Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Věk: 34 let
Zaměstnání: Zahradní a krajinný architekt
Aktivity a koníčky: Hudba, sport, historie, cestování a samozřejmě konopí a vůbec všechny rostliny
Jakube, můžeš nám hned na úvod říct, co přesně se stalo začátkem dubna?
V pátek 3. dubna jsem byl ve městě Jelenia Góra zadržen celní správou za převážení a přechovávání konopného výtažku (jinak známého jako RSO – Rick Simpson Oil, poeticky též Fénixovy slzy – pozn. red.), po čemž následovalo obvinění z „mezinárodního pašování velkého množství drog ve formě konopné pryskyřice“. Výtažek jsem ale do Polska nevezl za účelem intoxikace či výdělku, nýbrž léčby, proto obvinění odmítám.
Co se bude dít nyní – kdy máš první soud a co konkrétně ti hrozí? Hodláš se odvolávat?
Policie v současnosti dokončuje vyšetřování a připravuje se celé znění obvinění mé osoby. Zatím se neví, kdy začne proces, ale každopádně mi bude hrozit až 15 let vězení jako nějakému nebezpečnému zločinci. Budu-li shledán vinným, odvolám se všude, kam to jen půjde – nic špatného jsem neudělal a nikdy jsem nikomu neublížil, pouze jsem pomáhal vážně nemocným dostat se k léku, který lidstvo užívá tisíce let.
Celou dobu jsi ovšem musel vědět, že svým jednáním porušuješ platné zákony, přesto jsi s tím nepřestal. Proč?
Odmalička jsem měl blízko k rostlinám – má matka je bioložka se specializací na genetiku rostlin a já jsem vystudoval krajinnou architekturu. Nesouhlasím s tím, aby zákony lidem zakazovaly pěstovat rostliny, z nichž mohou mít užitek, a takovou rostlinou je zcela jistě i konopí.
O tom, že má léčebné účinky, jsem slyšel již před lety, ale podrobně jsem se o ně začal zajímat až ve chvíli, kdy lidé kolem mě začali mít vážné zdravotní problémy. Zpočátku jsem ale byl skeptický k tomu, že by jim konopí mohlo nějak výrazněji pomoci, a chtěl jsem si účinky ověřit na vlastní oči. A výsledky mi opravdu vyrazily dech.
Takže jsi zažil nějaký konkrétní případ úspěšné konopné léčby?
Těch případů se sešlo více naráz – kolegovi z WK Jakubovi Bartolovi našli agresivní nádor na mozku, má matka měla podezření na kožní melanom a otec se již delší dobu léčil s několika druhy rakoviny. Protože Jakub byl rezistentní vůči chemoterapii a dalším formám konvenční léčby, dostal léky proti bolesti a byl odeslán domů dožít. V tu chvíli se společně s mým otcem rozhodli vyzkoušet konopný výtažek: otcovi pomohl po chirurgickém odebrání několika orgánů k návratu k relativně normálnímu životu, dokonce začal znovu chodit do práce, zatímco Jakub byl po devíti měsících na výtažku prohlášen za zdravého. Matce jsme výrůstek potírali 14 dní, až odpadl a zbyla po něm nepatrná jizvička. Od té doby jsem viděl několik dalších případů vyléčení z rakoviny, ale také nemocné, jimž konopí život sice nezachránilo, přesto zmírnilo jejich utrpení a pomohlo jim důstojně se rozloučit s tímto světem.
Jak těžké je sehnat si konopí, potažmo výtažek z něj v Polsku?
V Polsku se naprostá většina konopí pěstuje za účelem rekreačního kouření, a to převážně mladými lidmi. O různých způsobech přípravy léčebných prostředků se toho zatím moc neví, přičemž výtažek je pro Poláky něco zcela nového. „Díky“ mému zatčení se o těchto věcech začalo psát v médiích a lidé se o možnostech léčby konopí začínají více zajímat. S rostoucí produkcí můžeme očekávat, že poklesne cena, která je nyní extrémně vysoká, bohužel se již nyní objevují „podvrhy“, jež jsou buď vyrobeny z nekvalitního materiálu a neobsahují vyšší množství léčivých kanabinoidů, anebo obsahuji řadu škodlivých látek jako chemická rezidua, hnojiva a těžké kovy. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby konopí a přípravky z něj byly legální a kdyby zejména v případě lékařského využití podléhaly kontrole nezávadnosti.
Kromě toho, že poskytuješ konopí nemocným, jsi zároveň místopředsedou občanského sdružení Wolne Konopie. Pověz nám něco o vaší historii a současných aktivitách.
Wolne Konopie (WK) vzniklo v roce 2006 jako volné pokračování organizace Free Hemp, kterou jsme s kamarády založili v roce 2000 ještě jako naivní mladíci, jejichž hlavní starostí byla rebelie vůči policii a boj proti vládnoucím garniturám. Od založení WK se nesoustředíme na boj, ale na vzdělávání – vydáváme informační příručky, tiskneme letáky, překládáme nové studie a našim politickým představitelům předkládáme návrhy na změnu zákonů. V naší organizaci rozlišujeme tři formy legalizace konopí: pro medicínské, hospodářské a rekreační účely, přičemž každou z nich mají na starost jiní členové. Dále poskytujeme právní služby a pomoc lidem, kteří jsou perzekvováni za pěstování nebo držení konopí, organizujeme semináře, workshopy a diskuze s odborníky.
V oblasti technického konopí pomáháme nových společnostem v tomto oboru a propagujeme výrobky z něj. V oblasti léčby konopím pomáháme nemocným získat lékařské doporučení a příslušná povolení k tomu, aby si mohli nechat z Nizozemska zaslat léčebné konopí. Stejně jako občanské sdružení Legalizace.cz v České republice pořádáme i my každoročně pochod za legalizaci Million Marihuana March a rozdáváme semínka v rámci akce Open Seed (ročně kolem 200 000 semínek). A v neposlední řadě vlastníme nahrávací studio Protest Song, kde necháváme tvořit umělce, kteří nesouhlasí se současnými zákony.
Jaká je konkrétně tvoje pozice a hlavní úkoly ve WK?
Jak jsem zmiňoval v předchozí odpovědi, jsem jedním z původních zakladatelů a v současnosti působím mimo jiné jako místopředseda se specializací na legalizaci konopí v lékařství.
Polsko je známé přísnými prohibičními zákony, jak bys je charakterizoval ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi?
Polské protidrogové zákony jsou snad nejhorší v Evropě (přísnější než například v Bělorusku) a můžeme se dokonce směle srovnávat se zeměmi třetího světa. Naprostá většina politiků nemá o celé problematice základní informace a dělají pouze to, co je udrží u moci a co je populární u většiny voličů. Veřejnost přitom naši organizaci ani uživatele konopí stále nevnímá příliš pozitivně.
Zdá se ovšem, že situace se v posledních letech a zejména měsících zlepšuje alespoň v oblasti informovanosti polské společnosti.
Každým dnem přibývá Poláků, kteří na konopí mění názor – dokonce i média, jež dříve byla jednoznačně na straně „válečníků proti drogám“, nyní začínají informovat objektivněji a zejména na regionální úrovni se nebojí hovořit i o pozitivech konopí. Společnost začíná být více otevřená pravdě a naše aktivity snad celý proces ukončení nesmyslné prohibice výrazně urychlí.
Doufejme, že tomu tak bude i u nás. Jaké jsou tvé zkušenosti s českou konopnou scénou?
Několikrát jsem se zúčastnil průvodu Million Marihuana March i veletrhu Cannafest, kde WK mělo poslední tři roky stánek přestavěný na vězeňskou celu, čímž se snažíme upozornit na represivní praktiky v naší zemi. Líbí se mi, že obě akce máte vždy perfektně zorganizované. Oproti Polsku u vás cítím více svobody, tolerance i uvědomění, co se týče přístupu lidí ke konopí. Hlavní výhodu konopné komunity v České republice spatřuji v tom, že pro většinu veřejnosti nejste zločinci a feťáci, jako je tomu u nás. Událost typu veletrh Cannafest, na kterou by dorazilo více než 10 000 lidí, by v dnešním Polsku bylo velmi těžké uspořádat, ale věřím, že i to se brzy změní. Zatím ve vás máme skvělý vzor, jak takové akce připravovat a organizovat.
A poslední otázka – chtěl bys něco vzkázat čtenářům magazínu Legalizace?
Prohibici společně porazíme tím, že budeme veřejnost vzdělávat a šířit pravdu o konopí. Myslím, že Češi jsou jako národ otevření a pragmatičtí a přesně takových lidí je třeba. Bohužel v Polsku není tak příznivé společenské klima, což je jedním z důvodů, proč Českou republiku rád navštěvuji. Také zde mám mnoho přátel – například „konopnou babičku“ Bushku Bryndovou. V neposlední řadě velmi obdivují Václava Havla a věřím, že v i v našem boji zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí.