Aktuální článek
Slasti a strasti konopného piva

Slasti a strasti konopného piva

  • Piva s příchutí a piva ochucená většinou nemají v České republice na pivoňkách ustláno. V domorodcích zhusta vyvolávají pocity nelibosti a slovy ironického opovržení na jejich adresu se nešetří. Úšklebek může vyprovokovat i představa konopného piva, ale... už jste ho někdy vyzkoušeli? Na rozdíl od ovoce není konopí vlezle sladké, ale jemně nahořklé. A příbuzenský vztah s chmelem k podobným experimentům přímo vybízí.

Bratranec chmele

Většina konopných piv se vyrábí tak, že se uvaří klasické pivo, do kterého se na konci procesu přidá extrakt z konopných květů. Při konzumaci pak v ústech cítíte dvě odlišné příchuti – pivní a extraktu. Poctivé konopné pivo se vaří přímo z konopí, které se smíchá s chmelem, a společně procházejí procesem fermentace. Takové pivo pak neunavuje svou jednotvárností, ale s každým dalším douškem se jeho chuť rozvíjí a prohlubuje.

Mluvím konkrétně o německém konopném pivu Turn, vůbec prvním konopném pivu na světě. Kromě toho, že dobře chutná, má i zajímavou historii. Ta sahá do roku 1995, kdy se tři čerství vysokoškoláci rozhodli založit v Berlíně firmu, vyrábějící neobvyklá, o různé byliny obohacená piva. Přišel rok 1996 a v Německu bylo poprvé možné legálně pěstovat a sklízet technické konopí. Okamžitě ho vyzkoušeli a výsledek předčil jejich očekávání. První takto vytvořené pivo se jmenovalo Cannabier, o dva měsíce později začali z podobného receptu vyrábět pivo Turn.

Pivo s konopnými květy

Pak ovšem narazili na právní problém. Německo se totiž ve své pořádkumilovnosti může chlubit dodržováním jednoho z nejstarších dosud platných zákonů na evropském kontinentě – zákonu o čistotě – hádejte čeho – no přece piva. Ten platí již od roku 1516 a ve světě je známý pod názvem „purity law“, německy Reinheitsgebot. Patří mezi nejstarší opatření o ochraně spotřebitele na světě. Přikazuje, že k výrobě piva mohou být použity pouze určité suroviny – voda, chmel, kvas a slad. Pokud tedy v Německu přidáváte do piva konopí, nesmíte ho nazývat pivem. Prvních pět let bylo tedy nutné konopnému pivu říkat alkoholický nápoj s konopnými květy. Majitelé utratili pořádný balík za soudní procesy, ve kterých se dožadovali změny jména. Marně. Roku 2000 si řekli dost.

Využili toho, že mezi Švýcarskem a Německem platí zákon, podle kterého jakémukoliv produktu, vyrobenému a dovezenému z území Švýcarska na území Německa, nesmí být změněn název. Své pivo začali vařit jen pár kilometrů za švýcarskými hranicemi. Fungovalo to. Jejich značka se stávala slavnou, dostala se do médií a stále více lidí mělo zájem konopné pivo vyzkoušet. Posílali své vzorky do různých koutů světa a v každé zemi, do které chtěli začít vyvážet, se odehrál jiný příběh. Jakmile totiž dojde na export piva, či konopí, nebo nedej bože obojího, mají různé země odlišné zákony.

Z Ameriky na Ural

O tom, jak při distribuci konopného piva mohou vykrystalizovat povahy různých národů až do krajní absurdnosti, nám vyprávěl jeden z majitelů pivovaru Turn, Steffan Wendt: „Tak například Spojené státy. Tam neuznávají rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou, nesmíte tam mít nic z konopného materiálu, ani oblečení, takže tam se konopné pivo Turn prodávat nesmí. Vyrábějí tedy konopné pivo vlastní – ze semínek, ty jediná jsou tam legální. Jenže semínka obsahují olej a tak se na povrchu amerického konopného piva dělá mastný film a chutná odporně.

V Rusku to také nechtěli povolit, ale tam se dá leccos podplatit, takže tam jsme obchod nakonec vyjednali. Ruská strana naplánovala okázalou a velkolepou předváděcí party s DJ’s v Novosibirsku. Jenže hlavní ruský obchodní partner se na té párty strašně opil, jel domů autem, naboural a zabil se. A tak skončil náš byznys v Rusku.

Pokoušeli jsme se exportovat i na Ukrajinu vypadalo to dost slibně, Ukrajinci měli velký zájem. Dovezli jsme jim tam jednu zkušební várku, ale přestože si již další neobjednali, přicházely z různých stran zprávy, že se pivo Turn na Ukrajině v obchodech prodává a ve velkém. Prostě ho okopírovali a prodávají tam padělek, obyčejné pivo pod názvem Konopné pivo Turn, se stejnou láhví i etiketou. Naše zákony na ně nemohou, všichni vám jen řeknou – co chcete, to je Ukrajina.“

Steffan to zkrátka nemá snadné, ale to koneckonců nikdo z nás. V České republice je Turn bez komplikací ve specializovaných obchodech volně k prodeji. Jediné, co bych mu vytkla, je na naše poměry vyšší cena. Pro našince, zvyklého na ceny obvyklých piv na domácím trhu (které nezřídka bývají levnější, než limonáda), to může být trochu mrzuté. Ve stejný den, kdy potkáte pivo Turn, se tudíž hodí potkat i nějakého sympatického sponzora.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!