Lovci a sběrači – tedy lidé, kteří ještě neznali zemědělství a živili se tím, co jim nabízela divočina – nehledali jen potravu k nasycení žaludků, ale také léčivo, jakým bylo a je konopí.
Poučme se z historie
Vše nasvědčuje tomu, že s léčebnými účinky konopí – dodnes popíranými v mnoha státech po celém světě – byli lidé obeznámeni, alespoň instinktivně, už před 12 tisíci let.
Zjistili to antropologové z Washingtonské státní univerzity (WSU), kteří chtěli poznat, za jakým účelem užívají tuto rostlinu kmeny žijící po tísice let mimo oblast vlivu západní kultury. Především je zajímalo, zda je k inhalaci konopného kouře vedly spíše zdravotní, nikoli pouze intoxikační účinky, jak se dělo například u evropských Skythů.
Užívali někde lidé odpradávna konopí stejně, jako když instinktivně pátráme po potravě, jež nám prospívá, a vyhýbáme se té, která nám škodí nebo je jedovatá? Vypadá to, že ano.
Web Scientific Daily cituje Eda Hagena, předního antropologa z WSU, jenž podotýká:
„Stejně jako poznáme chuť soli, dokážeme zřejmě v chuti rozpoznat i psychoaktivní rostlinné toxiny, které dokáží zabíjet parazity.“
Vědci analyzovali 400 dospělých příslušníků kmene Aka a zjistili, že u jedinců užívajících konopí byla míra výskytu parazitů nižší. Způsob života těchto Pygmejů se přitom od doby kamenné nezměnil.
Americký odborník dále tvrdí: „Ostatní zvířata dělají to samé a řada biologů má za to, že se tak snaží zbavit parazitů.“
Při pokusech v Petriho misce bylo prokázáno, že konopí parazity ničí, ale až doposud neexistovaly důkazy, že by se to samé dělo u zvířat či lidí.
Pygmejové kouří kvůli parazitům
Studium Pygmejů z Konga tuto domněnku potvrzuje. Badatelé zjistili, že například kmen Asa pravidelně užívá konopí právě proto, že má léčebné účinky, ačkoli si to zřejmě ani neuvědomují.
V rámci studie bylo zjištěno, že u příslušníků kmene, kteří často kouří konopí, je daleko menší výskyt střevních parazitů – což je jeden z nejhorších zdravotních problémů, kterými trpí obyvatelé málo rozvinutých zemí.
Na webu internetového portálu Medical Daily se o výzkumu dočteme mimo jiné následující: „Vědci analyzovali 400 dospělých příslušníků kmene Aka žijících blízko řeky Lobaye ve Středoafrické republice. Bylo zjištěno, že konopí užívá 70 procent mužů a 6 procent žen. Badatelé odebrali vzorky stolice, aby u účastníkům výzkumu stanovili míru infekce cizopasnými červy – a zjistili, že infikováno bylo 95 procent z nich. Zajímavé ovšem je, že u lidí užívajících konopí byla míra infekce nižší než u těch, kteří tuto drogu neužívali.“
Web Medical Daily však zdůrazňuje, že tuto studii nelze považovat za přísně vědecký výzkum, jelikož jen potvrzuje domněnky, na jejichž základě byla provedena, a že bude nezbytné provést další podrobný výzkum.
Naši předkové užívali konopí právě proto, že má léčebné účinky, ačkoli si to zřejmě ani neuvědomovali.
Kmen Aka hledá potravu v hloubi tropických pralesů a jejich způsob života se od doby kamenné nezměnil. Antropologové proto studují tato společenství, aby lépe pochopili, jak žili prehistoričtí lidé.
Uvedená studie byla zveřejněna v časopisu American Journal of Human Biology 2015 a autoři v ní na úvod zdůrazňují, že „léčebné využití konopí má dlouhou historii. Lidé je odpradávna užívají k léčbě bolestí hlavy a chronických bolestí, ale také jako anestetikum a prostředek k ošetření ran. Ve starověké Číně a na Tchaj-wanu se konopí používalo jako anestetikum během operací. Nemělo by proto být překvapivé, že je užívaly po tisíciletí také kmeny lovců a sběračů, aby se tak – byť nevědomky – zbavovali střevních parazitů.“