Vědci z Behaviorálního farmakologického výzkumného ústavu při Lékařské fakultě Univerzity Johna Hopkinse v americkém Baltimoru zjišťovali, zda se lidem vdechujícím sekundární konopný kouř dostávají do těla kanabinoidy a jaké to má objektivní a subjektivní důsledky.
Podle vedoucího autora psychiatra Evana S. Herrmanna je vzhledem k oblíbenosti konopí mnoho lidí každodenně vystavováno sekundárnímu konopnému kouři, a proto je důležité zjistit, do jaké míry může tento kouř mít psychoaktivní účinky.
Pro potřeby tohoto výzkumu bylo vybráno sedm pravidelných kuřáků konopí a dvanáct subjektů, kteří konopí neužili minimálně po dobu posledních šesti měsíců.
Po šesti subjektech z každé skupiny bylo umístěno do uzavřené místnosti, kde spolu strávili jednu hodinu, přičemž současní uživatelé mohli během této doby vykouřit až deset jointů obsahujících konopí s vysokým množstvím THC (11,3 procenta).
Při prvním sezení byla místnost zcela uzavřena, zatímco při druhém byla zapnuté odvětrávání, což u neuživatelů konopí vedlo k dramatickému rozdílu ve výsledném měření hladiny kanabinoidů v krvi, moči i v subjektivním vnímání pocitu „omámení“.
„Všech šest nekuřáků, kteří byli ve zcela uzavřené místnosti, mělo jak v krvi, tak v moči detekovatelné množství THC, a to po dobu až 22 hodin po experimentu.
Jeden ze subjektů měl čtyři hodiny po vystavení kouři v moči 50 ng/ml THC, což je hodnota překračující například limit povolený americkým Federálním programem pro testování přítomnosti drog na pracovištích,“ píše se v závěru studie.
Neuživatelé konopí zároveň pociťovali mírné psychoaktivní účinky THC (lehké ovlivnění psychomotorických funkcí nebo krátkodobé paměti). Naopak u „nekuřáků, kteří byli při druhém sezení hodinu vystaveni konopnému kouři ve větrané místnosti, nebylo v moči detekováno žádné THC.“
Zdroj: www.hopkinsmedicine.org/
