V hlavním městě Pretorii byla s použitím sofistikovaných metod plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie provedena analýza zbytků z hliněných dýmek objevených v Shakespearově zahradě.
Během této vědecké studie byly identifikovány a kvantifikovány chemické látky z hlaviček a troubelí dýmek vykopaných v dramatikově zahradě a přilehlých plochách. Artefakty byly zapůjčeny sdružením spravujícím Shakespearův odkaz.
Použitá metoda je velmi citlivá na rezidua látek, jež se v dýmkách zachovaly, a to i přesto, že se z nich naposledy kouřilo před čtyřmi sty lety.
Co se tehdy kouřilo
V 17. století bylo v Anglii dostupných několik druhů tabáku, včetně tabáku virginského, latinsky Nicotiana (odtud nikotin), a kokainu (Erythroxylum coca), který se získává z listů kokainovníku pravého.
Má se za to, že kokové listy přivezl z Peru do Anglie sir Francis Drake, zatímco sir Walter Raleigh ze severoamerické Virginie dovezl tabákové listy.
Vyvstává otázka, zdali se samotná představení Shakespearových her v alžbětinské Anglii neodehrávala v oblacích lehce omamného dýmu.
V jednom z posledních čísel časopisu Country Life zveřejnil Mark Griffiths pojednání o herbáři Johna Gerarda z roku 1597 nazvaném The Herball. Na frontispisu této botanické příručky jsou rytiny čtyř mužů. Jednoho z nich (označeného jako „Čtvrtý muž“) Griffiths identifikoval jako Williama Shakespeara, avšak tato identifikace je velmi sporná.
Na rytině je zřejmě zobrazen sir Francis Drake, jenž se s Gerardem znal osobně.
Gerardův herbář zobrazuje různé druhy „tabáku“, které Drake a Raleigh přivezli do Evropy v alžbětinské době, kdy tvořil i Shakespeare.
Je dokázáno, že Drake se přímo podílel na dovozu plodin z Nového světa, zejména kukuřice, brambor a „tabáku“. Podobně Raleigh se zdá být zodpovědný za rozšíření severoamerického „tabáku“ po Evropě (obzvláště v případě rostliny rodu Nicotiana pocházející z Virgínie).
Co jsme zjistili
Na základě chemického rozboru dvou dýmek ze Stratfordu nad Avonou lze odvodit, že v 17. století se v Anglii nepochybně kouřily listy koky.
Tyto však nepocházely ze Shakepearovy zahrady, nicméně další čtyři dýmky obsahující zbytky konopí byly nalezeny právě tam.
Výsledky této studie naznačují, že v osmi vzorcích bylo přítomné konopí, nejméně v jednom pak nikotin a dva vzorky nesporně obsahovaly peruánský kokain z kokových listů.
Shakespeare si byl podle všeho vědomý škodlivých účinků kokainu. Proto zřejmě hledal tvůrčí stimul raději v konopí.
Chemické analýzy zbytků obsažených v hliněných „tabákových dýmkách“ potvrdily, že se v Evropě 17. století kouřilo poměrně velké množství různých rostlin.
Tyto nové poznatky korespondují s některými pasážemi v jeho dílech. tím. V „Sonetu 76“ Shakespeare píše o „invenci spojené s proslulým býlím“ (v orig. „invention in a noted weed“). Toto lze interpretovat tak, že Shakespeare užíval „býlí“ (tj. konopí jako druh tabáku) pro tvůrčí psaní („invenci“). (Dlužno dodat, že v dosavadních českých překladech toto netušené býlí vždy spadlo pod stůl.)
Ve stejném sonetu pak vyjadřuje přání, aby nebyl spojován s „podivnými látkami“ (v orig. „compounds strange“), což by bylo možné chápat jako „podivné drogy“ (zřejmě kokain).
Sonet 76 obsahuje složitou hru se slovy vztahující se částečně k drogám (látky a „býlí“) a částečně ke stylu psaní, což je spojeno se zastaralým významem slova „weeds“ (oblečení) a literárními složeninami („compounds“), kdy spojením několika slov vznikne jedno, například „Philsides“ ze jména Philip Sidney.
Byl tedy Shakespeare pod vlivem konopí?
Chemické analýzy zbytků obsažených v hliněných „tabákových dýmkách“ z počátku 17. století potvrdily, že se v té době v Evropě kouřilo poměrně velké množství různých rostlin. Literární analýza a chemie se mohou vzájemně doplňovat a umožnit tak, abychom lépe pochopili Shakespeara a jeho současníky.
Zde také vyvstává otázka, zdali se samotná představení Shakespearových her v alžbětinské Anglii neodehrávala v oblacích lehce omamného dýmu.
Lze si snadno představit, jak Shakespeare hraje své hry na dvoře královny Alžběty ve společnosti Drakea, Raleigha a dalších, kteří kouří dýmky napěchované voňavým „tabákem“. Ostatně kdoví, jak to bylo se shořením Shakespearova domovského divadla Globe v roce 1613…
Zdroj: https://theconversation.com
