(* 23. září 1930 – † 10. června 2004, USA; zpěvák a hudebník)
Před jedenácti lety opustila tento svět legenda populární hudby druhé poloviny 20. století Ray Charles Robinson, jehož život byl učebnicovým příkladem naplnění amerického snu o tom, jak se chudému, černému a handicapovanému outsiderovi díky mimořádnému talentu a píli podařilo vyšplhat se až na samý vrchol slávy a bohatství. Zpočátku tomu však nic nenasvědčovalo. Rayovo nuzné dětství silně poznamenaly dvě neblahé události: když mu bylo pět, stal se bezmocným svědkem nehody, při níž jeho bratr utonul v neckách na praní, a následně se mu kvůli špatně léčenému zelenému zákalu začal zhoršovat zrak, až zcela oslepl.
Do stejného období se však také datují počátky jeho fascinace hudbou a zejména hrou na piano, ke které ho přivedl starý majitel obchůdku v sousedství. Další těžkou životní zkouškou byla pro Raye smrt jeho matky, to mu bylo patnáct a věnoval se studiu hudby na státní škole pro neslyšící a nevidomé daleko od domova. Mladičký Ray se záhy po hlavě vrhá jako doprovodný muzikant do světa hudebních klubů a života na cestě. Z Floridy se přes Seattle dostává až do slunné Kalifornie, a aby se vyhnul zaměňování s tehdy populárním boxerem „Sugar” Rayem Robinsonem, nepoužívá své příjmení, ale vystupuje pod svými křestními jmény coby Ray Charles.
Díky svému jedinečnému nakřáplému hlasu a výjimečné schopnosti originálně spojovat i zdánlivě neslučitelné žánry jako gospel, rhythm and blues, country či jazz si postupně buduje solidní renomé a vznikají první nesmrtelné hity jako „Mess Around“ či „What’d I Say“. Ray Charles bývá považován za zakladatele žánru soul, ačkoli sám veškeré škatulkování vždy odmítal, nicméně kolegové v branži mu říkali The Genius. Rayova kapela roste, prodeje se zvyšují a zpěvák začíná získávat první ocenění, jako například ceny Grammy, jichž za více než padesátiletou kariéru nakonec posbírá celkem 12.
Jak už to tak ale bývá, každá mince má dvě strany a Ray rozhodně není žádný svatoušek. Od šestnácti let kromě pití a kouření trávy užívá heroin, na kterém zůstane závislý dlouhých sedmnáct let. Až po třetím zatčení za držení drog podstupuje roku 1964 úspěšnou odvykací kúru a ze spárů heroinu se mu podaří vymanit, gin a tráva však zůstávají jeho věrnými souputníky po celý zbytek života. Velkým štěstím pro Raye i jeho fanoušky je, že zpěvák nikdy nedovolil, aby ho drogy omezovaly v tvorbě. „Stejně jako jsem do své práce nepletl herák, nepletu tam ani chlast nebo trávu. Co si dělám se svým tělem je čistě moje věc,“ říká spoluautorovi své autobiografie Davidu Ritzovi. Tráva se však do jeho tvorby přece jen dostala, konkrétně v huličském hitu „Let’s Go Get Stoned“ (Pojďme se zhulit).
Ray, vyhlášený proutník, jenž zplodil dle dostupných zdrojů celkem 12 dětí s 10 různými ženami, umírá v roce 2004 ve věku 73 let na selhání jater. Raye Charlese nám dnes kromě nezapomenutelných hitů připomíná také po něm pojmenovaná indiková odrůda.
Tip: Ray (2004, režie Taylor Hackford) – skvělý Jamie Foxx v titulní roli životopisného filmu mapujícího osudy Raye Charlese.
