Velký mediální rozruch vyvolaly překvapivé závěry nové studie publikované v odborném žurnálu Psychology of Addictive Behaviors, v jejímž rámci bylo od konce osmdesátých let minulého století do roku 2010 sledováno 408 mužů z amerického Pittsburghu, z nichž více než polovina v mládí užívala konopí.
Výzkum začal, když účastníkům bylo čtrnáct let, a poslední měření proběhlo, když jim bylo šestatřicet. V průběhu pozorování byli rozděleni do čtyř skupin podle toho, o jak náruživé kuřáky se jednalo: v nejpočetnější skupině (46 procent) neužívali konopí vůbec nebo velmi zřídka, 11 procent kouřilo pouze v době dospívání, 21 procent začalo užívat kolem devatenáctého roku a pokračovalo i v dospělosti, zatímco v poslední skupině byli chroničtí uživatelé, kteří konopí konzumovali v nadměrném množství od mládí (22 procent).
„Výsledky nás docela překvapily,“ potvrdil vedoucí autor Dr. Jordan Bechtold z Lékařské fakulty Pittsburgské univerzity. „Ani u skupiny chronických uživatelů se zdravotní stav jak po psychické, tak po fyzické stránce nijak nelišil od zdravotního stavu skupiny neuživatelů. Množství ani frekvence užívání konopí v mládí zde nehrály žádnou roli.“
Autoři v závěru přiznávají, že na základě starších výzkumů očekávali, že objeví souvislost mezi užíváním konopí v mládí a pozdějším rozvojem psychických poruch (deprese, psychózy), rakoviny, astmatu a dýchacích problémů – ve skutečnosti však neobjevili souvislost ani s jedním z těchto zdravotních problémů. Stejně tak se po zohlednění dalších faktorů, mezi něž patřilo například užívání tabáku a dalších drog, nepodařilo prokázat žádnou souvislost mezi užíváním konopí v mládí a úzkostnými stavy, alergiemi, migrénami nebo zvýšeným krevním tlakem v dospělosti.
Zdroj: http://www.apa.org/
