Konopí provází člověka odnepaměti – tato všestranná rostlina se po tisíce let užívá jako lék v oblastech s rozdílnou kulturou i náboženstvím. Naši předkové ho jedli, inhalovali a vtírali si ho do kůže. Dobře věděli, jak využívat jeho léčebný potenciál, ačkoli přesný mechanismus působení látek obsažených v konopí na lidské tělo byl popsán až v devadesátých letech minulého století.
Nešťastná epizoda v dějinách člověka
Když pohlédneme na celou historii konopí, jako léčivo bylo využíváno daleko delší dobu, než jakou je považováno za nebezpečnou rekreační drogu bez jakéhokoli lékařského užitku.
Z historického pohledu byla tato bylina zhruba pět tisíc let považována za léčivo (3000 př. n. l. – 1937) a 59 let za nebezpečnou drogou opředenou mnoha mýty o její škodlivosti (1937 až 1996, kdy bylo legalizováno léčebné využití v Kalifornii).
Nyní jsme dospěli do nové éry, kdy 23 amerických států (plus hlavní město Washington jako samostatný distrikt a nezačleněná území Guam a Portoriko) umožňují přístup ke konopné léčbě a dalších 16 států umožňuje přístup pouze ke konopí s vysokým obsahem CBD a nízkým obsahem THC.
Čtyři státy a Washington, D. C. navíc legalizovaly rekreační užívání konopí dospělými osobami a několik dalších států uvažuje o podobné změně politiky. Tyto změny mají mnoho příčin, především se však jedná o sílící imunitu společnosti vůči projevům takzvaného „marihuanového šílenství“ (v angličtině známý pojem „reefer madness“).
Požadavek, aby v zájmu „bezpečnosti“ dětí byli do vězení zavíráni za konopí dospělí, je již překonaný.
„Pomyslete na děti.“ Není to tak dávno, co prostá zmínka o dětech a jejich zdraví a bezpečí měla na konopnou reformu zničující dopad. Zastánci reformy se často ocitali v koncích, protože neexistovaly seriozní dlouhodobé studie potřebné k přesnému zhodnocení působení konopí – a jeho prohibice – na mládež.
Oponenti legalizace podporovali své argumenty již vyvrácenou teorií o tom, že konopí je takzvaná vstupní droga, a na základě snímků mozku z magnetické rezonance tvrdili, že také snižuje IQ a omezuje funkce mozku. Na základě těchto argumentů chtěli „dokázat“, že pro mladistvé je jeho užívání nebezpečné, a proto by mělo být kriminalizováno pro dospělé.
Poslední studie uveřejněná v časopisu Psychology of Addictive Behaviors však tvrdí něco jiného: Badatelé po dobu 12 let sledovali 408 mužů a sbírali údaje o jejich chování ve vztahu k vlastnímu zdraví. Zjistili, že běžné ani chronické užívání konopí nebylo – navzdory tomu, co tvrdí odpůrci legalizace – spojeno s negativními účinky na zdraví, jako je psychóza, deprese či astma.
Znamená to tedy, že by mladí lidé měli konopí užívat? Zcela jistě ne. Avšak požadavek, aby v zájmu „bezpečnosti“ dětí byli do vězení zavíráni za konopí dospělí, je už zcela jistě překonaný.
Kdo komu ubližuje?
„Konopí vám ubližuje.“ Tak zní typická argumentace odpůrců legalizace. Ovšem i zapřisáhlí přívrženci legalizace prosazují zákony, jež se zaměřují na minimalizaci škod spojenou s konzumací nejen konopí, ale i dalších drog. A zatímco působivé příběhy o vyléčené rakovině a zázračném uzdravení přivedly mnoho lidí k poznání, že konopí je opravdový lék, ve společnosti stále panuje představa, že jde o jakousi nebezpečnou bylinu gangsterů, zločinců a narkomanů se zničenými životy.
Společnost začíná být vůči projevům marihuanovému šílenství imunní.
Způsob, jakým vnímáme konopí, by měly pomoci změnit také dvě nové knihy. První z nich, Cannabis for the Treatment of Cancer (Konopí jako lék na rakovinu), napsal mladý, ale o to více zapálený aktivista a bojovník za práva pacientů na léčbu konopím Justin Kander, jenž v ní uvádí nejobsáhlejší a nejnovější informace z oblasti výzkumu léčby rakoviny pomocí konopí a přehledně zpracovává svědectví lidí, kteří tvrdí, že jim konopná léčba vyléčila nádorové onemocnění.
Druhá zásadní publikace, která ve Spojených státech vyjde 22. září, se jmenuje The Cannabis Manifesto (Konopný manifest) a jejím autorem je Steve DeAngelo, dlouholetý aktivista a majitel největší výdejny léčebného konopí na světě Harborside Health Center (rozhovor s ním najdete v magazínu Legalizace č. 20 a zde). Rozebírá v ní zkušenosti nabyté z čtyřiceti let aktivismu a představuje revoluční myšlenku konopí jako prostředku k dosažení „životní pohody“ (v angličtině se jedná o koncept „wellness“).
Myšlenka, že je konopí nebezpečné a mělo by být vymýceno z povrchu zemského, by před rokem 1937 nikoho nenapadla. Přesun konopí z léčebné sféry do oblasti nelegálních látek nebyl založen na vědeckých poznatcích, ale na rasismu a strachu.
A tyto obavy, jež se projevily ve formě marihuanového šílenství, ovládaly Spojené státy od čtyřicátých let minulého století (a postupně ovládly i většinu světa), dokud Kalifornie v roce 1996 jako první nevrátila konopí status zdraví prospěšné byliny.
Od té doby jsme ušli velký kus cesty a nyní můžeme vidět, jak se ze společnosti konečně vytrácejí poslední zbytky marihuanového šílenství.
Zdroj: http://www.drugpolicy.org/
