Identifikovat „nezamýšlené negativní důsledky“ války proti drogám a vytvářet tlak na zodpovědná místa je cílem mezinárodní kampaně, koordinované britskou Nadací pro drogovou politiku Transform. Kampaň, která nese název Count the Costs, neboli „sečtěme náklady“ (války proti drogám), identifikuje sedm vzájemně se prolínajících oblastí, kde k těmto negativním dopadům dochází. Pojďme se na jednotlivé kategorie podívat blíže.
- Narušování mezinárodního rozvoje, bezpečnosti a podpora konfliktů. Válka proti drogám umožňuje prosperitu mezinárodního násilného organizovaného zločinu, který se soustřeďuje na nejslabší regiony a státy s chabou infrastrukturou, kde se koncentruje produkce a přepravní trasy. Právě v nejchudších zemích si tyto kartely prostřednictvím financování soukromých armád, spolupráce s guerillami a korupce či násilí vůči politikům, soudcům nebo celníkům zajišťují základní podmínky pro svůj byznys. Typickým příkladem takto zasažených zemí jsou třeba Afghánistán nebo Kolumbie a dále státy západní Afriky či Latinské Ameriky sloužící pro tranzit kokainu (např. Guinea-Bissau se během pouhých pěti let stala narkostátem, kde objem obchodu s drogami přesahuje HDP celé země).
[V Mexiku bylo od roku 2006, kdy prezident Calderón s podporou USA vyhlásil narkomafii válku a povolal do boje armádu, zabito již okolo 40 tisíc osob včetně žen a dětí, aniž by bylo dosaženo jakéhokoli pozitivního výsledku.]
2. Ohrožení veřejného zdraví, šíření nemocí, ztráty na životech. Válka proti drogám se historicky zdůvodňuje potřebou opatření na ochranu veřejného zdraví prostřednictvím omezování dostupnosti a spotřeby. Plnění tohoto cíle zcela selhává – spotřeba i dostupnost globálně rostou a ceny klesají. Na černém trhu dochází často k „řezání“ drogy kontaminanty, což zvyšuje riziko předávkování. Kriminalizace vede k omezení dostupnosti programů v oblasti harm reduction (snižování škod) a k rizikovému (zejména injekčnímu) užívání drog v nehygienických podmínkách, čímž dochází k šíření nemocí jako AIDS nebo žloutenka typu B a C. Na kontraproduktivní represi jsou vynakládány obrovské finanční prostředky, které pak chybí pro preventivní a léčebné programy.
3. Porušování lidských práv. V mnoha zemích vede kriminalizace drog k závažnému porušování lidských práv, zejména ve vztahu k uživatelům a pěstitelským komunitám. Často dochází k mučení a zneužívání moci policie, popravám, masovému arbitrárnímu uvězňování a nucené práci (Čína), zabíjení bez soudu či odpírání základních zdravotnických služeb. Závažným porušováním lidských práv je i kriminalizace tradičních kulturních praktik původních obyvatel (koka v Jižní Americe).
 |
4. Stigmatizace a diskriminace. Válka proti drogám (jako každá jiná válka) má nejhorší dopad na nejzranitelnější obyvatele, zejména děti a mladé lidi. Chudoba a zoufalství je často přiměje stát se pěstiteli nebo pěšáky drogových kartelů, jindy má mladické experimentování za výsledek pobyt ve vězení a kriminální záznam. Drogová represe může být též nástrojem institucionalizovaného rasismu – míra uvězňování za drogy je v USA 13,4krát vyšší u obyvatel černé pleti než u bělochů, ačkoli míra užívání drog je přibližně stejná. Diskriminace původních obyvatel Jižní Ameriky je dalším příkladem i zde.
5. Vytváření kriminality a obohacování zločinců. Obchod s drogami, jenž dosahuje dle odhadu OSN z roku 2005 ročního obratu přes 300 miliard USD, má díky válce proti drogám plně v moci organizovaný zločin. Negativní dopady nalezneme od producentských zemí (nestabilita, násilí, korupce) po rozvinuté západní země (boje pouličních gangů, majetková trestná činnost závislých uživatelů). A to vše je jen doplněk ke kriminalizaci jinak spořádaných a nenásilných dospělých uživatelů. Dalšími důsledky je narušování finančního systému prostřednictvím praní „špinavých peněz“ a přetěžování kapacit soudů a věznic.
[Britská vláda odhaduje, že 50 procent majetkové trestné činnosti ve Velké Británii mají na svědomí závislí uživatelé heroinu a kokainu, kteří tak shánějí prostředky na drogu.]
6. Deforestace a znečišťování životního prostředí. Negativní dopad války proti drogám na životní prostředí bývá často přehlížen. Chemické letecké postřiky v citlivých ekosystémech And a Amazonské pánve působí nejen lokální škody, ale i takzvaný „baloon effect“ – pěstitelé jednoduše vykácejí prales jinde, často dokonce v národních parcích, kde je chemické sprejování zakázáno. Přes miliony hektarů zničených ploch se produkci snížit nepodařilo, došlo nanejvýš k jejímu přemístění. Dalším problémem jsou stamilióny litrů toxických chemikálií – prekurzorů pro zpracování koky a opia, které končí v přírodě a vodních tocích.
7. Plýtvání miliardami dolarů na drogovou represi. Ročně je globálně na potírání drog vynakládáno přes 100 miliard dolarů, aniž by se objevil výsledek v podobě omezení jejich produkce, nabídky, poptávky nebo užívání. Naopak, vytvoření obrovského černého trhu má za následek závažné sociální a ekonomické náklady, které přesahují tyto vynaložené prostředky. Seriózní analýza cena/výkon, týkající se protidrogové politiky, však prakticky není prováděna ani na národní úrovni, ani na úrovni OSN.
Podtrženo a sečteno, je zřejmé, že je nejvyšší čas objektivně zhodnotit efektivitu globální represivní protidrogové politiky a začít seriózně zkoumat možné alternativní přístupy. Naším společným cílem je bezpečnější, zdravější a spravedlivější svět, ve kterém žijeme. Podpořte i vy ukončení zcestné a neefektivní prohibice drog.
 |
P.S.: Současně s uzávěrkou tohoto čísla byla publikována zpráva Globální komise pro drogovou politiku, jejímiž členy jsou bývalí světoví vůdcové, mimo jiné exšéfové OSN a NATO Kofi Annan a Javier Solana, exprezidenti Kolumbie, Mexika, Brazílie a Švýcarska, exministr zahraničí USA, současný řecký premiér a další osobnosti z vysokých politických, ekonomických a spisovatelských kruhů. Zpráva shrnuje zkušenosti a vědecké poznatky v oblasti drog. Represivní protidrogovou politiku shledává neúčinnou a kontraproduktivní, vyzývá vlády i OSN k ukončení války proti drogám a experimentování s alternativními přístupy. Doporučuje dekriminalizaci, případně legální regulaci všech drog, zejména pak těch konopných, MDMA a kokových listů. Ačkoliv je smutné, že většina členů Komise nalezla odvahu vyjádřit své přesvědčení až po skončení svých mandátů, kdy už nejsou závislí na hlasech voličů, ani nepodléhají vlivům silných pro-represivních lobby, stále se jedná průlomové prohlášení a nejvýznamnější skupinu vlivných světových osobností, která otevřeně podpořila myšlenku legalizace, kterou dosud zastávaly spíše nevládní organizace a nezávislí odborníci. Internetové hnutí Avaaz.org zároveň zorganizovalo petici za ukončení celosvětové války proti drogám, kterou v době psaní tohoto článku podepsalo přes 600 000 osob. Zprávě Globální komise pro drogovou politiku se budeme podrobněji věnovat v příštím čísle.
Úplné znění zprávy v angličtině a španělštině: www.globalcommissionondrugs.org/Report
Více na www.countthecosts.org
