Mně, jako autoru, který nechce lhát ani slibovat nesplnitelné nebo tazatele uvádět do nebezpečí ohrožení jeho svobody a čistého trestního rejstříku, bohužel zhusta nezbývá než odpovídat, že to správně dělat nelze. Nejsme děti a víme, že člověk nemůže vždy činit to, co chce. Na druhou stranu, neexistuje rozumné vysvětlení, proč nemůžeme realizovat vlastní svobodu v mezích mantinelů, které jsou vštěpovány dětem už na základních školách: „Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého.“ A proč stát považuje za nutné chránit nás nejen před negativními důsledky takovéto realizace naší vlastní svobody, kterou nelze legitimně omezit, ale i před těmi pozitivními.
Otázka první: „Jak se stát legálním pěstitelem konopí?“
Záleží totiž na tom, jakého konopí a jako moc legálním pěstitelem se chcete stát. Pěstování konopí obsahujícího do 0,3 % tetrahydrokanabinolu a jeho skladování a zpracovávání pro účely „průmyslové, technické nebo zahradnické“ není příliš regulováno. Pouze je nezbytné nahlásit jeho pěstování místně příslušnému celnímu úřadu, pokud jej pěstujete na ploše větší než 100 m². Naproti tomu pěstování výkonnějších modelů konopí je zásadně zakázáno. Je samozřejmě rozdíl, zda pěstujete takovéto konopí v množství malém nebo větším, pro vlastní potřebu, atd. Podle toho se bude ve vašem případě jednat pouze o přestupek nebo o trestný čin (viz jeden z předcházejících článků našeho seriálu).
Odteď to začne být opravdu složité.
Samozřejmě, pěstovat konopí mohou i osoby, která mají povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky „k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům“, a pokud jste na seznamu organizací, u kterých takovéto povolení není vyžadováno, viz vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 243/2009 Sb., můžete s ním nakládat i bez tohoto povolení (patří sem toxikologická pracoviště, laboratoře zdravotních ústavů, některá specializovaná pracoviště veřejných vysokých škol a Akademie věd). Ani získání zmíněného povolení není žádná legrace. Žadatel potřebuje mimo čistého trestního rejstříku rovněž takzvanou odpovědnou osobu s odborným vysokoškolským vzděláním (farmacie, chemie, veterinární či humánní lékařství), předem získané povolení k zacházení s léčivy podle zákona o léčivech nebo osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti podle zákona o Komoře veterinárních lékařů… a tak podobně. I pokud odhlédneme od množství podmínek a propletence kroků, které je třeba pro získání povolení učinit, neexistuje na jeho vydání právní nárok.
Ministerstvo tak má při jeho vydání možnost posoudit, zda jsou vámi stanovené cíle v souladu s jeho představami o nakládání s danou látkou, a pro běžného pěstitele konopí je tak zcela vyloučeno, aby je v jím požadovaném rozsahu získal. Rád bych věřil, že i v našem právním systému je možné v souladu s touto právní úpravou alespoň založit v nějaké formě „Cannabis social club“ a úspěšně projít celou strastiplnou cestou pro získání tohoto povolení, ale ruku na srdce, mám vážné pochybnosti.
Kdo si udržuje přehled o platné legislativně, ten ví, že je tu ještě jeden způsob, jak pěstovat konopí vhodné pro „obvyklý“ způsob konzumace. Cestu pro něj otevřel zákon č. 50/2013 Sb., který je asi pro většinu lidí známější jako takzvaná „konopná novela“. Podle něj, respektive podle jím novelizovaného § 24a a § 24 b zákona o návykových látkách může Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) udělit podnikající fyzické či právnické osobě licenci pro pěstování konopí pro léčebné využití, a to maximálně na 5 let. Tuto licenci lze udělit i opakovaně. Věc má pochopitelně celou řadu háčků. Tím zásadním samozřejmě je, že z různých důvodů nemá stát zájem na pluralitě producentů léčebného konopí. Licence tak bude velmi pravděpodobně udělena pouze jediné společnosti, která bude mít smlouvu na výkup veškeré produkce konopí, a po získání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky bude moci legálně konopí pěstovat. Veškerá produkce bude následně prodána státu, respektive SÚKL. Podmínky pro udělení a možné odebírání licence jsou velmi přísné, jak co do způsobu pěstování, kvality vypěstovaného konopí, tak i nakládání s ním. Na pokuřování jointů v průběhu péče o kytičky můžete rovnou zapomenout. Pěstování léčebného konopí je „serious business“ a ani tímto způsobem tak pěstitel nezískává povolení užít jím vypěstované konopí pro vlastní potřebu.
Možná se ještě ptáte, kdy bude takové výběrové řízení probíhat? Již probíhá. Tedy, svým způsobem dokonce proběhlo. SÚKL o něm předběžně informoval jako o veřejné zakázce již v březnu minulého roku, posléze bylo výběrové řízení vyhlášeno s termínem pro podávání nabídek do 11. 7. 2014 a po proběhnutí dvou kol byl v tomto výběrovém řízení vybrán dne 18. 12. 2014 jako budoucí dodavatel léčebného konopí… inu, kdo jiný než společnost Elkoplast Slušovice s. r. o., která je zároveň jediným držitelem licence pro dovoz léčebného konopí ze zahraničí. Čtenáři s ekonomickým vzděláním jistě vyvstane na mysl termín „monopol“, čemuž nelze než přisvědčit. Aby byla celá situace o něco zajímavější, jeden z neúspěšných soutěžitelů o licenci napadl výsledek výběrového řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který může výsledek řízení, případně i řízení celé, zrušit. Držme mu palce.
Otázka druhá: „Co to je oprávněné držení omamných látek?“
Odpověď na tuto otázku je naopak poměrně jednoduchá. Je to takové držení, které je v souladu s právem. Nejedná se tedy ani o přestupek, tím méně pak o trestný čin. Pokud přemýšlíte, zda držíte, tj. máte ve své moci (u sebe, či např. někde uložené), kontrolujete či ovládáte omamné látky oprávněně či nikoli, postačí jednoduchý myšlenkový test. Držení omamných a návykových látek (viz jeden z předcházejících článků našeho seriálu) je a priori zakázané. Máte zvláštní povolení pro držení omamných látek, respektive jednáte jako zástupce takovéto oprávněné osoby? Bylo vám držení omamných látek předepsáno veřejnou mocí či osobou takovouto moc vykonávající či zastupující? Pokud nikoli, vaše držení oprávněné velmi pravděpodobně není.
Předveďme si to na názorném příkladu. Předepíše-li vám lékař léčebné konopí, vy si jej v lékárně zakoupíte a nosíte jej u sebe, jedná se oprávněné držení. Stejně tak budete držet omamnou látku oprávněně například tehdy, když jako zaměstnanec toxikologického ústavu budete omamnou látku na pokyn svého nadřízeného pracovníka přenášet z bodu A do bodu B, či ji použijete předepsaným způsobem v rámci uloženého pracovního úkolu. Zakoupíte-li si ale od dealera 100 mg kokainu, nebude jeho držení oprávněným zcela jistě. Obdobně v případě ostatních regulovaných látek.
Otázka třetí: „Co to znamená neoprávněné nakládání s omamnými látkami?“
Díky odpovědi na předcházející otázku bude relativně jednoduchá odpověď i na otázku tuto. „Nakládání“ je termín trestního práva, resp. trestního zákoníku, kterým se pro účely trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 rozumí „výroba, dovoz, vývoz, provezení, nabídka, zprostředkování, prodej, opatřování či přechovávání omamné nebo psychotropní látky pro jinou osobu“. Neoprávněné je pak takové nakládání, ke kterému není daná osoba oprávněna (viz tedy odpověď na otázku výše).
Možná si říkáte, že ve výčtu výše chybí přechovávání omamných a návykových látek pro vlastní potřebu. To je zcela záměrné, neboť takovýto trestný čin je konstituován a popsán § 243 trestního zákoníku.
Druhým nabízejícím se postřehem je nekonzistence mnou užívané terminologie. U předcházející odpovědi píši o „omamných a návykových látkách“, zde o „omamných a psychotropních látkách“, jednou píši o „držení“, podruhé o „nakládání“. Je to zejména proto, že každá z uvedených otázek směřuje do jiného odvětví práva a jiného právního předpisu. A každý z nich, bohužel, používá mírně odlišnou terminologii. Nelze se tak nikdy spolehnout na to, že stejná slova či slovní spojení mají stejný význam a je vždy třeba přinejmenším otevřít příslušný právní předpis a nahlédnout, zda v něm nejsou některé slova užita jako takzvané legislativní zkratky.
Tedy zda konkrétním slovům či jejich spojením nepřisuzuje právní předpis konkrétně specifikovaný význam. Při hledání legislativních zkratek se zaměřte zejména na první paragrafy právního předpisu (relativně často je to § 2). Bývá dobrým zvykem soustředit vysvětlení terminologie právně do nich. A protože právo je založeno nejen na pravidlech, ale i výjimkách z nich, například právě trestní zákoník obsahuje „výkladová ustanovení“ až mezi § 110 a § 139 a na rozdíl od většiny ostatních právních předpisů zde nejsou tyto legislativní zkratky vysvětleny v jednom rozsáhlém paragrafu, ale mají pro sebe celou hlavu VIII obecné části tohoto zákona.
Otázka čtvrtá: „Mohu si nechat předepsat léčebné konopí?“
Ale prosím, beze všeho, ozvalo se ze sluchátka… Ne, vážně. Alespoň teoreticky to možné je. Podle SÚKL je elektronický registr, bez kterého není podle zákona o léčivech předepisování léčebného konopí možné, plně funkční. Podle databáze na stránkách SÚKL je do něj připojeno v současnosti 1557 lékáren. A přinejmenším uherskohradišťská lékárna, jejíž majitelkou je MUDr. Eva Dokoupilová, a pražská lékárna Pharmacentrum Budějovická údajně mají (či měly) léčebné konopí na skladě a k dispozici zákazníkům.
Dovolím si ale být skeptický a konstatovat, že dokud nebude vyřešen systém tuzemské produkce konopí, a to na nemonopolním principu, zásobování lékáren bude problematické a nepříliš spolehlivé.
A na jaké neduhy lze léčebné konopí předepsat? I na tuto otázku odpovídá právní předpis. Konkrétně příloha č. 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 221/2013 Sb. Prozatím obsahuje tyto čtyři skupiny zdravotních problémů, slovy medicínskými „indikací“, na které lze konopí předepsat: chronická neutišitelná bolest (konopí může v takovém případě předepsat lékař se specializací klinická onkologie, radiační onkologie, neurologie, paliativní medicína, léčba bolesti, revmatologie, ortopedie, infekční lékařství a vnitřní lékařství – pouze pro hospitalizované pacienty), spasticita a sní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy (předepsat může specialista v oboru neurologie), nauzea, zvracení nebo stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV (klinická onkologie radiační onkologie infekční lékařství) a Gilles de la Tourette syndrom, tj. známý Touretteův syndrom (psychiatrie).
Pro tyto indikace pak mohou být v současné době předepsány čtyři „druhy konopí“ (ne, autor opravdu není idiot a ví, že se o žádný „druh konopí“ nejedná, pouze cituje vyhlášku): Cannabis sativa L. s obsahem THC 12 % a CBD méně než 1 %, Cannabis sativa L. s obsahem THC 19 % a CBD do 1 %, Cannabis sativa L. s obsahem THC 6 % a CBD 7,5 % a Cannabis indica Lam. s obsahem THC 14 % a CBD do 1 %. Je však potřeba si uvědomit, že odchylka množství THC a CBD může v těchto případech činit až 20 % (více však nikoli, takové konopí by již neprošlo testem kvality a nemohlo by být pacientům předepsáno).
Dalším aspektem věci pak je, že i pokud máte zdravotní problémy, s jejichž léčbou vám může užívání konopí pomoci, potřebujete lékaře, který bude ochoten vám toto konopí předepsat. Máte-li takovéhoto lékaře, napište nám o tom do redakce. Pomůžete tím i ostatním.
