V současnosti jsou tyto činnosti vnímané jako závažné přečiny či trestné činy, avšak Ivanov se domnívá, že by se na ně mělo hledět optikou potenciálních společenských škod, které působí.
Současný přístup selhává
Ruský drogový car namítá, že většina osob, které skončily ve vězení za tyto činy, jsou obyčejní uživatelé, jimž drogy slouží pro osobní potřebu. Tento přístup prospívá pouzem orgánům činných v trestním řízení, které tak mohou vykázat činnost.
Ivanov proto doporučuje, aby reforma protidrogových zákonů byla přijata nejpozději do roku 2020. Agentura Interfax také oznámila, že ředitel FSKN požaduje, aby trestní řízení proti drogovým uživatelům byla zastavena na úrovni předběžného šetření, pokud daný uživatel souhlasí s léčbou.
Ivanov se domnívá, že by se tím mimo jiné mohla snížit pouliční trestná činnost. Uvádí také, že každoročně je obviněno na 200 tisíc uživatelů drog. Pokud by se tyto osoby podařilo poslat na léčení místo do vězení, zlepšila by se celková drogová situace v zemi.
Orgány činné v trestním řízení nejsou schopny uzavřít větší a složitější případy v oblasti obchodu s drogami a vylepšují si bilanci na neškodných uživatelech nebo malých „rybách“ mezi dealery.
Web Ura.ru nedávno také referoval o plánech Federální služby pro kontrolu narkotik týkajících se celkové revize trestního soudnictví v Rusku. Tato reforma by mohla radikálně změnit způsob fungování orgánů činných v trestním řízení a zcela jistě změní životy drogových uživatelů a menších dealerů.
Zbytečná kriminalizace
Článek uvádí, že kvůli platnému maximálnímu povolenému množství drog, které lze přechovávat, se z běžných uživatelů všech možných drog stávají okamžitě zločinci, jelikož už jen držení množství pro osobní potřebu je nyní trestáno stejně jako držení velkého množství. Tento přístup ovlivňuje počet vězněných osob v Rusku, kdy téměř čtvrtina vězňů si odpykává trest za činy související s drogami.
Oslovení odborníci, včetně ředitele Ústavu narkologického zdraví národa Olega Zykova, shodně uvádějí, že „tato drakonická opatření postihují zejména mladé lidi, kteří se ocitají ve vězení za držení malého množství drog, což v důsledku vede k nadměrné kriminalizaci napříč ruskou společností.“
Tito odborníci také zdůrazňují, že v rámci celosvětové drogové politiky existuje požadavek na dostupnost služeb, které těmto osobám pomohou v tom, aby se již ve vězení neocitaly. Na nedávné konferenci věnované ruské protidrogové strategii navrhl Ivanov zásadní reformu legislativy v oblasti držení drog a zaměření na organizovaný zločin, jakož i rozlišování mezi správními a trestními přečiny a zavedení rehabilitačních programů napomáhajících v uzdravení.
Pokud drogový uživatel souhlasí s léčbou, trestní řízení proti němu by mělo být zastaveno na úrovni předběžného šetření.
Článek uvádí, že ačkoli jde zatím jen o návrhy, existuje zde potenciál k radikální změně pohledu na drogové uživatele a užívání drog jako takové.
Vyjádření nadace Andreje Rylkova k navrhované reformě
Nadace Andreje Rylkova, bojující za liberalizaci přísných protidrogových zákonů v Rusku,reaguje na předložené reformy a navrhuje zvýšení maximálního povoleného množství desetinásobně v případě drog a stonásobně v případě tzv. spices (směsi ke kouření obsahující syntetické konopí), jelikož v současné době jsou tato stanovena na úrovni 0,5 gramu u heroinu a 0,25 gramu u syntetického konopí, z čehož vyplývá, že naprostá většina držení se automaticky považuje za trestný čin.
Ředitelka nadace Aňa Sarangová se také domnívá, že je nezbytné snížit motivaci orgánů činných v trestním řízení namířenou na drogové uživatele. Tato praxe je zcela běžná v případech, kdy orgány činné v trestním řízení nejsou schopny uzavřít větší a složitější případy v oblasti obchodu s drogami a vylepšují si bilanci na neškodných uživatelech nebo malých „rybách“ mezi dealery.
Sarangová také zmiňuje, že v mnoha zemích se začíná hovořit o dekriminalizaci jako možné cestě ke snížení počtu nemocných HIV, počtu předávkovaných a celkovému zlepšení zdravotnických služeb pro drogové uživatele.
