budeme užívat dobře, budeme mít víc klidu, míru a dobrou karmu. Chraňte si své zdraví, to je nejdůležitější.
Svámí Šamananda se narodil před 64 lety v Ažmeru. V mládí se věnoval sportovně zápasení a roku 1966 se stal vítězem radžastánského poháru v posilování. Kolem sebe však viděl, že staří zápasníci mívají velké zdravotní problémy, přestal se mu věnovat a začal se zajímat o jógu. Studoval ji na různých místech v Indii. Po mnoha letech studia se rozhodl získat status učitele a v roce 1975 získal certifikát na Bihárské škole jógy, první univerzitě jógy na světě, kterou založil svámí Satyananda Saraswati. Roku 1989 dostal na kumbamele v Allahabadu právo nosit oranžové roucho a stal se karm-sanjasinem. Jeho rekordem je 72 hodin strávených v samadhi[5]. Od roku 1992 až doposud učí jógu v jógovém centru na břehu posvátného jezera v městečku Puškar.
[1] Jógových pozic
[2] Dechová cvičení
[3] Termín označující asketu či žebravého poutníka, který se vzdal světského života, aby dosáhl nejvyššího duchovního cíle.
[4] Indický termín pro opojení
[5] Nejvyšší stupeň jogy, dočasná zkušenost označovaná jako dosažení absolutní skutečnosti, nejvyšší stav mysli.
Indická jóga není jen systém zvláštních a účinných tělesných cvičení. Ve skutečnosti se jedná o systém ezoterní filozofie. Cíl jógy souhlasí s cíli všech ezoterních systémů, nejen indických. Je jím oproštění se z pout konvenčního vědomí a získání jakéhosi nadvědomí, které není jen vyšším poznáním, ale také životním postojem a sjednocení jedince s nejvyšší bytostí. Existuje osm odvětví jógy, závislých na stavu vědomí, které ke sjednocení vedou: Jama – vývoj ke správnému jednání – pravdivost, nenásilnost, nesobeckost, mravnost a bezmajetnost. Nijama – vývoj duchovních hodnot – čistota, soucit, askeze, studium véd, oddanost nejvyššímu pánu. Ásana – vývoj držení těla. Pránájáma – vývoj vdechu, výdechu a zadržení dechu. Pratjáhára – vývoj nelpění na objektech smyslů. Dháraná – vývoj zaměření smyslů. Dhjána – vývoj meditace; a Samádhi – vývoj transu. Józe se jedinec neučí sám, potřebuje vedení mistra – guru.
Použitá literatura:
Nakonečný M., Lexikon magie. Argo, Praha, 2009.
Eliade M., Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999
