V podhůří Himálaje ve výšce 3 tisíc metrů se vesnické komunity živí nezákonným pěstováním konopí. Nevedou sem žádné silnice a vzdálenosti se zde měří hodinami chůze.
Na tisících hektarů veřejné i soukromé půdy pěstují vesničané konopí, které pak přeměňují na vysoce kvalitní pryskyřici zvanou čaras.
Výnosná plodina – jak pro koho
„Na globálním trhu se čaras prodává za cenu prvotřídního hašiše,“ říká italský fotograf Andrea de Franciscis, jenž už třetím rokem dokumentuje život těchto komunit. „Nicméně výroba pryskyřice je náročná a nákladná a farmáři mají velmi malý výdělek, takže bojují o holé přežití. A zákony jsou vždy proti nim.“
De Franciscis si pro fotografování vesničanů zvolil antropologický přístup – hodlá vytvořit úplný obraz o jejich životě, kultuře a tradicích. „Život v horách je drsný,“ poznamenává. „Ženy pracují stejně tvrdě jako muži. Myslím, že je zde spíše matriarchální společnost.“
V hinduistických posvátných textech se dočteme, že v indické společnosti konopí zapustilo kořeny už před čtyřmi tisíci let.
Jakmile však byla v roce 1985 tato droga v Indii postavena mimo zákon, začal na národní i celosvětové úrovni narůstat tlak na omezení pěstování konopí v himálajských údolích. Podle de Franciscise to ale pouze „vedlo ke zvýšení ceny čarasu na globálním trhu a zhoršení situace vesničanů, jejichž živobytí na konopí závisí.“
Zdroj a fotografie z místa: http://time.com/3736616/
