Odpověď zní: terpeny. Jedná se o početnou skupinu organických uhlovodíků vyskytujících se v nejrůznějších rostlinách. Pokud jsou tyto látky denaturovány oxidací (sušením a úpravou květů), nazývají se terpenoidy – z chemického hlediska se jedná o podskupinu terpenů obsahující navíc funkční skupinu (aldehydickou, ketonickou, alkoholovou a karboxylovou). Dnešní „nevědecká“ literatura však terpeny a terpenoidy bere jako synonyma.
Terpeny konopné
Tvoří základní součást pryskyřic či esenciálních olejů a přispívají k vůni, chuti a barvě rostlin. A některé z nich mají dokonce léčivé účinky. V konopí jsou terpeny hlavní skupinou aromatických sloučenin. Výzkumy prokázaly, že se dokonce vzájemně synergicky ovlivňují s kanabinoidy.
Dlouhá léta se mělo za to, že zvláštní vůni konopí vydávají lepivé trichomy obsahující THC, ve skutečnosti ji ale mají na svědomí právě terpeny – konkrétně nestabilní monoterpeny a seskviterpeny. Policejní psi tak ve skutečnosti hledají konopí podle vůně jednoho určitého seskviterpenu: oxidu karyofylenu.
Pokud pravý „znalec konopí“ pochopí důležitost terpenů, může si pak nové odrůdy zcela kvalifikovaně vybírat už na základě jejich vůně a chuti, tedy ne až podle toho, jak se z nich dá „zkouřit“.
Terpeny voňavé
Když většina lidí slyší termín „aromatická rostlina“, není obvykle konopí to první, co jim přijde na mysl. Bazalka, máta, rozmarýn či šalvěj se běžně používají v kuchyni kvůli svému aroma a chuti (čili terpenovému profilu).
Konopí se od nich vlastně ničím neliší, nicméně je geneticky natolik variované, že rozpětí možných terpenových profilů je u něj prakticky neměřitelné. Terpeny představují základní stavební prvky složitých rostlinných hormonů a molekul, pigmentů, sterolů, dokonce i samotných kanabinoidů.
Jednou z jejich hlavních rolí je ochrana rostliny před bakteriemi a plísněmi, hmyzem a jinými negativními vlivy okolního prostředí. Zodpovídají také za příjemnou – či pro někoho ne zcela příjemnou – vůni a chuť konopí. V rostlině bylo zatím objeveno více než 200 terpenů, ale farmakologické účinky byly doposud prozkoumány jen u malé části z nich.
Ve studii nazvané „Esenciální oleje kmenů Cannabis sativa L.“ a provedené v roce 1997 švýcarskou Federální výzkumnou stanicí pro agroekologii a zemědělství se popisuje šestnáct sloučenin terpenoidů v esenciálních olejích různých odrůd konopí, z nichž nejčetnější je myrcen. Vyšší koncentrace byly zjištěny také u alfa-pinenu, limonenu, trans-karyofylenu a oxid karyofylenu.
Terpeny užitečné a léčivé
Jak jsme již naznačili, kromě kanabinoidů, na něž se nyní upírá pozornost vědců a lékařů, mají v konopí farmakologickou hodnotu také mnohé terpeny. Například alfa-pinen je organická sloučenina vyskytující se také v olejích například rozmarýnu, šalvěje a v mnoha druzích borovic, která zlepšuje soustředění, dodává energii a působí jako expektorans, bronchodilatans a místní antiseptikum. V tradiční medicíně se po tisíce let využíval i ke zlepšování paměti.
Další v konopí přítomné terpeny, například limonen, mají relaxační účinky a nacházejí se ve všem, co voní jako citrusy – v pomerančích, citrónech, rozmarýnu či jalovci. Limonen také působí jako antidepresivum a má antibakteriální a antikarcinogenní účinky.
Má se též za to, že hbitě proniká do buněčných stěn a umožňuje rychlejší a účinnější vstřebávání ostatních terpenů. Silné antikarcinogenní a fungicidní účinky limonenu podle všeho chrání kuřáky konopí před plísní aspergillus a karcinogeny obsaženými v kouři.
Konopí také obsahuje významné množství beta-karyofylenu. Podle organizace Berkeley Patients Care tento terpen zodpovídá za aktivaci receptoru CB2 a působí jako nepsychoaktivní protizánětlivá látka. A protože se váže se na kanabinoidní receptor, bývá dokonce považován za kanabinoid.
Tento terpen najdeme i v mnoha bylinách a druzích koření – přispívá například ke kořenitosti černého pepře. Je také na seznamu schválených přísad do jídel, čímž se de facto stal prvním kanabinoidem používaným v potravinářství.
Dalším hojně zastoupeným terpenem v konopí je myrcen. Jedná se o stavební prvek mentolu, citronely a geraniolu. Tento terpen působí jako svalový relaxant, antidepresivum a má protizánětlivé a analgetické účinky.
Myrcen též ovlivňuje prostupnost buněčných stěn, čímž zlepšuje absorpci kanabinoidů mozkovými buňkami. Díky zemité vůni s tóny hřebíčku a ovoce se často využívá jako přísada do parfémů a také je přítomen v esenciálních olejích vavřínu, myrcie (podle níž se nazývá) a manga.
Terpeny synergicky působící
Studie již z roku 1974 nazvaná „Účinky konopí na laboratorní zvířata a na člověka“ naznačila, že účinky THC mohou být zesíleny jinými látkami, jež se v konopí také nacházejí.
V rámci dvojité slepé studie bylo zjištěno, že konopí obsahující kanabinoidy CBD a CBN ve stejné nebo vyšší koncentraci než THC mělo účinky dvakrát až čtyřikrát vyšší, než se očekávalo dle jejich obsahu THC. Oproti tomu účinky kouření dvojité dávky odrůdy obsahující pouze THC se nelišily od účinků vyvolaných placebem.
Tento závěr podepřela studie „Léčebné konopí: je THC nezbytný k vyvolání prospěšných účinků?“, jejíž závěry byly zveřejněné v roce 2003 v odborném žurnálu Journal of Pharmacy and Pharmacology.
Vědci v ní srovnávali účinky standardizovaného výtažku z celé rostliny s účinky čistého THC (kdy koncentrace THC byly v obou případech stejné) a výtažku bez THC. Všechny tři výtažky testovali na myši s roztroušenou sklerózou (MS) a na krysím mozku s epilepsií. Ukázalo se, že standardizovaný výtažek z celé rostliny, tedy extrakt obsahující nejen kanabinoidy, ale i terpeny, oproti čistému THC inhiboval u myši křečovitost a urychlil uvolnění svalů.
Tento výtažek navíc ve všech případech překonal účinky čistého THC, přičemž důvodem byla zjevně právě přítomnost složek modifikujících účinky THC. Z čehož vyplývá, že samotné THC nemá tak výrazné léčebné účinky jako v synergii s dalšími obsahovými látkami v konopí.
Renomovaný americký lékař a přední specialista na farmakologické vlastnosti látek obsažených v konopí Ethan B. Russo pak tuto teorii podpořil vědeckými důkazy ve své studii z roku 2011 pod názvem „Zkrocení THC“, v níž prokázal, že nekanabinoidní složky, mezi nimi i terpenoidy, inhibují omamné účinky THC, čímž zvyšují jeho terapeutický index.
Tato „synergie fytokanabinoidů a terpenoidů“, jak ji Dr. Russo nazval, zvyšuje potenciál výtažků z konopí určených k léčbě bolesti, zánětů, plísňových a bakteriálních infekcí, deprese, úzkosti, závislosti, epilepsie a zřejmě dokonce i rakoviny.
Pozor na státní patenty a omezující zákony
Kdyby farmaceutické společnosti přestaly myslet pouze na to, jak zvýšit své zisky, mohly by si jednoho krásného dne uvědomit potenciál tohoto „zanedbávaného farmakologického pokladu“, jak konopí trefně pojmenoval nestor konopné vědy a objevitel THC Raphael Mechoulam.
A vzhledem k tomu, že naprostou většinu látek obsažených v konopí je teprve potřeba řádně prostudovat a pochopit jejich účinky, bylo by naivní myslet si, že veškerý léčebný prospěch konopí má na svědomí jeden, dva nebo tři kanabinoidy.
Proto je zarážející, že si například americká vláda nechala patentovat určité kanabinoidy v konopí a prosazuje alternativy k léčebnému konopí ve formě tablet, jež by obsahovaly pouze THC (jmenovitě dronabinol prodávaný pod obchodním názvem Marinol).
Tento trend musíme zastavit, jinak se zcela omezí léčebný potenciál této rostliny. Kanabinoidy, terpeny a další důležité látky plní v konopí nejrůznější a vzájemně se prolínající funkce, a tak není možné, aby jediná synteticky izolovaná složka mohla mít stejné léčebné účinky jako přípravky z konopí se vším, co k němu patří.
Rostlina, jejíž léčivé působení nelze dobře syntetizovat na jednotlivé látky, a proto ji nelze dost patentovat, by farmaceutickým společnostem nebyla schopná generovat zisk. Patří jim však patenty na určité kanabinoidy a na postupy léčby pomocí těchto kanabinoidů, a proto mohou na konopí vydělávat, dokud jim zákony budou hrát do karet.
Zdroj: www.medicaljane.com
