Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Věk: 29
Zaměstnání: výkonný ředitel pacientské organizace United Patients Alliance
Aktivity a koníčky: hudba, sledování filmů, cestování
Co jsi dělal, než se z tebe stal aktivista na plný úvazek?
Když mi byla diagnostikována roztroušená skleróza, zrovna jsem končil vysokou školu a vedl jsem firmu, která organizovala hudební koncerty a festivaly. Kvůli stupňujícím se bolestem a svalovým křečím jsem ovšem tuto pozici musel opustit. Můj zdravotní stav se postupně zhoršoval, často jsem se nedokázal pohybovat bez hole a stával se ze mě invalida. Nyní věnuji naprostou většinu času šíření pravdivých informací o léčebných účincích konopí a legalizačnímu aktivismu.
Jaké bylo tvé první setkání s konopím a kdy jsi ho začal užívat k léčbě?
Úplně poprvé jsem se s ním setkal ještě jako dítě – můj nevlastní otec také trpěl roztroušenou sklerózou (dále jen RS) a konopí užíval na mírnění symptomů. Byl jsem sice malý kluk, ale přesto jsem vnímal, jak moc mu to pomáhá. Když mi bylo jedenáct, tak Richard bohužel zemřel, nicméně konopí jsem od té doby považoval za lék. Sám jsem ho začal užívat až poté, co jsem onemocněl RS.
Můžeš popsat, jak konkrétně ti konopí pomáhá v boji s touto vážnou nemocí?
Pomáhá mi víc než všechny farmaceutické léky, na nichž jsem kdy byl. Hlavní přínos vidím v účinném mírnění křečí a bolestí, díky čemuž se mi lépe chodí a ujdu i delší vzdálenosti. Dalším pozitivem je správně fungující močový měchýř, takže už netrpím samovolnými úniky moči. Celkově se díky konopí cítím mnohem lépe a mám chuť a sílu žít. Předtím jsem trpěl častými depresemi a občas jsem myslel i na sebevraždu. V neposlední řadě ušetřím daňovým poplatníkům ročně přes 30 000 liber (více než 900 000 korun) tím, že místo konvenčních léčiv užívám tuto bylinu.
Jak to ve Velké Británii vypadá s legální konopnou léčbou? Dodává ti tvé léčivo stát, nebo se musíš zásobovat na černém trhu?
Konopí v rostlinné formě u nás legálně neseženete. Pacientům s určitými diagnózami může být předepsán Sativex, což je předražený ústní sprej obsahující THC a CBD, který si mohou dovolit pouze velmi bohatí lidé. Mně ho navíc odmítli předepsat, takže mi dlouho nezbývalo nic jiného než nakupovat na černém trhu. Teď mám naštěstí spřízněného pěstitele, který mě zásobuje vhodnými odrůdami. Mnoho nemocných ale takové štěstí nemá a nakupuje od dealerů na ulici produkt, o němž nic neví.
Co si jako pacient myslíš o tolik diskutovaném ideálním poměru mezi THC a CBD? Jaké odrůdy ti osobně nejvíce vyhovují?
Pro lidi trpící RS se zdají být důležité oba dva kanabinoidy – CBD pomáhá zpomalovat progresi onemocnění a THC mírní akutní projevy. Já mám oblíbené odrůdy, jež jsou bohaté jak na THC (například Purple Afghan nebo Mazar), tak na CBD (jako třeba CBD Kush nebo Sour Tsunami).
Pojďme nyní k aktivismu – v jakých organizacích působíš?
Jsem jedním ze zakládajících členů britské odnože významné americké organizace NORML, dále jsem se podílel na vzniku sdružení britských konopných společenských klubů UKCSC a především pacientské organizace United Patients Alliance.
Jaké jsou aktivity a cíle United Patients Alliance?
Naším cílem je podporovat pacienty, kteří se léčí nebo chtějí léčit konopím, a lobbovat za změnu současných zákonů. Toho se snažíme docílit tím, že zvyšujeme povědomí veřejnosti o léčebných účincích rostliny a aktivně ovlivňujeme názory politických představitelů. V poslední době jsme celkem úspěšní se zveřejňováním příběhů pacientů v regionálních i celostátních médiích, stejně jako se získáváním politické podpory. Spolupracujeme například s poslankyní za Stranu zelených Caroline Lucasovou nebo dřívějším vládním protidrogovým koordinátorem Normanem Bakerem, který jako první člověk v této funkci prohlásil, že bychom měli legalizovat konopí k léčbě. A sám by vám řekl, že tento postoj zaujal na základě setkání s členy naší organizace. Řekl bych, že se nám během relativně krátké doby podařilo dosáhnout významných úspěchů, přesto je před námi ještě velmi dlouhá cesta.
Je pravda, že z britských ostrovů přicházejí v poslední době vcelku pozitivní zprávy – za všechny jmenujme například petici požadující zahájení parlamentní debaty o legalizaci konopí, která během pár dnů získala více než 100 000 potřebných podpisů, nebo oznámení šéfa policejního oddělení v Durnhamu o tom, že upouští od stíhání menších pěstitelů konopí. Čím to je?
Kvůli hospodářským škrtům se policie potýká s nedostatkem financí a musí si pečlivě vybírat, na co se bude zaměřovat. V některých městech již konopí odstranila ze seznamu priorit, ovšem až tento případ upoutal velkou mediální pozornost. Stále se ale nejedná o dekriminalizaci, jak některé noviny mylně informují – pokud budou tito malopěstitelé někým nahlášeni, policie musí jednat, prověřit toto udání a vymáhat platné prohibiční zákony. Jedná se tedy o krok správným směrem, ale žádnou revoluci. Je ale skvělé, že se o tématu ukončení prohibice konopí začíná stále více diskutovat a úspěch poslední petice je důkazem toho, že mnoho obyvatel Británie se současným stavem nesouhlasí.
Kdy si myslíš, že bude konopí v tvé zemi legální?
Dříve nebo později k tomu nevyhnutelně dojde, protože neustále přibývá lidí, kteří chtějí ukončit válku proti drogám – nejen proti konopí, ale proti všem drogám. Můj názor je, že lidé by neměli být kriminalizování za to, že užívají ty či ony látky. Závislost je ostatně nemoc a věznění vám rozhodně nepomůže se jí zbavit.
A co problematika legalizace konopí k léčbě versus legalizace rekreačního užívání – jdou ruku v ruce, nebo se jedná o dvě odlišné věci?
My vycházíme z faktu, že konopí má pozitivní dopad na zdraví, koneckonců bylo prokázáno, že má neuroprotektivní vlastnosti a další úžasné léčebné účinky, takže lidé, kteří ho konzumují, se tak v podstatě sami léčí. Navíc rekreační užívání této rostliny lze brát jako snahu navodit si příjemné pocity a být šťastný a „v pohodě“ – když se díky konopí zbavíte stresu po těžkém dni v práci, zlepšíte si chmurnou náladu a užijete si volné chvilky – kde je pak ta hranice mezi léčbou a rekreací? Fakta jsou neúprosná: konopí je zkrátka mnohem bezpečnější a prospěšnější než legální alkohol a tabák a každý dospělý člověk by měl mít právo ho legálně užívat.
Byl jsi už někdy v České republice? Co ví takový britský aktivista o konopné situaci ve střední Evropě?
V České republice jsem ještě nebyl, ale strašně rád bych se k vám podíval. Z evropských zemí se u nás hodně mluví samozřejmě o Nizozemsku a v poslední době také stále více o Španělsku. I já sám musím přiznat, že situaci ve střední Evropě zatím moc zmapovanou nemám.
Přesto se na závěr zeptám, zda máš nějaký vzkaz pro čtenáře magazínu Legalizace?
Z konopného aktivismu se stal celosvětový fenomén, jenž mění zákony a pohled veřejnosti na rostlinu, o které nám bylo lháno po několik generací. Skoro v každé zemi jsou aktivisté bojující za lepší a spravedlivější společnost – a za to jim patří velký dík. Přemýšlíte-li i vy o tom, že přiložíte ruce ke společnému dílu, neváhejte a zapojte se. Mluvte s lidmi, šiřte pravdivé informace a čiňte tak s hrdostí a pokorou.