Aktuální článek
Mikrodávkování: Nový způsob, jak užívat psychedelika

Mikrodávkování: Nový způsob, jak užívat psychedelika

  • Lidé, do kterých byste to zcela jistě neřekli, užívají LSD a jiná psychedelika v extrémně nízkých dávkách, přitom s velmi zajímavými výsledky.

Během 5. ročníku konference „Horizons: Perspectives on Psychedelics“ v New Yorku vystoupil v říjnu 2011 také průkopník v oblasti psychedelických látek dr. James Fadiman a stvrdil tak svůj návrat mezi špičkové výzkumníky a zastánce psychedelik.

Chybný zákaz

Fadiman v šedesátých letech prováděl pokusy s LSD, avšak v roce 1966 je musel přerušit, jelikož tuto látku americké federální úřady zakázaly. Poté se stáhl do ústraní a začal vést obyčejný život – tedy alespoň na první pohled.

Fadiman sice na dlouhá desetiletí zmizel z veřejného života, ale zájem o psychedelické látky mu zůstal. Necelý rok před vystoupením na konferenci shrnul svou celoživotní práci v knize The Psychedelic Explorer’s Guide (Průvodce psychedelického průzkumníka), která představuje ohromující souhrn znalostí z oblasti halucinogenů a zároveň návod, jak se stát „psychonautem“.

Publikace popisuje primární užití psychedelických látek, jako je duchovní osvícení při vysokých dávkách a zvýšení kreativity při nižším dávkování. Zabývá se také méně známým, avšak stále populárnějším fenoménem: mikrodávkováním.

Méně znamená někdy více

V případě mikrodávkování se jedná o užívání extrémně nízkých dávek psychedelik, které jsou tak malé, že účinky obvykle spojované s těmito drogami nejsou zřejmé nebo jsou pod hranicí vnímání při obvyklých činnostech. Tuto metodu si oblíbili lidé různých profesí, extrémní sportovci či podnikatelé v důchodu. Ti všichni tvrdí, že jim mikrodávkování psychedelik přináší velký užitek.

Malé dávky psychedelik zlepšují kognitivní funkce, citovou rovnováhu a fyzickou odolnost.

K tomu, abychom pomocí LSD vyvolali v mozku takzvaný trip (nebo prodělali transcendentální zážitek), je zapotřebí dávka nejméně 400 mikrogramů; k prozkoumání svého vnitřního já stačí 200 mikrogramů; pokud chcete zvýšit kreativitu, zkuste 100 mikrogramů; ovšem při mikrodávkování postačí pouze 10 až 15 mikrogramů.

Podobné mikrodávky jiných psychedelických látek se pohybují od 0,2–0,5 gramu sušených lysohlávek (to je asi pětina obvyklé dávky) nebo cca 50–75 mikrogramů meskalinu.

Podle novináře Tima Doodyho, který sepsal fascinující profil Fadimana, se tento sedmdesátiletý obrýlený stařík na konferenci Horizons zeptal publika: „Kolik z vás už slyšelo o mikrodávkování?“ Zvedlo se několik desítek rukou. „Páni!“ zvolal Fadiman překvapeně.

Vědec poté oznámil, že mikrodávkování studuje od roku 2010. Nemůže ovšem používat laboratoře, jelikož výzkum s použitím LSD je stále zakázaný, a proto do bádání zapojil síť dobrovolníků, kteří užívali vlastní dávky LSD a Fadimanovi zasílali záznamy denních dávek a toho, co ten který den dělali.

Jiný svět

Podle Fadimanových slov byly výsledky velmi zajímavé. „Mikrodávkování, to je zcela jiný svět,“ vysvětloval. „Jak uvedl jeden z dobrovolníků – nevidíte žádné svítící kameny ani nic podobného. Většina lidí však mohla každý večer usínat s pocitem, že zažili opravdu dobrý den. Takový, kdy všechno jde, jak má. Úkol, který se vám obvykle za chvíli zprotiví, najednou s radostí vykonáváte tři čtyři hodiny. Správně se stravujete. Zacvičíte si. Prostě dobrý den. A právě tyto účinky nyní zkoumáme.“

„LSD by se bylo užívalo stejně jako ritalin, jenže se bohužel ocitlo na seznamu zakázaných látek.“ Albert Hofmann

Účastníci studie normálně chodili do práce a nijak se nezměnil ani jejich osobní život, avšak vše prováděli s větší pozorností, jasnými emocemi a zlepšenou tvořivostí. Jeden lékař se svěřil, že se díky mikrodávkování „zcela uklidnil a poznal krásu“. Zpěvák zase referoval, že lépe vnímá hudbu.

Ve Fadimanově knize je uvedena i zpráva od uživatelky jménem Madeline: „Díky mikrodávkování 10 až 20 mikrogramů LSD jsem se lépe soustředila, dokázala jsem otevřít své srdce a dosáhnout pronikavých výsledků, aniž bych musela porušovat své zvyklosti. Lépe mi to myslí, rychleji reaguji a zlepšilo se mi vizuální a mentální vnímání.“

Výsledky tohoto výzkumu zatím neprošly oponenturou, zato jsou velmi sugestivní.

„Před nedávnem mi výsledky poslal člověk, který si LSD mikrodávkoval šest týdnů,“ uvedl Fadiman. „A na závěr se mě jen zeptal: ‚Existuje vůbec důvod, abych s tím přestával?‘“

Ale mikrodávkování nevelebí jen Fadimanovi následovníci. Jistá pětašedesátiletá podnikatelka z Kalifornie, která o tomto vědci nikdy neslyšela, popsala na zpravodajském webu AlterNet, že užívá mikrodávky psychedelik, jelikož se pak cítí lépe a je výkonnější.

„Začalo to v roce 1980. Žila jsem v San Francisku a jeden spolubydlící měl v ledničce trochu houbiček,“ vypráví žena, která chce zůstat v anonymitě. „Vzala jsem si jenom ždibínek a zjistila jsem, že pak dokážu být celý den čilá a plná energie. Nebyla jsem v rauši, bylo to spíš, jako kdybych si ráno dala kávu a to povzbuzení mi vydrželo až do večera.“

S mikrodávkováním tato žena přestala, když spolubydlícímu došly zásoby lysohlávek, ale nedávno s ním opět začala.

„Mám toho v poslední době opravdu hodně. Je mi pětašedesát, takže se snadno unavím a občas bývám mrzutá,“ připouští. „Takže když mi jeden známý přinesl houbičky v čokoládě, řekla jsem si, že to zase zkusím. A celý den se najednou zdá o tolik lepší! Mám lepší náladu a myslí mi to jako už dlouho ne. Zvládnu všechno udělat, a přitom nepociťuju žádné vedlejší účinky.“

Dodává, že nehledá žádné vizionářské zážitky, jen chce prožít každý den naplno.

Otevřené myšlení

Amsterdamský bloger Martijn Schirp publikoval na webu High Existence podrobný rozbor tohoto fenoménu a popsal vlastní zkušenosti s mikrodávkováním:

„Jednoho krásného rána jsem půl na půl smíchal vodku a destilovanou vodu, podal si lahvičku s LSD a řekl kamarádovi, ať mi věří a otevře ústa. Zatímco jsem odměřoval kapky jeho mikrodávky, poradil jsem mu, aby tento neurochemický lektvar před polknutím chvíli převaloval v ústech. Pak jsem si svou mikrodávku dal i já. Šli jsme ven, chodili po městě a zažili jeden z našich nejlepších rozhovorů.“

Většina lidí mohla každý večer usínat s pocitem, že zažili opravdu dobrý den. Takový, kdy všechno jde, jak má.

James Oroc, autor knihy Tryptamine Palace: 5-MeO-DMT and the Sonoran Desert Toad, popsal další oblast, v níž mikrodávkování získává na popularitě. V monografii Psychedelics and Extreme Sports, kterou vydala nezisková výzkumná a výuková organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS), Oroc vychvaluje přednosti mikrodávkování pro sportovce. Uvádí, že malé dávky psychedelik zlepšují „kognitivní funkce, citovou rovnováhu a fyzickou odolnost“.

„Téměř všichni sportovci, kteří užívají LSD v psycholytických [mikro]dávkách, se domnívají, že tyto látky zlepšují jejich odolnost i schopnosti,“ pokračuje Oroc. „Podle výsledků získaných během posledních čtyřiceti let, kdy LSD užívali někteří extrémní sportovci, lze vyvodit, že tato látka dokáže výrazně zrychlit reflexy, zlepšit rovnováhu až téměř k dokonalosti, zvýšit koncentraci až k bodu tzv. ‚tunelového vidění‘ a utlumit pocity slabosti a bolesti. Účinky LSD jsou v tomto ohledu mezi extrémními sportovci vskutku legendární.“

I Hofman mikrodávkoval

Dokonce „otec LSD“ Albert Hofmann byl zastáncem mikrodávkování. Fadiman ve své knize píše, že Hofmann bral mikrodávky LSD i v pokročilém věku, a uvádí i Hofmannův citát: „LSD by se bylo užívalo stejně jako ritalin, jenže se bohužel ocitlo na seznamu zakázaných látek.“

Mikrodávkování vás nepřenese do jiné astrální dimenze, ale může vám pomoci lépe zvládnout každodenní problémy. Více informací získáte v odkazech u článku a také v uživatelském fóru o mikrodávkování na webu Reddit.

Na známé internetové stránce Erowid, kam své zkušenosti píší uživatelé všech možných drog, je překvapivě pouze jediný příspěvek o mikrodávkování, a to od někoho, kdo se podle všeho zúčastnil Fadimanových experimentů.

Zdroj: http://www.alternet.org/

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!